Úvod Inspirace Pelmel: ultra jablko se zabijákem Garminu nestane a dva neuvěřitelné běžecké výkony

Pelmel: ultra jablko se zabijákem Garminu nestane a dva neuvěřitelné běžecké výkony

od Karel Holub

Co v posledních týdnech pohnulo světem vytrvalostního běhu? Rekordy. Nejdřív se o senzaci postaral Aleksandr Sorokin z Litvy, který za 24 hodin zaběhl těžko pochopitelných 319,6 km. A než jsme to stačili rozdýchat, padl další rekord na dlouhé trati. V Berlíně zazářil nejlepší maratonec všech dob Eliud Kipchoge, který posunul hodnotu světového rekordu na maratonské distanci na 2:01:39. Posledním dnešním tématem se stanou Apple Watch Ultra.

24 hodin jako dobře namazaný stroj

Litevec Aleksandr Sorokin není ve světě ultra dlouhých závodů žádným nováčkem, ale jeho sportovní kariéra začala na divoké vodě. Aleksandr jezdil kajak a kánoe, ale kariéru musel přerušit po zranění ramene ve věku 25 let. V té době to byl klasický pořízek s bicepsy jak konve a vážil lehce přes metrák. Přes tyhle poněkud netypické parametry se vrhnul na běhání a rovnou na ultra dlouhé tratě. Běhat začal v roce 2013 a už v roce 2015 posunul litevský rekord na 100 km k hodnotě 6:50 a na závodě na 24 hodin zaběhl 242 km. V roce 2017 vyhrál prestižní Spartathlon s časem, který patřil mezi tři nejrychlejší všech dob. A jeho tažení rekordními zápisy pokračovalo.

Foto: sweat elite


V roce 2021 posunul světový rekord na 100 mil a 12 hodin. Stomílovku zaběhl za 11:14 hodin a během závodu na 12 hodin uběhl vzdálenost 170,3 km. Pro představu o rychlosti – běžel v tempu 4:14 min/km a co si budeme říkat, to je pro spoustu nás, hobíků, slušné tempo i na 10kilometrové trati. A když už měl v roce 2021 slušnou formu, trhnul rovnou ‚nepřekonatelný‘ rekord na 24 hodin, který od roku 1997 držel fenomenální Řek Kouros. Nová hodnota rekordu se posunula o 6 km (na 309,4 km) a Sorokin běžel průměrným tempem 4:39 min/km.

O tom že má Aleksandr skvělou formu i v roce 2022 bylo jasno už v lednu, kdy jako první člověk na světě prolomil hranici 11 hodin na 100 milové trati. Rekord posunul na hodnotu 10:51:39. V dubnu pak posunul rekord na 100 km k číslu 6:05:41. Jen pro srovnání – časový limit pražského maratonu je 7 hodin a Aleksandr za tu dobu stihne skoro dva a půl maratonu, sprchu, pozávodní jídlo a rozhovor s novináři.

Zatím poslední rekordní zápis si Sorokin připsal 18. září na evropském šampionátu v běhu na 24 hodin v italské Veroně. Závod rozběhl v tempu kolem 3:55 min/km a jako mašina si kroužil po okruhu celých 24 hodin. V závěru se jeho tempo stále pohybovalo kolem hodnot lehce přes 5 min/km a pomyslný tachometr se zastavil na hodnotě 319,614 km. Průměrné tempo 4:30 min/km a ruku na srdce, přátelé, kdo z nás takovou vzdálenost urazil za 24 hodin aspoň na kole ?! Já jsem spokojený, když se kolem 300 km pohybuje moje měsíční (!) kilometráž a tahle mašina si to střihne za 24 hodin. Neuvěřitelné, úžasné a obdivuhodné.

Maraton za se o kousek blíž sub 2

Eliud Kipchoge je nejspíš nejrychlejší maratonec, jaký zatím běhal po povrchu zemském. Tenhle od pohledu skromný a cílevědomý Keňan závodí od roku 2002, kdy se prosadil na juniorském mistrovství světa v krosu. V jednotlivcích dosáhl na 5. místo a společně s keňským týmem získal zlato v družstvech. Jako většina afrických běžců, prošel i Kipchoge různé distance a rychlost získával hlavně na dráhových pětkách a první maraton si zkusil v roce 2013 v Hamburku, kde rovnou zaběhl rekord trati s časem 2:05:30 a ve stejném roce si rovnou vyzkoušel i trať v Berlíně, kde skončil druhý s časem 2:04:05.

Celkově má Kipchoge u svého jména 17 maratonských čárek a v 15 (!) případech vyhrál. Jestli si občas rádi vsadíte, je Eliud docela jasný tip. Kdekoliv se objeví, je zlatý. Cinká mu to i na olympiádách a je v hodně elitním klubu maratonců, kterým se podařilo obhájit vítězství na hrách. V roce 2020 v Sapporu navíc zdecimoval konkurenci, když vyhrál o neuvěřitelných 80 sekund.

Na maratonu v Berlíně se běhají rychlé časy. Jakože opravdu hodně rychlé časy, a tak je jasné, že když se letos 25. září na start postavil i Kipchoge, byla očekávání hodně vysoko. Všichni si hryzali nehty nervozitou, jestli posune rekord a optimisté možná doufali i v prolomení hranice dvou hodin. Ostatně, to už se Kipchogemu povedlo, ale zatím jen v neoficiálním maratonském pokusu v podmínkách, které nemohou být uznané. Nicméně v Berlíně běžel s velkou lehkostí a v cílové rovince vypadal, že si běh skutečně užívá. Ono taky aby ne, když si to mažete městem v tempu 2:52 min/km (průměrné tempo maratonu), je přece jasné, že se nebudete mračit. V cíli se stopky zastavily na hodnotě 2:01:09 a svůj předchozí rekord tak Kipchoge posunul o 30 sekund. Druhý muž v pořadí doběhl až za propastných 4:49 minuty, takže když byl Kipchoge v cíli, chyběly druhému Korirovi stále skoro dva kilometry.

Kdyby vás náhodou napadlo, že si s Kipchogem zaběhnete aspoň první desítku, vezměte si raději kolo, protože se budete muset zmáčknout na čas 28:23 min a na metě půlmaratonu byste museli být lehce pod hodinu (59:51). Někdy je těžké srovnat si všechny ty časy a úseky v hlavě, tak prostě jen dodám, že si můžete zkusit držet na kole průměrnou rychlost lehce přes 21 km/h na trase o kousek delší než 42 km a u toho si představovat, že vedle vás celou dobu běží malý (167cm, 52kg) Keňan a vy mu jen tak neujedete.

Ultra jabko

Na poli sportovních hodinek se objevilo jablko. Konkrétně se v segmentu premiových, sportovních hodinek se zvýšenou odolností snaží prosadit nový model Apple Watch Ultra. Sotva Apple tyhle hodinky představil, začalo se v internetových kruzích a kroužcích debatovat o tom, jestli je to Garmin/Suunto/Coros killer, nebo jen statusová hračka pro víkendové bojovníky z kanceláří. Podle parametrů a prvních testů v reálném světě je jasné, že je to tak nějak od každého kousek.

Apple Watch Ultra Orange, boční tlačítko a digitální korunka. Foto: se svolením Apple

Apple dobře zná svojí cílovou skupinu a Watch Ultra se zaměřují na aktivní sportovce, kteří preferují spolehlivost a přímočarost. Hodinky dostaly slušnou výdrž a lehce multisportovní nádech. Pro výkonnostní triatlonisty sice postrádají možnost připojení externích senzorů a běžcům zase můžou chybět lépe propracované pokročilé metriky regenerace, tréninkové zátěže a tréninková doporučení, ale pro většinu sportující populace nabízí Apple funkce spojené se zdravím a měřením aktivit a navíc v líbivém kabátku podpořeném image značky.

Apple Watch Ultra budou nepochybně úspěšné. Tradiční značky nejspíš nezabijí, ale můžou způsobit zajímavý pohyb v jinak trochu zatuchlém rybníčku výrobců sportovních hodinek. Osobně jsem hodně zvědavý, kde budou Apple Watch Ultra za rok a jakým směrem se Apple vydá dál. Nepředpokládám, že by se ještě víc orientoval na výkonnostní a profi sport, ale spíš bude dál posouvat zdravotní a analytické funkce.

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky