Řidičák a hromadnou dopravu nahradil vlastními nohami. Pochvaluje si skvělé zdraví a imunitu. Co jsme se dozvěděli o běhání rodáka „Moravského Švýcarska“, který uběhl víc maratonů, než kolik má let?
Martin Sherry Šerák (*1978) je (jak sám říká) kluk z krásné přírody tzv. Moravského Švýcarska, z Bílovic nad Svitavou. Na svůj rodný kraj nedá dopustit, místní ho tu znají jako „toho, co všude běhá”. Sám zde organizuje dva běžecké závody a vzorně reprezentuje TJ Sokol Bílovice nad Svitavou. Také Martin, jako mnoho jiných, si sportem kompenzuje sedavé zaměstnání – celý profesní život pracuje u počítače. Kromě běhu má rád týmové míčové sporty, jízdu na kole, fotografování, amatérské divadlo a občas tanec. Martin se může pochlubit úctyhodným objemem naběhaných kilometrů, ke kterým přidává další tisíce kilometrů na kole. Jak to dokáže? Jednoduše – každodenním během nebo jízdou na kole do práce. Řidičák nemá a MHD používá pouze sporadicky.
Jak začala tvá cesta k běhu?
Vše začalo v oddíle atletiky v první třídě. Po atletice jsem na ZŠ hrál basketbal, který je také o běhání. Dobíhal jsem také často na vlak (cca 1 200 metrů). V dospělosti byla „finálním“ podnětem několikaměsíční práce v Praze, kde jsem neměl k dispozici kolo, ani stolní tenis, tak jsem začal běhat z ubytování do práce asi 5 až 15 km.
Dle Běžeckých tabulek máš od roku 2014 na kontě úctyhodných 68 maratonů. Většina z nich byla v rámci MUM, který běháš každoročně. Jen v roce 2019 záznamy chybí. Co se ti přihodilo?
V roce 2019 jsem si před Ultramaratonem Borák (84 km), který byl v té době MČR v ultra-trailu, únavově načal třetí metatarz (tj. prostředníček) na pravé noze. Myslel jsem, že to je něco vazivového a dva tři volnější dny před závodem pomohou. Bohužel, při závodě mě to začalo bolet více, hlavně v rychlých úsecích, tak jsem se po třech 14km kolech přezul do tlumivějších bot a závod jsem s bolestmi dokončil. Až dodatečně jsem se dozvěděl, že můj výkon (7:56:52) stačil na první místo v kategorii M40.
Dostal jsem pak na nohu modrou „plastovou“ sádru, se kterou jsem alespoň mohl jezdit na kole, plavat, atd. Běhat jsem ale nemohl, tak jsem na MUM jen pomáhal na občerstvovacích stanicích, což byla velmi dobrá zkušenost a zužitkování běžecké praxe.
Nemáš řidičák a všude se dopravuješ buď během nebo na kole. Jak se ti běhá/jezdí v brněnském provozu?
Provozu se z velké části vyhýbám, jen ráno do práce jedu cca polovinu cesty po (hlavní) silnici. Z práce většinou jedu nebo běžím jen po cyklostezkách a chodnících ve městě, mimo město přírodou. Většina běhů je spojení příjemného s užitečným, čisté tréninky běhám jen o víkendu.
Jaký máš při takovém režimu roční objem kilometrů?
Letošek mám trošku „ležérní“ trénink (přes 2 700 km běhu a 3 900 km na kole), ale loni to bylo 3 300 km (a na kole 3 100 km), v roce 2020 necelých 4 100 km (a na kole 4 300 km) a 2019 „jen“ 2 900 km kvůli zranění, což jsem ale vykompenzoval 4 440 km na kole. MUM se na naběhaném objemu (téměř) vždy podílel svými 300 km za týden.
Běháš celoročně. Vidíš nějaký pozitivní efekt na tvém zdraví? Jak jsi na tom s různými nemocemi?
Chřipku jsem měl dvakrát, maximálně třikrát za život, co si pamatuji. Nemám žádnou alergii, žádný problém s dýcháním, k doktorům chodím většinou jen kvůli nějakým papírům nebo očkování (kromě zubaře). Na neschopenku si nevzpomínám. Neprodělal jsem ani jednu ze dvou „běžných“ dětských nemocí (spalničky, příušnice), i když sourozenci či bratranci kolem mě je měli.
Co tě motivuje běhat? Jsou to závody, kterých absolvuješ poměrně dost, nebo běh jako takový?
Baví mne prostě běhat. Běh čistí hlavu a protáhne tělo skrčené 7 až 9 hodin u počítače. Pomáhá mi taky udržovat rozumné tělesné proporce.
Běháš tak nějak vše – od krátkých tratí po ultra, asfalty i traily. Co tě baví nejvíce?
Raději běhám po měkkých a nerovných površích. Silniční (městský) maraton běhávám maximálně dvakrát do roka. Víc mne baví trailové a tzv. cross-country tréninky nebo závody.
Co ti běh dal a co naopak vzal?
Určitě mi dává lepší kondici a pomáhá udržovat postavu. Pomáhá také pozitivnímu myšlení (čistění mysli). Díky běhu poznávám kraje, kam bych jinak nejel. Dal mi taky dost známých či sportovních přátel. Bere mi čas. Jiné negativum nevidím.
Co bys chtěl v životě ještě dokázat? Máš nějaký běžecký sen?
Chci absolvovat nějaký 24hodinový závod, ideálně na přírodním delším okruhu. Potom závod TransMoravský Masochistický Terénní běh (TMMTR) na 100 mil (zatím jsem běžel dvakrát MiniTMMTR na 100 km). Na 100 km se chci více přiblížit osmi hodinám. Lákají mne také některé horské zahraniční (ultra) traily ve stylu GGUT, UTMB.
Ve zkratce:
- Oblíbený závod v ČR\SK: z ultra jsou to etapový MUM a pohár Czech Ultra Trail Tour,
z „běžných“ závodů je to Běh za sedmizubým hřebenem v Boskovicích - Běžecký vzor: Dan Orálek a Radek Brunner
- Největší úspěch: osobní rekord na Bratislavském maratonu 2019 (2:53:19), dvakrát 3. místo na MUM v letech 2017 a 2018 za čas těsně přes 25 hodin za 301 km
- Nejoblíbenější jídlo před závodem: vločky/müsli v mléce/jogurtu na sladko (rozinky, oříšky, ovoce) nebo slano (ořechy, tvrdý sýr, měkký salám, zeleniny, koření)
- Nejoblíbenější jídlo po závodu: téměř libovolný masový vývar
- Nejlepší regenerace: jízda na kole, případně bazén s whirlpoolem
- Nejméně oblíbený trénink: asi jakýkoliv v horku bez stinných úseků nebo hodně krátkých úseků pod 500 metrů
