Běhání může narušit špatně zvolená obuv, jídlo nebo také narušitel. Zkuste si to: věděli byste mi teď během dvou vteřin říct, co udělat, když se potkáte při běhání v lese tváří v tvář s divočákem? V článku se dozvíte, jak divoké prase přemýšlí a jaký by měl být váš plán.
Divoké prase je noční tvor, proto když slyším historky ze setkání s ním, bývají to právě noční běžci, jejichž čelovka odhalí víc, než by v danou chvíli chtěli vidět, jako se to stalo například kolegovi Filipovi, který jednou líčil, jak omylem vběhl doprostřed chlupaté komunity a měla „takový ty velký zahnutý zuby nahoru“.
Jenže prasátka se občas promenádují i ve dne a poslední dobou jich je opravdu hodně. Ať tak či tak, je dobré vědět, jak tento tvor přemýšlí, a tudíž, jak je nejlepší se zachovat.
Jak žije divoké prase
Mají výborný sluch, čich a jsou plaší. Divočáci žijí v tlupách a rádi se schovávají v houštinách. Mají také tvrdý spánek. Proto když uvidíte houbu a další a další, nejdřív se rozhlédněte, zda v okolí není rozrytá zem, než vás hříbek svede na scestí. Rozrytá půda značí domov prasátek a vy je nechcete ani překvapit a už vůbec ne vyděsit, protože by vám mohli chtít ublížit.
Upozornění pejskařům: mějte čtyřnohého kamaráda na vodítku, aby ani ten nepřekvapil prase ve svém úkrytu.
Setkání z dálky
Divoké prase není „svině“. Pokud nemá důvod, nepoběží za vámi. Jelikož je plaché, je nejlepší si ho při setkání z dálky nevšímat a pokračovat dál v cestě.
Může nastat i situace, kdy si vás štětináč v dálce nevšimne a vy kolem něj budete potřebovat projít. Má špatný zrak, upozorněte proto na sebe zadupáním nebo zatleskejte. Zajímají ho víc bukvice než maso v živém stavu a bude se vám chtít vyhnout.
Z očí do očí
Obzvlášť při podlehnutí nutkání využít intimitu kukuřičného pole se to může stát. Kukuřice je totiž jedna z jeho hlavních laskomin. Jste s kňourem najednou tváří v tvář a co teď? Zůstaňte v klidu, vyvarujte se prudkých pohybů. Zapomeňte na kapesníčky a zkuste pomalu odejít. I prase se stejně jako vy na MMA raději dívá, než ho provozuje.
Bachyně se selaty
Na každém šprochu… tady pověsti nelžou. Bachyně jako máma bude svoje potomky bránit. Preventivně je mezi lidi záměrně vodit nebude, ale když se tak stane, a vy ji překvapíte, bude nebezpečná.
Divočák umí vyvinout rychlost až 50 kilometrů v hodině. Obvykle se tohle neděje, ale pokud se za vámi rozběhne, zkuste se zachránit úprkem k nebližšímu úkrytu či stromu. Jeho cílem není sežrat vás či uštvat, ale odehnat.
Nemusíte mít strach. Divočák je plachý tvor a součást lesa. Vždy bude volit raději ústup než útok, potká-li člověka. Nesmí se ale cítit bezprostředně ohrožen.
