Úvod Inspirace Facebookový provokatér Dan Mičola: „Mým snem je dostat se na olympiádu!”

Facebookový provokatér Dan Mičola: „Mým snem je dostat se na olympiádu!”

od Adéla Ptašková

Dan Mičola. Dalo by se říci, že ve facebookové skupině Běžci je legendou. Jeho příspěvky tam mají dlouhodobě největší ohlas –⁠ alespoň co se týče počtu komentářů. Dan tam má velkou spoustu fanoušků, ale současně i početnou skupinku lidí, kteří ho v komentářích vůbec nešetří.

Čím to, že Dan v ostatních vyvolává takové reakce? Jeho psaný projev je specifický, sám se netají tím, že jeho mentální vývoj neprobíhal tak, jak měl. K tomu Dan trpí dyspraxií, což je porucha motorických funkcí. Přesto ve svých čtyřiadvaceti letech běhá více než slušně. 

Dan pochází z Rožnova pod Radhoštěm, nicméně nyní žije s otcem a babičkou v malé obci Vidče. Dle svých slov běhá od mala, a to i přesto, že má od narození vývojovou poruchu koordinace. První závod absolvoval ve čtrnácti letech a i když nedopadl úplně podle jeho představ, běhání ho chytlo. Největší Danovou motivací je pohyb, dobrá nálada a chuť se po fyzické i morální stránce zlepšovat. Ostatně, lásku k pohybu má Dan v rodině –⁠ jeho třináctiletá sestra je biatlonistka a letos se jí povedlo reprezentovat Zlínský kraj na zimní Olympiádě dětí a mládeže. 

Spojujete si jméno Dana Mičoly s výkonem „58 maratonů v 58 zemích světa“? Musíme upozornit, že jde jen o shodu jmen. Žádná přízeň mezi těmito jmenovci není, nebo alespoň o ní Dan neví. 

Dan v již zmíněné skupině Běžci vynikl rychlými časy (půlmaraton za 1:23, desítka za 34:45 a pětka za 17:12), ale současně poměrně chaotickými tréninky. A protože mu spousta lidí předkládané výkony nevěřila, přičemž Dan si nemohl dovolit koupit kvalitní sportovní hodinky, lidé ve skupině iniciovali sbírku a hodinky mu pořídili. Sice se s nimi nikdy nenaučil pracovat tak, aby využil veškeré funkce, které nabízejí, ale své výkony před ostatními obhájil. Nyní jsem ve skupině opět zaznamenala pokus o sbírku na další hodinky. Dan je za tuto příležitost vděčný, nicméně si láme hlavu s tím, jak to daným lidem oplatit, a zdůrazňuje, že než hodinky, by mnohem raději získal nové kamarády a kontakty. Osobní kontakt je pro něj důležitý, protože ten –⁠ na rozdíl od elektroniky –⁠ může vydržet na věky.

Dan již pátým rokem běhá za Atletický klub Rožnov pod Radhoštěm a má i trenéra, který mu vymýšlí tréninkový plán, současně má ale i svou hlavu. I když ví, že trenér mu může poradit nejlépe, jedním dechem dodává, že si často tréninky vymýšlí sám. Právě sdílení tréninků bez hlavy a paty je zdrojem největší kritiky na Facebooku. Dan je ovšem s početným zástupem „hejtrů” smířený a má za to, že takto to zkrátka v životě chodí a každý je svého štěstí strůjce. 

Z Danových běhů je zřejmé, že se nemůže rozhodnout, zda se zaměří na dráhu či na silnici. Jeho nejoblíbenější distancí je 1 500 metrů, ale současně běhá i silniční půlmaratony a chtěl by si vyzkoušet i dráhovou čtyřstovku.

Kdoví, možná právě neuspořádané tréninky a přetrénování vedly k dlouhodobým problémům s nártem, který Dana už od loňska trápí. Dan ovšem doufá, že letos už se zase konečně bude moci rozběhnout a sbírat další a další kilometry. Současně však tuší, že svůj tréninkový plán musí trochu pozměnit, aby se vyhnul dalším zdravotním problémům. Když zrovna neběhá, jezdí rád na kole, plave, hraje na kytaru a hlavně se stará o psa, sedmiletou kolii Danny, na kterou nedá dopustit.

Když se Dana zeptáte, kde se vidí za deset let, odpoví, že neví, protože žije ze dne na den. Při otázce na běžecké sny je však již sdílnější –⁠ chtěl by se zúčastnit vyšších atletických lig, potažmo mistrovství Evropy. A třeba se jednou podívat i na olympiádu. Dan ale ví, že k tomuto cíli vede opravdu dlouhá cesta a že základním kamenem všeho je dobré zdraví. 

Na Dana můžete mít jakýkoliv názor, nicméně nemůžete mu upřít, že je to zkrátka hodný kluk, který proplouvá životem tak, jak nejlépe umí. Nemá to jednoduché, ale rozhodně si nestěžuje. Je zřejmé, že nejdůležitější je pro něj rodina, pes a přátelé. Až poté je na řadě běh a vše kolem něj. A máme za to, že je to tak správně.

Ve zkratce:

  • Oblíbený závod v ČR\SK: Běchovice, Bratislavský maraton.
  • Běžecký vzor: Emil Zátopek.
  • Největší úspěch: Přespolní běh na 5 km na střední škole.
  • Nejoblíbenější jídlo před závodem: Banán a koláčky.
  • Nejoblíbenější jídlo po závodu: Pečivo s orlovským salátem a rajčetem.
  • Nejlepší regenerace: Plavání, vana.
  • Nejméně oblíbený trénink: 5 x 2 km s přestávkami kolem 2 minut mezi úseky.

Okomentovat


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.
Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky