Vyjděte v plavkách ven. Začít s otužováním můžete hned, radí rekordman David Vencl

9,4K

Severské národy, jejichž zdravý životní styl je provázen pravidelným otužováním, platí za nejméně nemocné. Na sociálních sítích se otužování stalo hitem minulý rok, v době lockdownu. To však skutečně prokazatelně zvyšuje odolnost a obranyschopnost organismu, posiluje kardiovaskulární systém.

Proč to tedy nezkusit? Jsme aktivní, hýbeme se, ale také jsme vystavováni nemocem či prochladnutí. A otužování zvyšuje imunitu i urychluje regeneraci, celkově prospívá tělu i duši. Jak tedy začít? Je potřeba čekat do konce léta a otužovat se postupně? S držitelem národních i světových rekordů v plavání pod ledem a lektorem otužování Davidem Venclem jsem si povídala o tom, jak začít hned teď. 

Davide můžeš na začátek říct, jak ty ses dostal k otužování?
Rád bych, ale asi nemůžu. (smích) Vím, že jsem začal 28. října 2018, když jsem byl u nás na jezeře Barbora 40 vteřin ve 12 stupních. Ale to byl začátek pravidelného otužování s nějakým plánem. Ve skutečnosti jsem byl ve studené nebo ledové vodě každou chvíli. Paradoxně spíše v létě. Po běhu nebo na túře na horách, v Rakousku, Itálii nebo Švýcarsku, kam jezdím. Bylo to buď z nadšení, když jsem viděl krásnou průzračnou tůňku, anebo prostě hygiena. Ale i v zimě jsem si občas po běhu vlezl do ledové vody. To byl ještě každý otužilec za blázna.

Z otužování se stal v posledních letech velký fenomén. Proč je otužování tak prospěšné?
Těch faktorů je asi více. V neposlední řadě i to, že máme mnohé zakázané. Také proto, že je prospěšné, protože uzdravuje tělo i ducha. Je to téměř všelék. Posiluje kardiovaskulární systém, nervový, hormonální, pomáhá v regeneraci i rekonvalescenci. A zdůrazňuji, že otužování přináší především radost.

Slyšela jsem na to téma mnoho rozhovorů, i přesto jsem si nebyla jistá, kdy začít. Hodně rad znělo, začněte na konci léta. Tvoje kniha se jmenuje „Začni teď!“ Jak to tedy je?
Důležité je si uvědomit, že zdravý lidský organismus zvládne bez následků ponor do ledové vody hned teď. To, co nás brzdí, je hlava. Někdo proto začíná v srpnu a pokračuje, až se nakonec otužuje. Někdo se sprchuje tři roky a teprve poté vleze do vody. A někomu stačí pět minut. Na workshopech lidem vysvětluji fyziologické procesy, rozebírám bezpečnost a dávám návody a tipy, co před ponorem, během něj a po něm. To lidem zpravidla stačí k tomu, aby vstoupili do vody už to odpoledne a užili si to. Ano, jde to. Začni teď!

Jaký bys tedy poradil postup úplnému začátečníkovi, který je teď uprostřed zimy motivovaný začít? Představme si běžný den, kdy v něm je nebo také není i sportovní trénink.
Je dobré brát na vědomí, že i samotné otužování je fyzicky náročné. Pro začátečníka to může být ten den to jediné, co zvládne. Pokud mám ten den i trénink svého hlavního sportu, tak podle toho upravuji zátěž a do vody jdu jen v rámci rekonvalescence. Zpravidla je dobré jít do vody až po tréninku a podpořit tak samotnou regeneraci. A tady bych poznamenal, že každý z nás má jinou motivaci jako je seberozvoj, mentální hygiena, tužení těla, adaptace na chlad, rozšíření komfortní zóny a podobně. Nás sportovce pak zvlášť může motivovat zařazení otužování jako aktivní regeneraci a rekonvalescenci.

Je rozdíl mezi otužováním žen a mužů?
V zásadě není. I když ženy popisují změny v průběhu cyklu. Jednoduše jsou na sebe opatrnější. To ale platí, i když jsme právě unavení nebo vyčerpaní jinak. Není problém se otužovat ani během těhotenství nebo kojení nebo dokonce s ním v tomto období začít.

Je nějaký rozdíl, riziko, když se chce začít otužovat člověk, kterému je 60 let nebo i více?
U starších lidí pokud se cítí zdraví, je jedno je-li člověku 60, 70 nebo 30. U starších se projevují např. problémy se žilním systémem, kdy je potřeba otužování konzultovat s lékařem. Obecně platí, že čím jsme starší, tím máme pomalejší stahování a roztahování cév. Únik tepla je u starších osob rychlejší a déle trvá, než se dostanou zpět do normálu (arteroskleróza), proto je na místě významnější opatrnost v pozvolném otužování, nejít rovnou na čtyři nebo pět minut do vody.

Má otužování také nějaké mety, kdy se ze začátečníka mohu považovat za pokročilého otužilce? V běhu je to např. překonání určité vzdálenosti, času.
Je to podobné jako u běhání. Jakmile se začnete cítit jako otužilec, pak už jím asi jste, ale více náročné je ve vodě plavat. Pokud se stanete zimním plavcem na závodech, pak na to dostanete i razítko. Ale stejně jako je to u běhání, většina z nás si to chce hlavně užít.

S Davidem jsem se seznámila přes sociální síť, poradil mi, jak je možné začít jinak, aniž bych rovnou šla po krk do ledové vody. Sama jsem v situaci, kdy kojím malé miminko, a tak jsem byla s tím koupáním v řece opatrnější. David mi poradil, ať začnu „na sucho“. Oblékla jsem plavky a začala dvouminutovým pobytem venku na sněhu, postupně jsem přidávala. Volila jsem dobu po tréninku nebo ve volný den. Po měsíci jsem na 15 minutách a nedělá mi problém procházet se v plavkách kolem chalupy v Beskydech, kdy venkovní teploměr ukazuje mínus 10. Poradil mi, ať zavřu oči a vnímám jen sebe. Děkuji, Davide za tyto rady i za rozhovor. 

Regenerace je půl úspěchu na cestě za vašimi sportovními sny a otužování by ji mohlo velmi kvalitně podpořit. Tak hurá do plavek a sněhu.

David Vencl

Učitel tělesné výchovy a matematiky Trenér atletiky, freedivingu Lektor otužování Od roku 2017 reprezentant ve freedivingu, držitel národních rekordů a světového a Guinnessova rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Pravidelně pořádá workshopy o otužování, kde seznamuje nováčky i pokročilé otužilce s fyziologií organismu po vystavení se chladu, s bezpečností, benefity, tipy pro efektivní a udržitelné otužování. Součástí je praxe autogenního tréninku, některých vzorců dýchání, a nakonec ponor do ledové vody. Na Instagramu se můžete inspirovat pod účtem @davidvencl.