Jak jde skloubit láska k běhu a vínu? Lehce. Stačí mít pevnou vůli a nazout běžecké boty i v situacích, kdy by většina jedinců zůstala doma v posteli. Vít Špéra (*1983) vlastní vinné sklepy a svou zálibu v alkoholu nehodlá příliš omezovat. Aby zhubnul, začal běhat a posléze zjistil, že mu to jde, a to i s případným zbytkáčem v krvi. Nenechte se ale mýlit, Vít není žádný alkoholik, co jde jednou týdně vyběhat kocovinu. Zvládá stokilometrové závody, či sedm maratonů v sedmi dnech. Chcete vědět, zda se běhá lépe po vínu nebo pivu? Přečtěte si rozhovor.
Řekni nám nějaké základní informace o sobě. Kdo je Vít Špéra?
Přes metrák vážící otec dvou dcer, který se nebojí udělat vše, aby je ochránil. Takže borci, držte se dál!
Jak začala tvá cesta k běhu?
To tak jednou večer u popíjení se ptám kamaráda, jak to že tak zhubl. Odpověděl, že začal běhat. Tak jsem mu řekl, že chcu taky zhubnout. Na to mi řekl, že jde ráno na sedmikilometrový okruh. Tož jsem ještě se zátěží ve formě opice uběhl 7,2 kilometrů. Tedy spíše „odklusal”. Bylo to za 45 minut.
Vlastníš vinné sklepy a dle svých slov se vínu a alkoholu obecně příliš nevyhýbáš. Jak se běhá s kocovinou?
Záleží s jakou. Pokud je to jen kocovina, kvůli které blbě spíš a tělo maká na spalování chlastu, tak je to vcelku dobré. Pokud už je to celonoční jízda, kdy ráno ani nevíš, cos všechno vypil, tak už je to horší. Ale určitě to není na žádné kvalitní tréninky. Nicméně můžu říct, že i závod se dá potom zvládnout ve slušném čase. Já uběhl pět kilometrů za 19:43 a fáákt mi nebylo nejlíp. Ale raději bych doporučoval jít do závodu odpočatý a bez opice. Při delších závodech je pivko pro mě ideální na žízeň. Coly se přepiju, ale na pivo jsem odběhl celý MUM a v podstatě ani jídlo jsem moc nemusel. Tekutý chléb je tekutý chléb…
Praštil bys raději s během nebo s vínem?
To je jako by ses mě zeptala, jestli chci umřít, nebo umřít.A běhá se lépe po vínu nebo pivu?
Po pivu. Víno je kyselé a pivo zásadotvorné, takže jasně pííívo.
Vážíš skoro metrák, přesto jsi dokázal odběhnout celý MUM, nebo stokilometrový BVVS. Co tvé klouby, kolena apod.?
Musím to zaklepat, ale s tímto problém nemám. Samozřejmě, že nějaké bolístky občas mé tělo sužují, ale všechna bolest jednou přebolí a na to člověk musí myslet především.
Ve svých sklepech pořádáš i běžecká soustředění s výraznými českými běžci. Kdo z velkých jmen tvými sklepy prošel?
První hvězda „utkání“ byl Dan Orálek. Postupně se tam ukázalo pár výborných běžců a myslím, že dnes už i hodně kamarádů. Letos bylo běžecké setkání Mattonek ze Zlína, kam přišli Tomáš Rusek a Milan Daněk. Největší hvězdy ale jsou Radek Brunner a zmíněný Dan Orálek. Pak spousta dalších borců a borkyň – bosonohý Petr Poupě, klobouček Martin Neumann atd atd.
Co tě motivuje běhat? Jsou to závody, kterých jsi v minulosti absolvoval poměrně dost, nebo běh jako takový?
Letos jsem závodům moc nedal. Jestli se nepletu, tak jsem na žádném nebyl a podle toho mé běhání (teda spíš neběhání) vypadalo. První motivace byla asi zhubnout a teď je to otázka, kterou zrovna nedokážu zodpovědět. Závody momentálně neběhám, zhubnout sice chcu, ale má silně vyvinutá slabá vůle mi v tom brání.
Co bys chtěl v životě ještě dokázat? Máš nějaký běžecký sen?
To víš, že mám sen. A říkal jsem si, že když uběhnu celý MUM, tak na něm začnu makat. Ale pak mi spadl „klíňák“ a asi zůstane jen u snu. Je to Spartathlon. Ale pokud se bavíme o reálném snu, tak bych chtěl do třetice vyhrát se synovcem Kubíčkem štafetu v Blansku. Normálně mám mrazení, když to píšu. Společné štafety jsou pro mě hrozně emotivní. Když jsme běželi na Masaryk runu a Kubík jel parádně a pak se sekl v posledním kopci, tak jsem po předávce první kilometry brečel. Vůbec nevím, jak jsem rychle běžel. Pamatuji si jen, že mi bylo strašně moc líto, že se mu to nepovedlo a že se tím bude trápit. To si však několikrát spravil chuť a mimo to, že uvisel Lukáše Sourala na poslední Blanenské desítce a udělal si parádní čas na pětku pod 17, tak se i kvalifikoval na mistrovství světa v triatlonu do Maďarska. Takže toto je opravdu můj sen! Stát na stupni vítězů s Kubíčkem na Blanenské desítce. Bonus by byl, kdyby to potřetí bylo u mě v čase pod 20 minut.
Co ti běh dal a co naopak vzal?
Myslím, že mi běh dal spoustu kamarádů a ukázal, že su fakt hlava paličatá, a když si něco usmyslím, tak to dám. Vzít mi asi nic nedokázal.
Ve zkratce:
- Oblíbený závod v ČR\SK: Blanenská a MUM
- Běžecký vzor: Takových je mraky. A každý vzor je vzorem kvůli něčemu jinému. Jména si nechám pro sebe, aby se někdo náhodou neurazil, že tam není
- Největší úspěch: Asi vůbec, že běhám
- Nejoblíbenější jídlo před závodem: Těžko říct, ale asi těstoviny
- Nejoblíbenější jídlo po závodu: Pivo
- Nejlepší regenerace: Pivo
Nejméně oblíbený trénink: Tempo
