Konečně zase 100 km pod 8 hodin. Ultramaratonec Orálek bilancuje rok 2022

„Rok začal skvěle, skoro jsem nekulhal,“ začíná svoji celoroční bilanci česká ultramaratonská ikona Dan Orálek. Rok 2022 byl o zdravotních trablech i neutuchající houževnatosti běhat dál.

Loňský rok začal skvěle – na stezce kolem hřiště na baseball v Blansku – na novoroční blanenské dvouhodinovce. Dařilo se mi celkem držet tempo a hlavně jsem skoro nekulhal. Nakonec to bylo kousek přes 30 km v tempu těsně pod 4 min/km. Dá se říct, že to byl dobrý začátek roku. V lednu a únoru jsem se ještě proběhl v Ostravě na memoriálových maratonech s celkem rozumným výsledkem. Koleno bylo mnohem lepší než o pár měsíců dříve, ale začínal se mi vracet problém s mým levým chodidlem. 

Po výletu do Mexika (více se o něm dočtete níže v přehledu závodů) mi zůstalo několik infikovaných ranek na kůži, které se hojily asi měsíc a cítil jsem je ještě na MČR na 100 km. 

Letním vrcholem pro mě byl jako obvykle MUM, kde se mi podařily první 4 etapy a potom už jsem nestíhal odpočívat, což se projevilo na výkonu. Absolvoval jsem tam nějaké testy a musím dodat, že ten poslední odběr by mi u lékaře bez znalosti kontextu zajistil nějaké léky na játra, plus systémové opatření typu zákaz pití alkoholu, jen lehká jídla a žádná námaha. Ještěže si po zbytek roku žádné testy nedělám. 

Do konce prázdnin jsem se ještě párkrát proběhl a povedlo se mi dostatečně zregenerovat, abych běžel na svém oblíbeném závodě ve Winschotenu, což nakonec dopadlo tak, že jsem se po několika letech opět dostal pod 8 hodin. Pak jsem se díky tomu, že část naší reprezentace dala přednost Spartathlonu před ME na 24 hodin ve Veroně, opět pokusil po asi 10 letech o martyrium na této trati. A opět to moc nevyšlo. Zase mi nefungoval žaludek, ale na vlastní oči jsem viděl světový rekord v podání Sorokina, který znovu překonal Kourose (a sám sebe). Ještě nedávno se bralo jako jasné, že Kouros je nepřekonatelný a já jsem u byl toho, když tento axiom byl zahozen do pomyslného koše. Blíže jsem o tom psal v článku níže.

Konec sezóny by vůbec nebyl špatný, kdyby se u mě nezačal výrazně vracet problém s chodidlem levé nohy. Dost mě to omezovalo hlavně v závodech, kdy jsem občas musel zastavit a řešit bolest chodidla a pokud se to nepovedlo, tak prostě místo běhu nějak dokulhat do cíle. Což má vliv na výkon. Což nepotěší.  Začal jsem tedy hledat operatéra, který by skřípnutý nerv uvolnil a nebylo to úplně jednoduché. Po několika neúspěšných pokusech se mi to povedlo až v Ivančicích a v únoru jsem zákrok absolvoval. Ještě se uvidí, jestli to můj problém vyřešilo a bolesti při běhání bude výrazně méně.

Statistiky a trénink

Základní údaje a jejich porovná za poslední tři roky

Ačkoliv to nebylo mým cílem, tak se mi povedlo dosáhnout téměř stejného počtu kilometrů jako v roce 2021. V přepočtu na jeden trénink to vychází na 19 km tedy o 0,5 km více než v roce 2021 a o další kilometr více než v roce 2020. Za ten jsem samozřejmě uběhl celkově o hodně méně, protože jsem začal kvůli kolenu běhat až v březnu, a to jen velmi opatrně. To, co mi přijde na minulém roce zajímavé a důležité, je zvýšení průměrného tempa a zároveň snížení průměrné TF. Jak se tempo posunulo, bude vidět ještě v dalších grafech. Zároveň je vidět, že množství nastoupaných metrů zůstalo prakticky stejné, a to není špatné na terény v okolí Brna, zvláště, když mě v sebězích omezovalo moje koleno.

Graf – Počet kilometrů za rok

V grafu je vidět, že v posledních dvou letech jsem se vrátil na stejnou roční kilometráž jako před zraněním kolene. Je to ale o dost méně než v letech do roku 2016.

Graf – Počet tréninkových dní za rok

V grafu je opět vidět nápadný zub v letech 2019–2020, kde jsem část roku nemohl běhat. (konec roku 2019 a začátek roku 2020). Počet dní byl také relativně nízký v letech 2016 – 2018 a to proto, že při tréninku s Pavlem Novákem, jsem míval v týdnu jeden den volna.

Graf – Počet závodů a závodních kilometrů

V grafu je vidět jasný trend, že v posledních 5 letech daleko méně závodím. Před rokem 2016 jsem měl běžně za rok kolem 60 závodů a z toho bylo často více maratonů a ultramaratonů. Loni z celkového počtu 28 závodů bylo 8 ultramaratonů a 10 maratonů včetně 7 kousků z MUMu. 

Tabulka z rozdělením jednotlivých tempových pásem

V přehledu je jednoznačně vidět zrychlení v tréninku oproti předchozím rokům, což se zřejmě pozitivně promítlo i do závodění

Závody

6. března 2022 Caballo Blanco Ultramarathon, Mexiko, Urique

Návrat na místo činu po 10 letech. Jasně, že to nemohlo být stejné už jenom proto, že Caballo Blanco už 10 let běhá mimo naše pozemské kraje. Nějak se stalo, že trasa je delší, všichni jsou rychlejší, kopce vyšší a horko naprosto nesnesitelné.  Prostě těch 10 let bylo znát, 14. místo a čas o víc jak hodinu horší, ale byl nejspíš ovlivněn i nedostatečnou aklimatizací  a aktuálním nedostatkem formy.   

26. března 2022 MČR na 100 km, Plzeň

Běželo se mi o hodně lépe než v Mexiku, a proto jsem se pokusil o návrat na medailové pozice. Celkem to klapalo asi až do 75. kilometru, potom mi došlo a ten konec byl hodně špatný. 5. místo a čas 8:14 není zrovna super výkon, zvláště, kdy 50 km bylo za 3:39, ale pocitově to bylo o řád lepší než závody o rok dříve. 

10. září 2022 Winschoten Run 100 km, Holandsko

Zatím je jen jeden běžec, který doběhl po 16. ve Winschotenu do cíle, já. Mohlo to být pro mě už po 17., ale před 3 roky mi nefungovalo koleno. Tentokrát jsem se po 3 letech opět dostal po 8 hodin a mohlo to být o dost lepší – nebýt problémů s chodidlem a díky tomu i několika přezouvání.  Výsledek 7:54:01 a 4. místo mě hodně potěšilo.

15. října 2022 Třeboňský maraton

Na začátku nové sezóny jsem si šel zaběhnout Třeboňský maraton. Dělal jsem v Třeboni přednášku na pozvání, a tak jsem rád přijal nabídku na vyplnění dopoledne. Výkon 2:46:39 znamená po dlouhé době maraton v tempu pod 4 min/km.

Letošní výkony

O autorovi: Dan Orálek je jeden z nejlepších českých ultraběžců. Byl prvním Čechem, který absolvoval Badwater Ultramarathon, jenž se běží v americkém Údolí smrti. Pětkrát získal titul mistra republiky ČR v běhu na 100 kilometrů. K jeho největším úspěchům patří 5. místo na nejslavnějším ultramaratonu světa, Spartathlonu. Každý měsíc se na RUNGO.cz dělí o své zkušenosti i to, jak je na tom aktuálně se svým tréninkem.