Zavřít
Nike Apha Fly. Foto: Nike

15. 5. 2020 5:00

Boty s karbonem: užitečný pomocník, nebo technologický doping?

I do běhání dorazilo to, co se v ostatních řeší pěknou řádku let. Pravidla musí usměrňovat předpoklady běžeckého vybavení tak, aby slabší běžec nemohl vyhrát jen díky lepší obuvi. Co hnulo tímto sportem?

Jméno Eliud Kipchoge asi běžcům není potřeba dlouze představovat. Tento fenomenální maratonec vyhrává jeden závod za druhým, ať už je to World Marathon Major, nebo olympiáda. Kromě závodů se ale Kipchoge blýskl i zaběhnutím nejrychlejšího světového času na vzdálenost maratonu, když ve Vídni pokořil jako první člověk hranici dvou hodin. Základem tohoto nadlidského výkonu byla Kipchogeho fyzička, ale pozornosti široké veřejnosti neuniklo ani jeho speciální vybavení – konkrétně nezvykle vysoké boty Nike AlphaFly s karbonovým plátem.

Nike přišel s “karbonovými závodkami” už dříve v rámci projektu Breaking2. Pěkně ostrá diskuze, která vyústila v úpravu atletických pravidel se ale strhla až po Kipchogeho vídeňském rekordu.

Nová pravidla
1) maximální mohutnost tlumení 40 mm
2) tlumicí vrstva může obsahovat maximálně jeden plát z karbonu, nebo podobného materiálu
3) Bota musí být běžně dostupná k zakoupení po dobu minimálně čtyř měsíců před použitím na závodech

Celý problém spočívá v tom, že tento nový typ bot dává běžci prokazatelnou výhodu. Konkrétně se jedná o cca dvouprocentní zrychlení, což na maratonu za tři hodiny vykouzlí necelé čtyři minuty. A to není úplně málo.

Běžecká veřejnost tak začala diskutovat o tom, zda jsou takové boty morální, zda nepředstavují technický doping a zda by se neměly zakázat, nebo alespoň regulovat.

Nike hraje v celém příběhu klíčovou roli. Nejen, že to byla první značka, která s něčím takovým přišla, ale i dnes mají boty s fajfkou na boku obrovský technologický náskok oproti konkurenci. Rok 2020 je díky olympiádě našlapaný novými modely a svou verzi karbonových závodek představil každý větší výrobce běžeckých bot. Málokteré z nich ale mají potenciál Nike reálně ohrozit a to se nelíbí atletům sponzorovaným jinými značkami. Není tak nic neobvyklého, že běžci hájící barvy adidasu, Asicsu, nebo Brooksu mají na nohách začerněný pár Nike.

Nikdo zkrátka nechce stát na startu s vědomím, že ho může porazit horší běžec jenom kvůli tomu, že má na nohách jiný model bot. Tato myšlenka je v běhání naprosto nová, ale vzhledem k aktuální situaci a nezastavitelnému technologickému pokroku si na ní budeme muset zvyknout.

Že běh přestává být objektivním a spravedlivým sportem, při kterém záleží pouze na fyzické zdatnosti, si uvědomila i světová atletická asociace World Athletics a vydala změnu pravidel, které regulují podobu povoleného vybavení.

Běh se tak dostává na podobnou úroveň jako cyklistika a další sporty, kde se pečlivě kontrolují technická specifika použité výstroje. Tato nová pravidla nicméně nijak neomezují stávající běžně dostupné modely bot od Nike i jiných značek. Jediný výrobce, který musel své prototypy kompletně předělat byl adidas, protože původní verze připravovaných Adizero Pro byla příliš vysoká a odporovala novým pravidlům.

Běžných smrtelníků se tak jak tak tyto věci dotýkají spíše sporadicky. Omezení a zákazy jsou namířeny především proti elitním běžcům a hobíci se určitě nemusí bát, že by je zástupci World Athletics zouvali, aby zkontrolovali mohutnost tlumicí vrstvy, nebo přítomnost karbonových plátů. Je tak na zvážení každého běžce, jestli bude mít radost z posunutí osobního rekordu pouze změnou obuvi.

Související