Zavřít
Chcete si sestavit také takové kolo? Foto: Lukáš Janků

1. 10. 2020 10:05

Sestavil jsem si lehké horské kolo. Jak na to?

Už roky se snažím o co nejnižší váhu svého kola, aby zároveň neutrpěla kvalita. Zvažujete sestavit si vlastní kolo se stejným cílem? Snad vás alespoň trochu inspiruju k vylepšení vašeho kola a k lepším zážitkům z jízdy, tak jak jsem to udělal já.

Čím nižší váha, tím lépe se jede do kopce. Je však třeba dávat pozor, aby se kolo nestalo „papírovým“ a aby například při jízdě přes kameny nějaké části kola nepraskly nebo neodpadly. Dlouho jezdím i amatérské závody na horském kole, takže speciálně pro tuto aktivitu potřebuji naprosto špičkové díly.

Sestavil jsem si proto před nějakým časem kolo z pečlivě vybraných dílů různých výrobců tak, aby celek splňoval co nejnižší váhu, vysokou kvalitu, a to vše za odpovídající nepřestřelenou cenu (za kvalitu se ale platit musí).

Co tvoří základ kola

Pojďme si nejprve obecně projít všechny komponenty. Ideální je mít co nejlehčí zapletená kola, protože jde o pohyblivé části. Snadno to lze přirovnat například k tomu, kdy bychom před sebou roztáčeli těžký balvan. Určitě bychom ho jednodušeji rozpohybovali, kdyby byl vyroben třeba z lehkého karbonu. U předního a zadního kola je nízká váha jednou z nejdůležitějších, protože ostatní části už jen pasivně vezeme s sebou.

Samozřejmě se ale zaměříme i na rám, vidlici, sedlovku, sedlo, řídítka, kliky nebo třeba řazení či držák na pití. Jednotlivé díly vážit nebudu, protože to bych musel celé kolo rozdělat. V mém případě budu sčítat velikosti S, vše samozřejmě na kole o velikosti 29“.

Pomalu si představíme značky, o kterých jste možná nikdy neslyšeli, ale v této souvislosti hrají svoji důležitou roli. Vše bylo postupně vybíráno, když jsem si stavěl nové horské kolo. Celková cena kola je samozřejmě vysoká, ale vše bylo vybíráno tak, aby poměr cena/výkon u jednotlivých dílů nebyl příliš vysoký.

Rám

Je fajn nepřijet domů „vyhrkaný“ od kamenů a užívat si komfort plného odpružení, ale v takovém případě taháte do kopců zbytečně těžké kolo. Ze zjevných důvodů proto v tomto případě nepůjde o „celopéro“.

Když jsem kolo před pár lety vybíral, tak jeden z nejlehčích rámů na světě vyráběla švýcarská firma OPEN. Stal jsem se hrdým vlastníkem rámu OPEN O-1.0. Dle výrobce váží: 848 g ve velikosti S, 869 g ve velikosti M, 885 g ve velikosti L.

Vidlice, sedlovka, sedlo, řídítka

Vidlici jsem vybral od italské firmy WR, model Hyperfork 29er. Chtěl jsem nějakou, kterou půjde odemykat a zamykat na řídítkách, abych ji například při sjezdech mohl rychle odemknout. Do kopce a na rovině mějte vidlici určitě vždy zamknutou, protože už jen pružení s vámi „háže“ dopředu a dozadu, což je zbytečná ztráta energie. K celkové váze kola si přičtěme 1 380 g.

Pro sedlovku zamíříme do německé firmy Tune. Vyrábějí odolné karbonové sedlovky. Vozím model Starkes Stück. Takže plus 175 g.

Sedlo záleží na každém, protože může být sice lehké, ale nemusí se na něm sedět pohodlně. Vyrábějí se sice lehké karbonové „skořápky“, ale mně nevyhovují. V takovém případě je třeba přemýšlet, co zvolit jiného. Mně se naštěstí nejlépe jezdí na sedlech, která mají uprostřed díru. Což je super, protože netahám zbytečné gramy. Na to je vhodná značka Selle Italia. V mém případě konkrétně model SLR SUPERFLOW, plus 190 g.

U řídítek se znovu vrátíme ke značce Tune. Zde obecně platí, že čím širší řídítka, tím jste na kole v terénu obratnější. Úzký průjezd mezi dvěma stromy může být problémem, ale tuto občasnou nepříjemnost bohatě vynahradí to, že máte v rukou energii zatáčet i v nepříjemném terénu. Řídítka vozím Tune Turnstange Flatbar, takže si k celkové váze přičtěme 125 g.

Kliky a pedály

Jedna z těžších věcí na kolech bývají kliky, protože jsou často vyrobeny z hliníku. Ten sám o sobě není těžký, ale speciálně u klik musí být vyztužen, abyste svou silou kliky neohnuli. Takže pojďme za kalifornskou značkou Praxis a karbonovým modelem Lyft 175 mm.

Volbu pedálů nechávám na každém. Takové ty extrémně odlehčené mi nevyhovují, takže vozím Zeray PRO-T Plus 108. Váha klik je přibližně 460 g a pedálů 274 g. Ale nejsem si jist, zdali je v tom započteno i středové složení.

Zapletená kola, pláště a duše nebo bezdušáky?

Přesuňme se k pohyblivým částem, tedy k zapleteným kolům. Vozím floridskou značku American classic, a pokud se nemýlím, jde o model Wide Lightning – 1569 g. S koly souvisí i pláště a případně duše. Já volím variantu bezdušových plášťů, proto jsou i zapletená kola American classic připravena pro nasazení bezdušových kol. Váhově to vyjde zhruba stejně jako duše, protože v bezdušových kolech musíte vozit takzvané mlíko. Když píchnete, tak se kromě vzduchu ven tlačí i ono mlíko a v ideálním případě díru zacelí a zatuhne. Tady je tedy na vás, jakou variantu zvolíte, ale já jsem rozhodně pro bezdušové pláště, protože když píchnu, tak s tímto systémem o tom kolikrát ani nevím. Vozím to úplně stejně i na silničním kole.

Je potřeba připočíst i pláště, takže taky vyberme nějaké lehké. Zároveň ale takové, které vás při jízdě v různém terénu „podrží“. Připočtěme tedy zhruba stejnou váhu jako by v kole byly duše, protože i mlíko něco váží viz výše. Četl jsem i názory, že tím, jak v pláštích vozím mlíko, které se musí při točení kol neustále přelévat sem a tam, se také jedná o zbytečnou ztrátu energie. Zároveň jsem ale narazil na články, že právě ono přelévání pomáhá „urychlit“ točení kola. Nevím, nejsem fyzik. Určitě je ale plus v tom, že když píchnu, můžu hned jet dál (nebo spíš musím – mlíko se tlačí ven díky odstředivé síle). Zároveň klesne valivý odpor, protože se při jízdě nemusí „tvarovat“ duše v plášti.

Zadní plášť vozím kevlarový Continental RaceKing o váze 650 g. V závodech jsem si otestoval, že vzadu je lepší mít trochu „jezdivý“ plášť, vepředu naopak nějaký hrubší, který bez problému zvládne těžší terén a nebude vám ustřelovat. Přední plášť tedy vozím Maxxis Race TT – váha by měla být 665 g. Mlíko v obou kolech zaokrouhluji na 200 g.

Převody

Převodník mám jeden a co největší – tedy 36zubový, abych měl bez problému převody na rovinky nebo sjezdy. Co je to za model, ale nevím. Přibližná váha je nejspíš započítaná už ve váze klik. Zároveň šetřím váhu právě tím, že jde o jednopřevodník. Takže nepotřebujete přední řazení, páčku a přesmykač.

Kazetu vozím jedenáctipřevodovou s extrémně velkou jedničkou – abych vše bez problému vyjel, ale zároveň co nejmenší jedenáctkou, abych měl převody i na sjezdy. Váží 492 g.

Řazení Shimano XT, přehazovačka má okolo 300 g, páčka asi kolem 80 g.

Brzdy jsou Shimano XTR, kde prý každá páčka váží 312 g, takže dohromady 624 g. Kotouče vozím lehké Ashima ARO-08 160 mm – 85 g váží jeden, takže dohromady 170 gramů.

Představec vozím Tune Geiles Teil, který váží 117 g. Součástí je hlavové složení, jehož hmotnost se mi zjistit nepovedlo.

Celková váha kola

Na závěr tedy ještě nasaďme držák na bidon a pojďme si všechny váhy sečíst: 848+1380+175+190+125+460+274+1569+650+665+200+492+300+80+624+170+117. Vychází to 8319, což sedí vzhledem k tomu, že váhu některých komponent nevím a řetěz, vodítko na řetěz, bovdeny a lanka jsem nevážil. Váha celého mého kola se pohybuje těsně nad devíti kg. Některé díly lze zvolit i lehčí, ale dle mě už na úkor kvality. A o prožitek z jízdy jde hlavně, a bez toho, abyste se na své kolo dokázali spolehnout, ho nedocílíte.

To nejzajímavější aneb cena nakonec

Nebude se vám líbit. Cena (za současné ceny v e-shopech) je opravdu vysoká. Já ale také nekupoval vše naráz, ale vylepšoval kolo postupně.