Vybíráme hůlky pro nordic walking. Vzoreček i praktické rady pro každého

4,1K

Nordic walking nebo také severská chůze je sportem opravdu pro každého. Umožňuje vyžití všem, tedy i netrénovaným osobám, nebo osobám s tělesným omezením. Jedná se o sport, který je nejen bezpečný, ale také je finančně nenáročný. Základním vybavením jsou hole. Jejich nabídka na trhu je poměrně široká, a proto jsme se poptali, jak hole správně vybrat.

Spočítejte si délku hole

Jelikož správná délka hole je základ, dáme si na začátek trochu matematiky. Pro výběr správné hole se používají jednoduché výpočty, které vycházejí z tělesné výšky. Tu potřebujete vynásobit koeficientem. Platí tedy vzoreček:

Tělesná výška x 0,7 = vhodná výška hole

Na webu Škola chůze počítají ve vzorci s koeficientem 0,68 a Kateřina Kolišová dodává další praktická doporučení pro výběr hole:

• Pokud máte problémy s ramenním kloubem, nebo krční páteří, kupte hole o jeden díl nižší. Budou rameno i krční páteř méně zatěžovat.
• Pokud budete s holemi běhat, kupte hole o jeden díl vyšší.

Výpočet však může přinést problém. Pokud se ho budeme striktně držet, může se stát, že vypočtený rozměr bude někde mezi těmi prodávanými. To má několik řešení:

• Nakupovat podle osobní trénovanosti (trénovaný člověk může mít vyšší hůl, netrénovaný by měl sáhnout spíš po nižším rozměru hole).
• Využít druhý způsob výběru správného rozměru hole – a to ten, který říká, že ruka s holí by měla svírat pravý úhel.
• Využít hole skládací (viz odstavec „Skládací nebo jednodílné?“).

Nezaměňovat hůlky na nordic walking s hůlkami trekovými!

Může se zdát, že hůlka jako hůlka. Hodinky nebo holínky. Hlavně mít něco v ruce a tím máchat. Ale není tomu tak. Každá hůl má totiž za úkol pracovat jinak.

Treková hůl je určena pro turistiku v horách. Měla by tedy plnit funkci opory a pomáhat udržovat stabilitu jedince.[1] Její funkce je směřována k pomoci pohybu v tomto terénu, k odlehčení dolních končetin při pohybu a tedy k  tomu, aby pomáhaly šetřit šlachy, klouby i vazy. Jak navíc vysvětlila Kateřina Kolišová z webu Školy chůze, treková hůl nemá rukavičku (má jen poutko) z toho důvodu, že při užití trekových holí existuje riziko pádu do hlubin a je tedy žádoucí, aby při takovém pádu došlo ke ztrátě hole. Pak totiž nehrozí další zranění člověka, které by měla na svědomí hůl pevně připevněná k tělu.

Naopak hole na nordic walking by měly být komfortní na držení (lehké), ale hlavně je jejich funkcí tlumení nárazů při odrazu. Špatná hůl může nejen sportovce odradit, ale dokonce by mu mohla způsobit zranění. [1]

Skládací, nebo jednodílné?

Otázka do pranice, která jistě povede k různým názorovým střetům.

Kateřina Kolišová  z webu Škola chůze jednoznačně preferuje hůlky jednodílné. Dle jejího názoru hůl skládací (a to i ta nejdražší) se vždy bude ve spojích trochu chvět a tím nebude zajištěna úplně dokonalá tlumivost.

Jana Stejskalová z Českomoravské federace nordic walking už není tak striktní, ač přiznává, že byly doby, kdy byla také zásadně proti skládacím holím.  Dnes však říká, že výrobci již značně pokročili v kvalitě utahovacích patentů a nikdo se nemusí bát, že se jeho skládací hole (pokud jsou od kvalitního výrobce), budou při chůzi samovolně zasouvat. I tak ale uznává, že i u těch nejlepších holí se může někdy stát, že vám utahovací patent nebude stoprocentně držet.

Z toho vyplývá, že při výběru je fajn primárně hledat hole jednodílné. To je kvalita bez kompromisu. A pokud kompromis potřebuji, musím si být vědom toho, že je to na úkor horší tlumivosti, menší výdrže nebo i vyššího rizika pádu (pokud se spoj kvalitně neutáhne).

Hliník, kompozit nebo karbon?

Postupujeme od nejhoršího k nejlepšímu. Hliník je považován za nejnižší základ. Hole z něj jsou nejtěžší a ne vždy tlumí nárazy. Kompozit (sklolaminát) je sice lehčí než hliník, s tlumením nárazů je to však stejně špatné jako u hliníku. Pokud ale nechcete výrazně investovat do karbonových holí a pokud budete hole využívat zejména na měkkém povrchu, můžete po kompozitu sáhnout.

Kateřina Kolišová  z webu Škola chůze rozhodně doporučuje jednodílné karbonové hůlky. Říká, že i hole z 30% karbonu (zbytek je sklolaminát) se chovají stokrát lépe než hůlky hliníkové. Většinou platí, že čím více karbonu, tím lépe se hole chovají, ale hodně záleží na výrobci, jak s karbonem umí pracovat, a pak jak se ta hůlka chová. Pokud chcete trochu vědy, pak se zaměřte na údaj označený CI. To je takzvaný karbon index. Například CI 750 znamená, že v holi je 75 % karbonu.

Doporučení je, že čím více máte kilogramů, tím více karbonu byste měli mít, aby vás hůl dobře podržela a odpružila. Při nadváze volte hole minimálně s 40% karbonem.

A až si hole pořídíte, je potřeba je správně uchopit a nastavit (pokud jste zvolili skládací). Můžete se podívat například na video, které zpracovala Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity.

Zdroj:

1. ŠKOPEK, Martin. Nordic walking. Praha: Grada Publishing. 2010. ISBN 978-80-247-3242-8.