Rungo Zpráva Garmin Connect 2025 ukazuje, že sice více zvedáme železo a mlátíme do míčků, ale se spánkem a stresem to stále neumíme. Kdo se stresuje nejvíc a proč spí Nizozemci nejlépe? Čtěte tvrdá data bez obalu.
Jsme pod dohledem. A výsledky jsou překvapivé
Představte si, že máte k dispozici desítky milionů lidí, kteří vám dobrovolně odevzdávají svá nejintimnější data. Kdy vstávají, jak jim buší srdce, kdy se potí a kdy jsou na pokraji zhroucení. Ne, to není scénář orwellovského románu, to je realita roku 2025 v podání datové analytiky Garmin Connect.
Co z ní vyplývá? Hýbeme se víc. Ale taky se mění způsob, jak se ničíme. Zapomeňte na nudné klusání kolem bloku, nastupuje éra zvedání těžkého železa a raketových přestřelek.
Železná církev nabírá nové věřící
Pokud jste letos v posilovně museli čekat na benchpress, nebyla to náhoda. Data hovoří jasně: silový trénink vystřelil o 29 %. To je masivní skok. A není to jen o marnivosti a snaze vypadat dobře na Instagramu. Lidé konečně pochopili to, co věda tvrdí už roky – svaly jsou orgánem dlouhověkosti.
Podle prestižních studií, jako je ta z British Journal of Sports Medicine, je kombinace aerobního a silového tréninku zlatým grálem pro snížení mortality. Svaly totiž nejsou jen „maso“, ale metabolicky aktivní tkáň, která pomáhá regulovat cukr v krvi. Garmin data potvrzují, že tento trend táhnou i ženy (+6 % oproti mužům v objemu nárůstu). Brazílie se pak ukázala jako globální velmoc „gym rats“ – cvičí o 44 % více než druzí Mexičané.
Takže až příště uvidíte někoho funět pod činkou, možná to nedělá jen pro bicepsy, ale proto, aby tady byl i za pár desetiletí.
Raketový boom: Pickleball není sprosté slovo
Kdybychom měli vyhlásit skokana roku, jsou to raketové sporty. Nárůst o neuvěřitelných 67 % je absolutní masakr. Může za to především fenomén jménem pickleball a padel. Tyto sporty v sobě snoubí dvě věci, které milujeme: sociální interakci a relativně nízkou vstupní bariéru (dokud nenarazíte na profíka, co vás vymete z kurtu).
Tento trend táhnou hlavně mladí (18–29 let). A je to logické. V době digitální izolace hledáme „analogovou“ zábavu. Navíc studie z Mayo Clinic Proceedings naznačují, že tenis a raketové sporty mohou prodloužit život o téměř 10 let – více než běh nebo plavání – právě díky té sociální složce. „Raketové“ tabulky v přepočtu na obyvatele přitom vede Vietnam.
Stres a spánek: Kde se žije nejlíp?
Tady přichází ta méně veselá část. Data o Body Battery (chytrá metrika Garminu kombinující HRV, stres a aktivitu) ukazují, že svět je unavený.
- Nejhorší regenerace: Japonsko. Kultura přepracovanosti (karoshi) se bohužel propisuje i do tvrdých dat.
- Největší pohoda: Nizozemsko. Zřejmě kombinace cyklistické kultury, rovinaté krajiny a vyváženého pracovního života nese ovoce. Mají nejnižší skóre stresu na světě.
Zajímavý paradox nastává u věku. Mladí uživatelé fungují stylem „brzda-plyn“. Mají vysoké energetické špičky, ale drastické propady. Staří matadoři? Ti si jedou svou stabilní, i když nižší hladinu. Je to lekce v managementu energie – mladí ji pálí jako raketové palivo, starší s ní hospodaří jako s drahým koňakem.
National Institutes of Health (NIH) nicméně opakovaně upozorňuje, že variabilita srdečního tepu (HRV), ze které Garmin počítá stres, s věkem přirozeně klesá. To, že starší uživatelé vykazují vyšší „stres“, je tedy částečně fyziologická nevyhnutelnost, ne nutně důkaz, že je štvou vnoučata.
Generační válka: Ranní ptáčata vs. noční sovy
Kdy se vlastně hýbeme? Data krásně vykreslují životní cyklus člověka.
- 70+ let: Aktivita startuje mezi 8:00 a 10:00. Mají hotovo, zatímco my ostatní teprve hledáme druhou kávu.
- 18–29 let: Vrchol aktivity mezi 16:00 a 19:00. Po škole, po práci, před hospodou.
A co dělají? Zatímco čtyřicátníci utíkají do lesů (dominují v trailovém běhu – asi únik od hypoték a puberty dětí), padesátníci nasedají na kola. Je to fascinující pohled na to, jak se naše těla a priority mění v čase.
Pěší zóna: Hongkong v čele
Chůze je základ. Je to ten nejpřirozenější pohyb, který nám zbyl. A kdo chodí nejvíc? Obyvatelé Hongkongu s průměrem 10 663 kroků denně. V tomhle vertikálním mraveništi se prostě nachodíte, ať chcete, nebo ne. Česko v TOP 3 bohužel nenajdeme, tam se drží Jižní Korea a Španělsko.
A pro ty z vás, co si myslí, že 10 000 kroků je magická hranice: Věda je v tomto střízlivější. Meta-analýza v The Lancet Public Health ukazuje, že zdravotní benefity se u dospělých do 60 let lámou někde kolem 8 000–10 000 kroků, u starších dokonce níže. Takže se nemusíte bičovat, pokud tam tu desítku nemáte každý den. Ale hýbat byste se měli.
❓Co si z toho vzít❓
👉 Zvedejte těžké věci: Nárůst o 29 % není náhoda. Silový trénink je vaše důchodové pojištění pro tělo.
👉 Najděte si parťáka na raketu: Tenis nebo padel vám zvednou tepovku a sociální kredit. Samota zabíjí, sport ve skupině léčí.
👉 Nezáviďte Nizozemcům: Jejich nízký stres je inspirací. Zkuste víc jezdit na kole a méně se hroutit z práce.
👉 Respektujte svůj biorytmus: Pokud jste sova, nebuďte se v pět ráno jen proto, že to dělá nějaký guru na LinkedInu. Cvičte, kdy vám to sedí.
👉 Chůze se počítá: Nemusíte hned běžet maraton. Kolem 8 000 kroků denně je solidní základ pro to, abyste neumřeli předčasně.
Zobrazit zdroje
Přečtěte si také:
- Velký bratr na zápěstí: Co o nás ví Garmin za rok 2025?
- Vyběhněte z temnoty: Jak vám 15 minut pohybu pomůže víc než psychofarmaka
- Vitamin D je v zimě nutnost. Jak ho správně doplnit a proč bez K2 nefunguje, jak má?
- CBD ve sportu: Legální doping, nebo jen dobře promazaná marketingová mašina?
- Tři cviky, žádné výmluvy: Korteho metoda z vás udělá lepšího běžce
