Zavřít
Jak vybrat silniční kolo tak, abyste z něj měli radost a nebolela vás záda? Foto: archiv Magdalény Ondrášové

24. 6. 2020 5:00

Jak vybrat první silniční kolo? Vše, co potřebujete na začátku vědět

O tom, zda cena odpovídá kvalitě a jestli je to kolo právě pro vás, napoví to, že jsou komponenty ze stejné řady, z jakého materiálu je sloupek vidlice i to, jak k vám přistupuje prodejce. Když byste kupovali auto, také byste si předem něco zjistili a chtěli znát signály, při kterých zpozornět. S odborníkem Jiřím Janouškem se podíváme na to, jak dobře vybrat své první silniční kolo.

Vybrat silniční kolo je komplexní téma, na které nejde odpovědět stylem kupte pouze toto a tohle nekupujte. Pojďme si téma rozčlenit a věnovat mu více řádků. Odměnou za vaši trpělivost bude, že do obchodu půjdete už základně obeznámeni a poznáte i to, zda vás prodejce nechce tak trochu opít rohlíkem. A to i díky Jiřímu Janouškovi, majiteli firmy zastupující italské a holandské cyklistické značky kol a komponent. Na kole aktivně jezdí a amatérsky závodí již 20 let.

A prý že se řešit nemá, i barva hraje roli!

Na začátku bychom si měli ujasnit jedno klišé, abychom se s ním dále zabývat nemuseli. Je jasné, že s barvou kola nikdo poradit nepotřebujeme. Je to osobní preference a pravděpodobně i jediné, v čem máme jasno už na první pohled. Na barvě záleží, neboť kolo nekupujeme na jednu sezónu a pokud si chceme cyklistiku užívat se vším všudy, měli bychom své kolo milovat a musí se nám líbit. Teď přichází velké ALE. Řešte ji až na konec.

Vyberte si kolo, které bude splňovat vaše technické požadavky a jízdní vlastnosti, pak teprve vybírejte z barev, která se vám u daného modelu líbí nejvíce. Mírně slevit na barvě za cenu toho, že vám stroj padne a splní vaše požadavky, je jednak jednodušší a konečný výsledek bude mnohem více uspokojující a trvalejší. Jak říká Jiří Janoušek: „Mít krásné červené kolo, ze kterého vás po hodině a půl budou bolet záda vlivem toho, že tam nejste schopni dosáhnout správného posedu, radost nepřináší.“

Sloping
Dříve byla rámová trubka vodorovná. Aby se rámy staly tužší a pracovala víc sedlovka a dosahovalo se požadovaných vlastností, začala se horní rámová trubka sklánět.  Odtud sloping – slope znamená anglicky svah. Na rámové trubce se časem začaly tvořit i oblouky, aby pohlcovala vibrace.

Velikost a co od kola očekávám aneb geometrie základ všeho

Zapomeňte na výšku postavy lomeno zázračný vzoreček. Takový výběr byl možný v době, kdy velikosti odpovídaly danému rozměru na rámu a rámy byly relativně srovnatelné. Dnes máme na výběr mnoho geometrií rámů, které nabízí různé posedy, jízdní vlastnosti a hodí se pro různé typy postav – a bohudík za to.

Nese to s sebou ale komplikaci při výběru modelu kola: „Je rozdíl, když své nadšení z cyklistiky budete projevovat občas o víkendu na 30 kilometrech, nebo míříte někam výš a chcete si pořídit něco, co vám teď sice bude přinášet radost, ale časem vám umožní i další sportovní rozvoj,“ upřesňuje Janoušek a dodává, „co se týče výběru velikosti, tam bych jednoznačně doporučil poradit se s odborníkem.“ Neexistuje totiž jednotná tabulka a i napříč jednou značkou můžete mít různé velikosti kola v závislosti na modelu. Záleží právě na geometrii rámu i vašich různých tělesných dispozicích, délce trupu, nohou, jak jste ohební atp. Odborník vám pomůže vybrat model, který bude splňovat vaše potřeby a současně bude vhodný pro váš typ postavy. To jsou věci, které podle Janouška od sebe nelze oddělit.

Sportovní nebo hobby rám?
Sportovní rámy mají jiný posed,
jsou tvrdší, méně tlumí vibrace,
jsou akční, citlivé na řízení, přesné,
každý pohyb vám okamžitě vrací odezvu.
Rámy pro začínající a hobby jezdce
jsou méně citlivé, odpustí více chyb,
lépe vedou stopu ve smyslu,
že jsou stabilnější, úhly mají jinak
položené a jsou vesměs kratší.

Šikovný prodejce vám prodá cokoliv. Stále si opakujte, co vy od kola čekáte

„Jsou silniční kola, která jsou zaměřená víc závodně, agresivně, mají k tomu uzpůsobený posed, zejména jeho délku a výšku hlavové trubky, a pak jsou kola, která jsou primárně určená pro pohodlí, posed mají kratší s vyšší hlavovou trubkou, mají položenější úhly, aby bylo kolo stabilnější, mají karbon udělaný tak, aby více pohlcoval vibrace, nazýváme to silniční endurance, takové all-round kolo,“ říká Janoušek a doporučuje zainvestovat a nechat se takzvaně „nafittovat“, změřit posed na míru od naprosto nezávislého člověka. Nabízí to specializovaná centra, případně větší prodejny. „Jsou schopní vám nejen doporučit sedlo, ale říct i rozměry rámu, které máte mít, dokonce že například u značky Specialized potřebujete u tohoto modelu takovou velikost, pokud si vezmete Cannondale tento model, tak takovou velikost. Mají databázi světových značek a rámů v počítači a podle toho, jaký vám nastaví posed, dokáže vám takový odborník vybrat nejbližší vhodné typy kol.“ Ne vždy ale daný model může být ve vaší velikosti dostupný. Některé se vyrábějí s menšími velikostními rozestupy, některé modely s většími a je otázkou, zda se zrovna pak do toho ideálního trefíte.

„Pokud kolům nerozumíte, šikovný prodejce má v zásobě stále dostatek argumentů, aby vás o daném kole přesvědčil, a vy se pak rozhodnete podle toho, co on chce,“ upozorňuje Janoušek na úskalí nákupu „je schopný vás přesvědčit, že kolo o dvě čísla větší nevadí, že se to vyřeší kratším představcem.“

Dívejte se, zda je kolo osazeno kompletní sadou

„Často výrobci uvádějí, že model je na sadě 105 nebo Ultegra od Shimana, ale když se podíváte blíž, zjistíte, že z Ultegry jsou tam možná páky a přehazovačka, ale že brzdy a kliky jsou tam nějaké jiné, většinou od výrobce třetí strany“ varuje Janoušek s tím, že osobně by rozhodně kupoval osazení, které je jednotné, protože výrobce sad má komponenty přizpůsobené k sobě. To ale není jediné, co o sobě nekompletní sada napovídá. „Ono to k sobě asi fungovat bude, ale nemusí tomu být ve stejné kvalitě, jako když je to komplet z jedné sady. I z hlediska další prodejnosti kola to není šťastné.“

Kolo jako celek se skládá ze čtyř věcí
Rámová sada (rám, vidlice, sedlovka).
Kola (zapletená).
Komponenty (řídítka, představec,
sedlo, omotávka).
Sada (veškeré pohyblivé záležitosti).

Jaké prvky taková sada má?

Sada jsou veškeré pohyblivé záležitosti, které zajišťují brzdění, šlapání, přehazování: páky za které to držíte (brzdící a řadící), brzdy (kotoučové, ráfkové), kliky, přehazovačka, kazeta, řetěz, kabeláž a tak dál.

Váha kola: dívejte se, kde se ušetřila

Ačkoliv vám prodejce bude něco tvrdit, nechte si kolo převážit. „Váha daná v katalogu může být pro vás zavádějící, pokud je ve velikosti S bez pedálů a vy si kupujete L s pedály – pak se divíte, proč to má o dvě kila víc,“ přidává další tip k nákupu kola odborník. Pokud budete srovnávat kola a vybírat, nechte si je převážit.

„Je takové dobré pořekadlo, že kola dělají kolo.“ Jiří Janoušek vysvětluje, že u váhy kola je důležité, kde se ušetřila. Z fyziky víme, že to, co se točí, potřebuje energii k akceleraci. Pokud budete mít lehký rám, ale obyčejná těžká zapletená kola, tak se na něm bude při stejné váze jezdit hůř než na kole, kde rám bude klidně i hliníkový (trošku těžší), ale budete na něm mít špičková kola. Výsledný pocit bude výrazně lepší. „Stejně tak to řeším se zákazníky, když si kupují karbonová kola. Pokud se dívám na celkovou váhu setu, musím zjistit, čím je dosažena. Pokud je ráfek vysoký a těžký a ušetřilo se to na nábojích, které se netočí na obvodu, neobíhají, točí se jen na místě, tak celková váha kol je sice nízká, ale pro akceleraci a jízdu na silnici mi to nepomůže. Naopak když budu mít těžké náboje ale lehký ráfek, tak ta kola budou při stejné váze mnohem živější.“

Kolo jako celek

Je dobré koupit kolo s vyváženou skladbou komponent, případně kupovat s výhledem vylepšení. V případě, že teď potřebujete ušetřit, ale s tím, že za rok si budete moct koupit lepší zapletená kola, tak si zvolte lepší rám s dobrým osazením. Ušetříte na zapletených kolech s tím, že je do budoucna vyměníte. Pokud to neplánujete a chcete na něm několik let jezdit bez toho, abyste museli investovat dál, tak je kolikrát lepší vzít si kolo na Shimanu 105 místo Ultegry ale s lepšími zapletenými koly a Jiří Janoušek přidává příklad: „Vybírám si kolo kolem 50 tisíc a budu chtít už karbon, tak tam by měla být sada aspoň 105 nebo lépe Ultegra u kol s ráfkovými brzdami a měla by tam být zapletená kola, která už dosahují adekvátní úrovně. To znamená, že samostatně se prodávají za 10 až 15 tisíc korun. Pravděpodobně budou hliníková a jejich váha se bude pohybovat kolem 1 600 až 1 800 gramů, to je takový zlatý střed.“ Paradoxně na mnohem dražším kole můžete najít obyčejná levná kola, ale i to má svoji logiku. Špičkové kolo kupujete s tím, že si ho osadíte drahými závodními koly, které už doma máte a nechcete zbytečně zvyšovat jeho cenu dalšími špičkovými koly.

Dámské, pánské, juniorské
Rozdíl mezi dámským, pánským a juniorským kolem? Ženy mají sice jiné proporce než muži a rám je jinak specifikovaný, ale není to dogma, je to trochu marketing. I dámě může vyhovovat pánský rám. Junioři mají především kolo jinak zpřevodované, aby šetřili klouby.

Jak poznám kvalitu zapletených kol?

Váha není jediné vodítko, byť je jedno z nejdůležitějších: „Neplatí to absolutně, ale na první pohled se kvalitní kola dají poznat podle toho, že používají dráty s přímou hlavičkou (viz foto níže). Ta s dráty zahnutými do klasického náboje budou nejspíše těžká a měkká.“ I levné kolo se pro laika může tvářit jako hogo fogo. Cena ale také může napovědět, jelikož zde panuje velká konkurence, a proto cena obvykle odráží kvalitu. Proto se u kompletního kola ptejte, kolik by samotná zapletená kola stála. Jak si kvalitativně stojí vůči zbytku kompletního stroje poznáte cenovým poměrem a odborník dává příklad: „Pokud kolo v hodnotě 50 tisíc bude osazeno koly, které se na běžném trhu pohybují okolo tří až čtyř tisíc, tak pokud to není ten případ, kdy si je chci později vyměnit, úplně bych do toho nešel.“ Zapletená kola by měla z celkové ceny kola dělat zhruba 15 až 20 procent. „Pokud budu mít kolo za 50 tisíc s kvalitními koly např. od DT Swiss za cca deset tisíc, tak je to naprosto vyvážená kombinace.“

Kvalitu zapleteného kola dělají ráfky, dráty a způsob vypletení. Zapletené kolo se chová jako tuhý přenašeč síly, kterou vyvíjíte při šlapání, a pokud při tom přenosu dochází ke ztrátám (ať už vlivem toho, že je měkký ráfek a ten se kroutí, nebo máte dráty, které nepřenáší dobře sílu od náboje, nebo je to celé těžké), tak je fyzika neúprosná a kola vám snižují požitek z jízdy. „Dobré kolo má mix protichůdných vlastností, jsou lehká, jsou tuhá a jsou odolná. Tyto tři vlastnosti jdou často proti sobě a hledáme u nich nejlepší balanc.“

Karbon nutně neznamená „lepší“

V rámci hliníku i karbonu se bavíme o široké škále kvality materiálu, která se překrývá. Jako laik to ale nepoznáte. Při nákupu první silničky se pohybujete na finanční úrovni, kdy pravděpodobně sáhnete po lepším hliníku nebo horším karbonu. Jak říká Jiří Janoušek, bránit se je těžké: „Nedoporučuji kupovat silniční karbonové kolo pod nějakých 35 tisíc, protože ve většině případů není kvalitní. Je tam víc epoxidu a laminátu než karbonových vláken a ten rám ve výsledku pak ani není lehčí, protože aby fungoval, musí to nahradit masou materiálu a pak to kolo neplní, co má.“ Když tedy vidíme podezřele levný karbon, je ten signál jasný. Ale jak poznat u drahého hliníku, že cena není jen naražená? „U hliníku se to dá poznat z provedení detailů a na rámu je napsané, z čeho je vyrobený. Pokud není, už to je špatně. Kvalitu označené slitiny si jednoduše dohledáte na internetu. A je tam označený i výrobce toho materiálu a renomovaný výrobce svůj kvalitní materiál rád označí. Jde tam i vyčíst, kolikrát je rám zeslabovaný, to ve výsledku znamená nižší váhu při zachování mechanických vlastností a takový hliníkový rám může vážit i jen 1 300 až 1 400 gramů, což je srovnatelné s méně kvalitním karbonem. Bývají tam hezky opracované zabroušené sváry, pěkně integrované patky, kvalitní hliníkový rám mívá vidlici z karbonu.

Signály, při kterých zpozornit

Nekvalitní karbonové kolo můžete odhalit podle hliníkového sloupku (viz foto). Nechejte si sundat představec a podívejte se. Pokud někdo tvrdí, že kolo má karbonovou vidlici, měl by být z karbonu také sloupek vidlice.

Zaměřte se také na to, z jakého materiálu je sedlovka. Ta karbonová dokáže sama o sobě zpohodlnit jízdu. „Když budete mít karbonový rám s hliníkovou sedlovkou, tak se mnohdy dostanete na horší pohodlí, než když je to naopak.“ Jak je to možné? Zatím co hliník je sám o sobě prakticky nepružný kov, karbonové vlákno lze uplést do pleteniny s požadovanými vlastnostmi, přestože samo osobě je tvrdé v tahu. Existují různé pleteniny s vyšší či nižší pružností, které také různě pohlcují vibrace, o které nám u sedlovky jde především.

Často mají prodejci hotové sestavené kolo, je tam omotávka, zařezaný krk, jen prodat a odjet. „Ti lepší prodejci krk buď nezařezávají, anebo vám tam nechávají dostatek podložek, protože vy si potřebujete vybrat nejen velikost, ale i posed,“ jmenuje Janoušek další věc, na kterou byste se měli při výběru kola zaměřit s tím, že dobrý prodejce vám krk nastaví podle vašeho fittingu nebo si vás naměří, nechá vám tam prostor a řekne, že to zaříznete, až se vrátíte třeba po 400 kilometrech na garančku podle toho, kde se vám to osvědčilo. I tak poznáte, zda chce prodejce prodat a poslat vás pryč, nebo to myslí s výběrem kola vážně.

Další věc jsou převody. Pokud začínáte, vyplatí se volit lehké, což dneska už prý není problém: „Všechna levnější silniční kola mají dvojpřevodník, téměř všechna mají compactdrive, většinou 50 na velkém a 34 zubů na malém, vzadu kazetu s alespoň 28 zuby, lépe 30 nebo 32,“ doporučuje Janoušek s tím, že větší rozsah převodů se vždycky hodí, když člověk začíná a nemá takovou fyzickou kondici. Není problém si později koupit kazetu jinou, to není vysoký výdaj.

Brzdy kotoučové a ráfkové

Spousta výrobců upouští od starších ráfkových brzd a nastupuje výrobu kotoučových. Kola s ráfkovými brzdami se proto snaží vyprodat, a mají tak mnohdy zajímavou cenu. Pokud investujete do kola v cenové hladině 50 tisíc, tak už se dívejte po kotoučové variantě, a to s hydraulikou (nikoliv lanky). Pro hobíka jsou kotouče velkým přínosem, co se jízdních vlastností týče. Je tam lepší ovladatelnost a můžete si tak víc dovolit. Začít brzdit později, a i s mokrem se brzdný účinek téměř nemění. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, servisní nároky a hmotnost, která se zvýší cca o půl kila, jelikož s kotouči dostanete i pevné osy, což zase nese ale tužší rám a lepší jízdní vlastnosti.

S kotoučovými brzdami se obvykle nese otázka elektronického řazení (ale to už se bavíme o kolech obvykle za 70 a víc tisíc korun, pokud se tedy nebavíme o kolech z druhé ruky), protože by páky jinak byly moc mohutné, musely by mít v sobě nádobku na hydrauliku i mechanismus řazení. Pokud máte tedy kotoučovky a elektroniku, váha i úchop jdou dolů. Elektronické řazení je navíc velmi pohodlné a bezpečné, jelikož nemusíte nijak měnit úchop řídítek a lehkým pohybem prstů přeřadíte. Obzvlášť ženy s krátkými prsty to ocení.

Na co se tedy zaměřit? „Z jakého materiálu je vyrobený rám, vidlice a sedlovka, rozhodnout se, zda preferuji cenu nebo dlouhodobou užitnost, protože levnější kola s ráfkovými brzdami se později budu hůř zbavovat, u prodejce se dívat, jak ta kola nabízí a přistupuje k výběru velikosti, rozhodnout se, zda chci kotoučové brzdy a já bych v cenách kolem 50 tisíc korun už doporučil do nich jít,“ říká Janoušek a dodává, že není třeba naopak tolik řešit, zda jsou karbonová nebo hliníková řídítka. „Sledujte, na jaké sadě je kolo postaveno a zda je kompletní nebo jsou tam komponenty třetí strany. Zajímá vás kvalita zapletených kol.“

Sedlo
Sedlo z výroby na krátké vyjížďky stačí a je třetinová pravděpodobnost, že vám sedne úplně. Ve většině případech ale nesedí a je třeba vybrat nové. Obzvlášť, plánujete-li na něm trávit víc jak dvě hodiny v kuse.

A kde se láme cena, kdy si nepořizovat dobrý hliník, ale už jít do karbonu? Jiří Janoušek říká, že je to značka od značky, je třeba si uvědomit, zda právě neplatíme i za tu značku. Proto budeme konkrétní a ptám se ho, jak je to u značky ISAAC „U značky ISAAC je to jednoduché, my neděláme kola pod 35 tisíc, to znamená, že máme jediný hliníkový rám, který je špičkový. Obecně bych řekl, že karbonové silničky, které stojí 30 tisíc, nebudou posazené na nějakém top materiálu a sice už to nebude šmejd, ale pořád bych si raději koupil výborný hliník s dobrou výbavou než ošizený karbon. Nad tuto cenu už se to začíná lámat a mohu zvažovat karbonové kolo se základnější výbavou, kterou ale časem vylepším. Zrovna tato cenová hranice je velmi ošidná. Když za mnou přijde zákazník s tímto rozpočtem, řeknu, přidejte deset a dostaneme se úplně někam jinam.“

Co mě to bude stát?
Kolo na víkendové vyjížďky – 15 tisíc korun.
Kvalitní silniční kolo – pod 25 až 30 tisíc se nedostanete.
Kolo se závodními ambicemi do budoucna se pohybuje okolo 50 tisíc korun.