Jezdím na kole, chodím cvičit, na výlety a jsem vděčná, že žiju v době, kdy mi pohyb zpříjemňuje funkční oblečení. Protože si sama umím leccos ušít, zajímalo mě, kolik práce je za vývojem a šití funkčního oblečení a zda to jde v dnešní době “bez Číny”. Vydala jsem se proto navštívit dílnu značky Sensor.
Sensor je česká značka sportovního funkčního prádla a oblečení. Zakládá si na tom, že vyrábí v tuzemsku a živí české lidi. Je na trhu již více než 21 let a její příběh je rozhodně osobitý.
Zakladatel značky a majitel firmy Milan Jurka měl sen vyrobit funkční a přitom co nejpohodlnější prádlo. A šel si za tím. Nenechal se odradit pochybovači a neúnavně hledal svou cestu: „Byl jsem mladý, věřil jsem tomu a potřeboval jsem jen někoho nadchnout stejně, jak jsem byl nadšený já,“ vypráví. Našel a rozhodně uspěl.
Nedávno jsem navštívila jejich výrobu v Bystřici pod Hostýnem. První, co mě v tomto ročním období přivítalo, byly nedaleké kopce, které byly krásně pod sněhem a trochu v mlze. Člověk měl hned chuť zajít do dílny přede mnou, vzít si některý z modelů a hned ho jít vyzkoušet na vlastní kůži. Což je mimo jiné jeden z hlavních úkolů, které si v Sensoru dávají: Aby prádlo bylo nejen funkční ale i velmi příjemné.
Přivítala nás usměvavá mistrová paní Ilona, která pro výrobu pracovala ještě dříve, než byla sjednocena pouze pod Sensor.
V Bystřici pod Hostýnem sídlí výroba Sensoru sedm let. Nejdříve v nájmu, pak ale koupili vlastní prostory. Budova, ve které se nyní nachází byla původně dlouhodobě prázdná restaurace, kterou se vedení rozhodlo koupit, zrekonstruovat a dát jí novou duši. A to se povedlo na výbornou. Vytvořili tam místo, kde vznikají krásné věci, a kam lidé chodí do práce opravdu rádi.
Celý proces mít vlastní dílnu ale rozhodně nebyl tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Aby se výroba v nových prostorách mohla rozjet, proces rekonstrukce, včetně získání potřebných povolení, trval dva roky. I přesto si původní pronajaté prostory firma stále drží, do nového provozu se se vším nevejdou.
Sensor si nechal nejdříve šít externě u firmy Monatex. Možná si někteří ještě vzpomenete na tuto značku, která byla známa především díky dětskému oblečení. Šilo se tam však i sportovní oblečení. V roce 2013 se Sensor rozhodl výrobu odkoupit a v tomto krásném řemesle pokračovat pod svou značkou.
Sídlo Sensoru je ve Svitavách, kde najdete vedení, management, grafické a marketingové oddělení a sklady. Tam vznikají veškeré nápady, rozhoduje se o nejlepších materiálech a hledají se cesty k tomu, aby u vás v šatníku byl co nejkvalitnější kus funkčního prádla. Vzorky se pak se odšívají v Bystřici pod Hostýnem.
Popis celého výrobního procesu by byl na dlouho, jednotlivých kroků je opravdu hodně. Na začátku je nápad načrtnutý na papíru. Skica se zpracuje v počítači a vzniká střihová dokumentace. Záleží na tom, jestli se dělá úplně nový střih anebo se vychází z již hotového. Následně se hledá nejvhodnější materiál tak, aby odpovídal tomu, co se od daného modelu vyžaduje. To jsou první dva zásadní kroky a občas to trvá opravdu dlouho. Někdy je potřeba vyvinout úplně nový materiál. Může to trvat měsíce ale klidně i roky.
Když jsou připraveny vzorky v pánské velikosti M, dámské S a dětské 130, je potřeba je řádně otestovat. První v řadě je interní tým Sensoru, ale spolupracují s mnoha sportovci z různých odvětví. Například s Radkem Jarošem – skvělým českým horolezcem, Maximem Adami – mistrem v enduru do 21 let nebo Mikulášem Nevrklou – vítězem světového poháru ve fourcrossu a mnoha dalšími.
Pro tyto sportovce Sensor šije i “kusovky”. Jinak ale individuální výrobu v plánu nemají. Není na to ve výrobě prostor.
Zpětná vazba od všech, kteří modely testují, je pro Sensor velmi důležitá. A to nejen od týmu a sportovců, ale v minulosti se stalo, že z řad zákazníků přišly zajímavé podněty, nad kterými se ve vývoji zamysleli a brali je na zřetel.
Na základě veškerých poznatků od testerů dotahují své modely k dokonalosti. Připravená kolekce se následně vystavuje na veletrzích, kde se domlouvají předobjednávky do vašich oblíbených obchodů. Výroba je třeba naplánovat více jak půl roku předem.
Sensor je především výrobcem funkčního termoprádla a k tomu má i cyklistickou kolekci. A to i díky tomu, že jeho zakladatele cyklistika velmi baví (a nejen ta – je to prostě sportovec všeho druhu). Své řady rozšiřují i o oblečení pro běžce. Není to ale úplně tak, že by jejich prádlo bylo určeno pouze pro daný typ sportu. Je použitelné v mnoha odvětvích, včetně turistiky a volnočasového nošení.
Pokud už se věnují přímo dané disciplíně, například cyklistice či běhu, dbají na to, aby dresy optimálně seděly. Aby kapsy byly tam, kde jsou nejlépe dostupné, aby se dres nekroutil a švy neškrábaly. Dbá se i na nejmenší detaily. Hlavní je pohodlí a funkčnost.
Český zákazník je konzervativní, ale chce kvalitu
Sensor začínal s coolmaxovým materiálem. Začátky jsou už ty tam a vše se hodně posunulo. Momentálně šijí z poměrně široké škály textilií. Používají merino vlnu i látky s obsahem stříbra a neustále rozšiřují „recyklovanou“ kolekci.
Není lehké najít materiály, které budou splňovat jejich náročné požadavky. Je pro ně důležité, aby byly z obnovitelných nebo recyklovaných zdrojů. Některé dokonce pocházejí z odpadu z moře. Je to v dnešní době, myslím, chvályhodná výzva a rozhodně poukazuje na to, že na naši planetu myslí i lidé v Česku.
Každý kus z jejich kolekce nabízí uživateli komfort. Odvádí vlhkost, je extra rychleschnoucí a díky iontům stříbra, které je antibakteriální, zároveň brání zápachu. Velkou výhodou je i přirozený UV faktor merino vlny, který vás ochrání i před spalujícím sluncem.
Sensor si úplety vlastní konstrukce nechává vyrábět v České republice. Tam se řeší hlavně úprava vlny, délky vláken, jemnost vláken a struktura pletení. Ale jsou zde i zahraniční firmy například z Itálie, které dodávají materiály na cyklistickou řadu oblečení.
Momentálně přichází Sensor znovu s řadou tzv. druhých a třetích vrstev. První vrstvou je myšleno termoprádlo (funkční prádlo oblékané na holé tělo), druhou jsou pak mikiny a třetí bundy. Dříve to bylo poměrně nákladné, tak od toho na čas upustili a nyní se k tomu opět navrací. Díky tomu máte možnost se kompletně obléknout do oblečení jedné značky.
Jak říká paní Ilona: „Český člověk má rád černou.” Přesto je barevnost v kolekcích Sensoru rozmanitá. Dělají i zajímavé potisky. K různorodosti barev a potisků používají sítotisk, sublimační a transferový tisk. Nedávno přijali do týmu i dalšího návrháře, tak se můžeme těšit na nový drive. Rozhodně si každý vybere, co je mu nejbližší.
I zde došlo na roušky
V této tzv. “covidové době” měl problémy kdejaký provoz, a tak mě zajímá, jak tyto problémy přestáli tady. Dozvídám se, že až takové změny nepocítili. Vzhledem k tomu, že je produkce schvalována minimálně půl roku dopředu, neměli obavu, že by se jim výroba zastavila ze dne na den. I tak ale, jako mnozí jiní, chvíli šili a rozdávali roušky. Mistrová Ilona k tomu říká: „Na začátku jsme pomáhali rouškami zásobovat nemocnici ve Svitavách a dále pak úřady a domovy pro seniory v Bystřici pod Hostýnem.“ Poté znovu přešli na standardní výrobu.
Samozřejmou a zásadní změnou bylo testování ve firmě a dotklo se jich i dočasné zavření provozoven. Díky tomu, že v Sensoru mají dobře zásobené sklady a výroba je plánovaná minimálně půl roku dopředu, tak se ho netýkaly opožděné dodávky materiálů ani propouštění zaměstnanců. Dobrou zprávou je, že poptávka po sportovním oblečení v tomto období poměrně vzrostla.
Co dělá Sensor Sensorem?
To, co dělá tuto firmu úspěšnou, jsou samozřejmě jejich výrobky, ale hlavně kvalitní tým lidí, kteří mají svoji práci jako koníček. Mít zaměstnance, kteří chodí do práce s chutí a rádi, je podle majitele základ. ,,Snažím se být k našim zaměstnancům maximálně transparentní. Každý z nich může za mnou přijít a říct mi, co si myslí. Některé švadleny do Sensoru přišly hned po vyučení a naše oblečení šijí dodnes,” říká. Uvědomuji si, že vyrábět v Česku může mít výhodu, protože můžete znát všechny lidi osobně. Přijde mi moc fajn, jak si tam nikdo nehraje na to, že je víc než ten druhý. Další výhodou výroby přímo v Česku je i možnost mít ji pod kontrolou, tedy její kvalitu a také pracovněprávní poměry. Což se v Asii, jak víme, moc neděje.
Jasně, mohli by vyrábět např. v Číně za mnohem menší náklady, ale za jakou cenu? Tam je taková práce dost podhodnocená, proto jsou výrobky z Číny tady tak levné. Osobně si myslím, že je velká škoda, že zákazníci často jdou jen po ceně a nedívají se, co je za ní. Bylo by fajn kdyby si lidé tady v Česku začali více vážit produktů, které jsou vyrobeny u nás.
Milan Jurka mi potvrzuje, co si myslím: „Ano, výroba v Česku je sice nákladnější, ale podporujeme tak český trh. V Evropě si žádná firma nedovolí porušovat zákoníky práce nebo ekologické normy. Navíc s výrobou na druhé straně planety také souvisí doprava, která může za nadměrné zvyšování produkce skleníkových plynů. Takže dělat to u nás, eticky a co nejvíc ekologicky to jde, mně dává smysl.“
Sensor a budoucnost
Pro Sensor by si mistrová Ilona v budoucnu přála větší výrobní prostory a automatický laserový řezací stroj, aby ušetřili čas stříháním látky na řezacích pilách.
A taky by bylo moc fajn, kdyby se o tento obor zajímalo více mladých lidí. I přesto, že je to tak pěkné řemeslo, tak mezi mladou generací, která by se opravdu mohla naučit to, co umí dámy v této šicí dílně, jeden aby pohledal. ,,Chtělo by to znovu tady otevřít učiliště,” říká paní Ilona.
Zajímám se, za jak dlouho novou švadlenu zapracují: „Každé trvá minimálně rok, než se naučí šít poměrně širokou škálu našeho sortimentu,“ uzavírá mistrová.
Na závěr se ptám majitele, kterým směrem bude značka kráčet dál? „V budoucnu se můžete těšit na novou kolekci z recyklovaných materiálů a na rozšíření kolekce z merino vlny,“ říká Jurka a zároveň vyslovuje přání: „Chtěl bych mít stále takové zaměstnance, aby to je i mě stále bavilo, a abychom dělali věci, za které se nemusíme stydět, když se s nimi potkáme na horách.“
Autor textu: Zuzana Zorníková
