Gdaňsku se ne nadarmo říká hlavní cyklistické město Polska. Přes 600 kilometrů cyklostezek a tras, po kterých můžete jezdit beze strachu, aniž byste přišli do křížku se zákonem. Rovina, na které do toho můžete pořádně šlápnout, ale na které se zároveň nebudete nudit: spousta historie, industriálních památek, plážových barů a – pokud patříte mezi vytrvalce – i cesta na „konec světa“.
Většina průvodců po jednom z nejkrásnějších polských měst vám jasně řekne, že není lepšího způsobu, jak poznat Gdaňsk, než na bicyklu. Nahrává tomu rovina a poměrně kvalitní síť cyklostezek a značených tras, které sice občas vedou takovým zvláštním směrem, že na okamžik zaváháte, zda se neoctnete zničehonic uprostřed dvouproudého visuté silnice, vždycky to ale nakonec dopadne dobře a vy se nakonec zvláštní oklikou nějak dostanete zpět na značený cyklopruh, který vás vede neomylně za nosem. (Někdy dokonce tak za nosem, že si až po pár kilometrech uvědomíte, že jste minuli křižovatku, kde jste chtěli odbočit. Ale to vůbec nevadí, protože v tomhle městě se kilometry polykají samy.)
Hlavní město polské cyklistiky
Kolo jako dopravní prostředek pro poznání Gdaňsku volíme nejen proto, abychom se cítily jako místní, ale i proto, že jsme sem s kamarádkou dorazily automobilem Citroën 2CV, legendární kachnou, což by se samo o sobě dalo pokládat za sport – minimálně pro to auto to bylo slušné kardio, téměř až na hranici anaerobního pásma. A když už sem dojelo, usoudily jsme, že se budeme v rámci solidarity tentokrát potit my. A všechno to do sebe tak pěkně zapadlo, protože právě zde, v docích gdaňského přístavu, hnutí Solidarita vzniklo.
Tímto oslím můstkem se dostávám od narážek na sport zpět k cestopisné části. Do města dorážíme po 730 kilometrech, které strávíme převážně na dálnici a státovkách s dokonale hladkým asfaltem (zvěsti o polských silnicích nenaplněny), jako stvořeným pro silniční cyklistiku. A taky že ano – po cestě potkáváme celé pelotony jezdců v barevných dresech, kteří se tváří tak vážně, jako by jeli minimálně Tour de Pologne, ale podle všeho to vypadá, že jsme právě projížděly úsekem, kde se prostě jezdí. Národ Rafała Majky a Michała Kwiatkowského se nezapře.
Na nějakou velkou makačku můžeme zapomenout už při pohledu na kola, která si půjčujeme zdarma na recepci našeho luxusního designového hotelu Puro. Kola vypadají stejně luxusně a stejně designově: krémový lak, kožené odpružené sedlo jako pro paní radovou, logo hotelu místo značky výrobce. Nosič, který se ukáže jako naprosto nepoužitelný, protože mu chybí gumicuk nebo cokoli, čím by na něm předměty držely.
Desítky kilometrů podél moře
Nevadí, vyrážíme. Nejprve přes pěší zónu, kde se takhle po ránu jako jediný cyklista cítím opravdu nepatřičně, ale obavy jsou zbytečné – žádné zákazy tu nejsou a drtivá většina cest a stezek pro pěší je určena i pro cyklisty. Dojedeme až k hlavnímu vlakovému nádraží, kde se napojíme na cyklostezku, kopírující hlavní tahy aleja Zwycięstwa a aleja Josefa Hallera, a která nás dovede až do města (či přesněji městské části) Brzezno.
Brzezno je evidentně takovým malým Gdaňským Malibu – rostou zde luxusní novostavby a vily s výhledem na širé moře. Je zde upravená cyklostezka, lemovaná zázemím v podobě stánků s občerstvením a toaletami a také úplně první kruhový objezd pro cyklisty, který jsem kdy v životě spatřila. Ze samého nadšení si ho objíždím dvakrát.
Vyrážíme po pobřežní cyklostezce, kterou lemuje charakteristická nekonečná duna s nesčetnými vchody na pláže. Téměř každý z nich je vybaven toaletami nebo rovnou plážovým barem, ale také převlékárnami, sprchami a stojany na kola, někdy i bezpečnostními schránkami. Plážové bary, bistra a kavárny jsou lákavé a dává velký problém vybrat podnik, který se nám líbí nejvíce. Nakonec dorážíme až do Sopot, proslulého lázeňského města s nejdelším dřevěným molem v Evropě a spoustou podniků a obchodů.
Muzeum 
Socha Neptuna
„Cyklomaraton“ k tuleňům i vyjížďka na drink
V Sopotech se jako jedna v variant nabízí pokračovat dál. Třeba až na konec světa, respektive poloostrovní „kosu“ Hel, ale na to nemáme čas, potřebné vybavení ani morální motivaci, protože taková cesta znamená sto kilometrů tam a pak zase zpátky (nebo vyrazit brzy ráno a stihnout loď, která odtud zpět do Gdaňsku vyráží ve tři hodiny odpoledne. Nehledě na to, že mě už začínají pobolívat záda z toho, jak se na dámském městském retro kole neustále snažím napodobit pozici, na kterou jsem zvyklá ze silničky.
Popravdě, o variantě jet dál ani neuvažuji, i když bych moc ráda viděla tuleně kuželozubé, kteří „bydlí“ v záchranné stanici na poloostrově, která pomáhá udržovat polskou tulení populaci. Nakonec tedy volíme o asi 150 kilometrů kratší návrat do města a beach bar s poetickým názvem Tropikalna Wyspa, kde se díky sluníčku a skleničce Aperolu začnu cítit opravdu jako u moře, což mi dodá kuráž k otužilecké koupeli.
O otužování se úspěšně pokouším zhruba rok a v poslední době si beru plavky i na místa, kam by si je normální člověk nebral, stejně tak, jako si běžci nikdy nezapomenou přibalit běžecké boty. Za poslední rok jsem vystřídala Tichý oceán, ledovcovou říčku Steyr, alpské jezero ve dvou tisících metrech i Labe ve Špindlu. Balt nesměl chybět. Koupání zde trošku znepříjemňovaly stovky medúz (naštěstí nežahavých), ale stálo to za to. Voda i vzduch měly shodně 18 stupňů, což rozhodně nebylo nepřekonatelné. Aspoň jeden „tuleň“ tedy v Baltu nechyběl.
Cheat day na polský způsob: Co v Gdaňsku ochutnat?
Pokud vám po dni na kole pořádně vyhládne (tak jako nám), je v centru Gdaňsku spousta příležitostí, jak doplnit energii. Nejvíce restaurací najdeme na březích řeky Motlavy a na pěších zónách v centru. Na své si přijdou milovníci zdravé, lehké stravy, kteří určitě nesmějí vynechat tresku na grilu, která je v restauracích téměř všudypřítomná. Na skvěle upravené rybě si pochutnáte jak v luxusnějších podnicích v přízemí dražších hotelů na nábřeží, tak v typických rybářských restauracích, které nabízejí i pochoutky mezinárodního charakteru, třeba rybí burger nebo fish & chips.
Všude je plno a na večerním provozu v podnicích je znát, že Poláci umí žít, a že si umějí jídlo vychutnávat. Ideální prostředí v případě, pokud máte zrovna „cheat day“ nebo prostě chuť a nějaký ten gastronomický hřích. Pak nelze nezmínit pirohy plněné téměř čímkoli, na co máte právě chuť. Ve městě najdete několik restaurací, které přímo v názvu nesou slovo „pierogarnia“ a nenabízejí nic jiného než tyto typické pochoutky – ať už v křupavé pečené, nebo vařené variantě, na sladko i slano, se spoustou omáček na výběr. Chuť na pizzu a zároveň potřebu ochutnat něco místního zase ukojí obložený zapečený chléb, který je hitem místních fast foodů a „hladových okének“.
A co k takovému jídlu? Ať už je to pirožek, smažená ryba nebo cokoli podobného, tak určitě „piwo s sokiem“, místní varianta radleru, který není ničím jiným než pivem se „zazděným“ panákem ovocného sirupu. Nejlepší je malinový a spolu s pivem nízkého stupně se výborně zažene žízeň i po výletě na kole, nebo turistickém pobíhání po městě.
Gdaňsk na kole: Tipy, místa a akce
Składak. Podnik, který má moto „wino, kawa, rowery“ nabízí posezení u skvělé kávy (mimochodem z české pražírny Doubleshot) či jiného nápoje či domácího burgeru, stylové prostředí a samozřejmě také cykloservis.
Rowelove. Moderní kavárna pro milovníky cyklistiky (rower = polsky kolo) leží v Parku Jelitkowském po cestě z Gdaňsku do Sopot. Ochutnáte tu kávu, tradiční jablečný dezert szarlotka i domácí těstoviny.
Stacja naprawy rowerów. Máte na výletě poruchu? Stačí zadat tato slovíčka do Google mapy a ukážou se vám nejbližší samoobslužné servisní stanice. Jde o sloupky s nářadím, na které je možné upevnit a opravit kolo, vyměnit duši a dohustit gumy.
Dry Rowery. Obchod s koly a showroom, kde si můžete pochutnat na dobré kávě nebo limonádě a nakoupit nějaké ty „suvenýry“ v podobě doplňků na kolo.
House of Bikes. Stylová prodejna, servis a také půjčovna kol kousek od historického centra Gdaňsku, kterou poznáte už z dálky, podle červeného kola na chodníku.
Wysepka. Obchod s koly a testovací centrum na okraji města, který pravidelně pořádá testovací dny a silniční i MTB vyjížďky po okolí – dovolenou si tam můžete zpříjemnit vyjížďkou s místními.
Bikepacking Race Wisła 1200. Cyklistický závod napříč Polskem. Místem startu je Barania Góra poblíž českých hranic, kde pramení řeka Visla. Trasa vede podél jejího toku a končí u ústí v Gdaňsku.
Ironman Gdynia. Triatlonový závod ze série „železného muže“ hostí Gdyně, jedno z nejmladších polských měst a součást přímořské městské konurbace „Trojměstí“. Příští se koná 8. 8. 2021.
