Rozhovory a příběhy, které motivují
Josef Kubín (*1950) patří mezi aktivní seniory, kteří se dokázali adaptovat na dnešní technologicky pokročilou dobu. Přestože Josef letos oslaví 73. narozeniny, umí to s počítačem i se sociálními sítěmi, což by mu mohli závidět i o dost mladší kolegové. Na Facebook pravidelně přidává své běžecké výkony, které jsou (nejen vzhledem k jeho věku) skutečně inspirativní.
Řidičák a hromadnou dopravu nahradil vlastními nohami. Pochvaluje si skvělé zdraví a imunitu. Co jsme se dozvěděli o běhání rodáka „Moravského Švýcarska“, který uběhl víc maratonů, než kolik má let?
Pokud běháte v Ostravě a přilehlém okolí, nemohli jste ji minout. Petra Pastorová (*1977) má k tomuto regionu silný vztah a kromě pravidelné účasti na mnoha místních závodech také jeden pořádá. Je ředitelkou RBP Ostrava City Marathonu, který jen tak mimochodem už sedmkrát vyhrála. Mimo to je držitelkou několika českých rekordů a vícenásobnou mistryní ČR v půlmaratonu i maratonu.
Příběh Kateřiny mne zaujal. Sportovně založené čtyřicátnici se jednoho dne ve vteřině změnil život, když spadla ze žebříku a ochrnula. Zůstala upoutaná na invalidní vozík, ale navzdory nepřízni osudu se nevzdala a sportuje dál. A dosahuje výjimečných výsledků. O sportu s handicapem jsem si povídala se sympatickou a usměvavou paralympioničkou Kateřinou Antošovou.
Jak jde skloubit láska k běhu a vínu? Lehce. Stačí mít pevnou vůli a nazout běžecké boty i v situacích, kdy by většina jedinců zůstala doma v posteli. Vít Špéra (*1983) vlastní vinné sklepy a svou zálibu v alkoholu nehodlá příliš omezovat. Aby zhubnul, začal běhat a posléze zjistil, že mu to jde, a to i s případným zbytkáčem v krvi. Nenechte se ale mýlit, Vít není žádný alkoholik, co jde jednou týdně vyběhat kocovinu. Zvládá stokilometrové závody, či sedm maratonů v sedmi dnech. Chcete vědět, zda se běhá lépe po vínu nebo pivu? Přečtěte si rozhovor.
Náruživý běžec se srdcem sálajícím na všechny, kteří jsou na dosah. Svou lásku k tomuto sportu předává dál a dlouholeté zkušenosti podpořil trenérskou licencí třetího stupně. Řídí se heslem Žár trvá.
Linda Beniačová (*1978) je původem Slovenka, která ale zapustila kořeny v Česku, přesněji řečeno v Brně. Tam je hlavní tváří Running zone, podniku, který pořádá běžecké kempy, lekce a tréninky. Krom profesních úspěchů (Running zone docela šlape), sbírá i úspěchy osobní, a to na poli ultra trailových běhů. Linda zvládá jak vícedenní etapové závody, tak třeba stokilometrové horské peklo. Přečtěte si více o jejím sportem naplněném životě.
Kdo je členem populární facebookové skupiny Běžci, jistě zaznamenal, že se ve změti zaměnitelných příspěvků o různých běžeckých výkonech, bolestech a jiných strastech sem tam objeví básničky. Na svědomí je má Lukáš Adolf (*1979) na sociálních sítích známý jako Máša Kukňáků. A protože se jedná o veselé a promyšlené básně z běžeckého života, které se jen tak nevidí, požádali jsme Lukáše o rozhovor.
Co se dá z běžek přenést do běhu, proč v profesionálním běhu na lyžích nevládne dvakrát příjemná atmosféra a jak se dá sport skloubit s péčí o syna? To se dozvíte v rozhovoru se Zuzanou Kocumovou, bývalou reprezentantkou v běhu na lyžích.
Petra Vabrouška (*1973) asi není třeba představovat. Přední český triatlet má na kontě mnoho světových úspěchů a jen jejich výčet by vydal téměř na samostatnou knihu. Dnes si ho představíme v rámci inspirativní série, která se věnuje mezigeneračnímu sportu, tedy aktivnímu spojení rodičů a jejich dětí.
Tenhle rozhovor není o „oné“ události, ale o Danovi Polmanovi (*1979) samotném, o tom punkáči a skejťákovi, který v něm pořád od mládí ještě je.
Bydlí několik set kilometrů od rodičů, a právě sport je příležitostí, jak strávit společně nějaký čas. Veroničina maminka je přitom ta, která už „stála na bedně“ a je velkou motivací pro svoji dospělou dceru. Podívejte se, jak sport motivuje i spojuje a třeba zkuste to samé u vás doma.