Úvod TréninkBěžecký trénink Dej si pauzu a neběhej, radí ultramaratonec Dan Orálek

Dej si pauzu a neběhej, radí ultramaratonec Dan Orálek

od Rungo

Nastává období, které výkonnostní a profesionální běžci označují jako přechodné. Těžko říci, jestli je to už začátek nové sezóny nebo konec té staré. Vůbec není špatný nápad, že by je zrovna hobíci nemohli napodobit a užít si také trochu toho ‚přechodu‘. Má to svůj význam a ten si můžete přečíst v řádcích českého vytrvalce Dana Orálka.

Napřed vysvětlení pro neznalé. Přechodné období jednoduše znamená odpočinek od běhání nebo také stisk tlačítka pause na vašem přehrávači – řečeno terminologií posluchače hudby. Jeho forma může být opravdu velice různá, takže jsou běžci, kteří třeba měsíc vůbec nejdou běhat a nanejvýše dělají jiné sporty počínaje jízdou na kole, přes plavání až třeba po nenáročné sporty typu pétanque. Někteří v rámci regenerace odjedou na týden až 14 dní do lázní. Jiní chodí na procházky a občas se lehce proklusnou, aby nezapomněli, k čemu vůbec mají nohy.

Způsoby, jak překonat období bez řádného běžeckého tréninku jsou tedy různé a také délka bývá velmi variabilní. V naprosté většině to, ale bude něco mezi 14 dny až jedním měsícem. V klasickém tréninkovém cyklu poté většinou následuje vytrvalostní příprava a tedy nabíhání kilometrů. To ale neznamená, že po pauze to od prvního dne napálíte. Tělo je potřeba postupně zvykat na zátěž.

Význam pauzy v běhání

Proč mají běžci přechodové období? Tak těch důvodů je celá řada. Jedním z prvních je dát tělu čas na to, aby po náročné sezóně zregenerovalo. Čemuž můžete jít naproti právě například návštěvou lázní, ale lze postupovat i cestou standardních procedur, které podpoří regeneraci. To jsou třeba sauna, wellness, masáže, kryokomora, nebo třeba jen přidejte na statickém strečinku. Běhání je totiž poměrně stereotypní pohyb a to, že ho nějakou dobu vypustíte, vám umožňuje zregenerovat namáhané partie těla. 

Nemyslete pouze na tělo

Možná ještě důležitější je ovšem odpočinek psychický. Je logické, že vaše nadšení do tréninku už není takové, jaké bylo uprostřed sezóny. Pravidelné trénování od vás vždy vyžaduje zapojení něčeho, čemu se říká morálně volní vlastnosti. Prostě, když je třeba venku hnusně a vám se nechce, tak není jednoduché se přesvědčit a vyběhnout. To vyžaduje docela intenzivní duševní námahu, aby vyhrála chuť si zaběhat, před leností a touhou zůstat doma v teple. Protože jde opravdu o námahu, tak je vhodné si od ní odpočinout. 

Také není marné si zajít k lékaři na preventivní prohlídku anebo se pokusit dořešit různé bolístky, které vás v průběhu sezóny doprovázely. Většinou se je nepodaří dořešit úplně, ale alespoň nastartujete procesy k jejich odstranění například ve formě cvičení nebo návštěvou rehabilitace.

Plnou parou vpřed. Tak to tedy ne!

Co dělat po konci přechodného období? Rozhodně není nejlepší nápad vrátit se ihned k plné zátěži. Sice jste si odpočali, ale zároveň jste ztratili něco ze své kondice a návrat k běhání naplno by také mohl znamenat nějaký úraz nebo příliš velkou únavu. Takže je potřeba krotit své ambice a začít trénovat velmi opatrně s postupným návratem k zátěži, což je opět individuální a může to trvat od dvou do čtyřech týdnů. 

Poslední rada je, že přechodné období lze spojit, zvláště u maratonců nebo ultramaratonců, s odpočinkem po náročném závodě, který byl nejlépe vaším vrcholem sezóny. Vše, co bylo napsáno v předchozích řádcích, platí, akorát termín se posune a bude dán závodem. Asi není úplně ideální to směrovat na jaro, ale pokud vaše sezóna vrcholí v zimě a brzy na jaře, tak proč ne.

Moje přechodné období

Letos jsem si zvolil pro přechodné období konec září a začátek října, kdy už jsem měl hlavní závody sezóny odběhané (moc jich nebylo) a navíc jsme s partnerkou naplánovali 14denní dovolenou spojenou s cestováním po Balkáně. Chodili jsme na procházky, občas jsme se po ránu proběhli na pár kilometrů (maximum bylo pět), které byly pojaty spíše jako poznávání okolí včetně focení mobilem. Nejdůležitější byl výsledek, a to je, že jsem se na konci zase těšil další běhání.

O autorovi: Dan Orálek je jeden z nejlepších českých ultraběžců. Byl prvním Čechem, který absolvoval Badwater Ultramarathon, jenž se běží v americkém Údolí smrti. Pětkrát získal titul mistra republiky ČR v běhu na 100 kilometrů. K jeho největším úspěchům patří 5. místo na nejslavnějším ultramaratonu světa, Spartathlonu. Každý měsíc se na RUNGO.cz dělí o své zkušenosti i to, jak je na tom aktuálně se svým tréninkem.

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky