Ať už je venku jeden z těch jasných mrazivých dnů, nebo jsme už projeli ty nejzábavnější trasy na Zwiftu, někdy nás to táhne i v zimě na kolo ven. Jak se obléct a co dělat, abychom neumrzli, čím lze nahradit třeba zimní cyklo kalhoty a jak podomácku vyřešit utěsnění bot?
Předpokládáme, že pokud už v mrazu vyrazíte na kolo, bude to jeden z těch dnů, kdy nehrozí náledí, sněhová vánice nebo silný déšť – takové dny je lepší strávit doma na trenažéru. Občas ale zimní měsíce přinesou takový ten mrazivý ale slunečný den, kdy nás to vyloženě naláká aspoň na kratší „švih“. Co v takovém případě na sebe? Co si budeme povídat – nejlepší je investovat do kvalitního zimního cyklistického oblečení, které užijete i v průběhu jara a podzimu, kdy už nebudete muset „vařit z vody“, tedy z toho, co v šuplíku najdete. Máme pro vás ale i pár vyzkoušených tipů, jak některé chybějící kousky nahradit.
Zimní kalhoty: Základ mrazivé cyklistiky
Kvalitní dlouhé cyklistické kalhoty představují dlouhodobě návratnou investici. Měly by být dvouvrstvé – odolné proti profouknutí na kolenou, případně celé přední straně (při nákupu se o tom ujistěte) a na vnitřní straně byste měli najít jemný hřejivý materiál (z těch kvalitních je to třeba Polartec nebo Roubaix). Výhodou pro jezdce za každého počasí je, disponují-li kalhoty také odolností proti lehkému dešti.
I v případě zimních „čapáků“ se nabízí otázka, zda sáhnout po těch se šlemi, nebo bez. Díky šlím eliminujete riziko ofouknutí ledvin, některé dámské kalhoty pak připomínají spíše overal – vršek na zip perfektně „připlácne“ spodní vrstvu k tělu, takže její hřejivost bude optimální. Záleží ale na vaší preferenci i délce trupu (u některých modelů hrozí, že vám budou „krátké“ přes tělo a táhnout v oblasti sedu, což při jízdě nemusí být zrovna ideální).
Tip: Prádlo s cyklistickou výstelkou
Pokud nemáte a nechcete kupovat zimní kalhoty, ale vlastníte legíny na běžky nebo kvalitní, „neprofukavé“ legíny např. na trailový běh, můžete zkusit jejich kombinaci s boxerkami s cyklistickou výstelkou (vyrábí je např. Craft), které vám zajistí určité pohodlí i na delším švihu.
Zimní cyklistická bunda: Mráz nemá šanci
Pouhá sbalitelná větrovka vám v mrazu ten pravý komfort nezajistí. Ideální je zimní cyklistická bunda z měkkého softshellového materiálu s membránou proti větru a lehkému či střednímu dešti. Neprofoukne, neomezuje v pohybu a zároveň má solidní ventilační schopnosti, takže se v něm (na rozdíl od klasické větrovky) prostě nezapaříte. Vyberte bundu s počesanou vnitřní vrstvou (Roubaix, Polartec), která v menším chladu nahradí střední izolační vrstvu. Bundě by neměly chybět kapsy na zádech a reflexní prvky.
Existují různé stupně odolnosti materiálu (proti větru a především dešti), které se různí v závislosti na značce. V cyklistickém světě má často každá značka svůj „patent“, takže pokud jste z turistiky zvyklí na určité pojmy, můžete narazit na lehký chaos. Zdlouhavým řešením je hledání na internetu, snadnějším rada od odborníka ze specializovaného obchodu, který poradí na míru vašim požadavkům.
Tip: Bundu nenahradíš. Nebo ano?
Zimní cyklistické bundy pořídíte v závislosti na kvalitě zhruba od dvou do pěti a více tisíc. Kde ji vzít a nekrást? Pokud vlastníte bundu na běžky, můžete ji s klidem použít, bude mít podobné vlastnosti. Pokud plánujete spíše sváteční zimní vyjížďky, a vlastníte kvalitní větrovku s vysokou mírou prodyšnosti (např. materiál Deflect), natáhněte pod ni termo tričko a střední vrstvu (např. fleecový rolák na zip) a vyrazte. Půjde to.
První vrstva: Základ proti prochladnutí
Kvalitní, hřejivá první vrstva, neboli termo tričko s dlouhým rukávem, je naprostá nutnost. Nemělo by nikde „plandat“, ideální je, když všude těsně přiléhá k tělu, a to i na pažích. Zvolit můžete oblíbené merino, které izoluje i mokré či zpocené, nebo umělá dutá či strukturovaná vlákna. Skvěle odvádí pot i izoluje polypropylenová tkanina (např. Moira).
Osobně se mi osvědčila kombinace umělého vlákna a merina vyšší gramáže (např. Devold DuoActive nebo Icebreaker 200 Zone), která perfektně drží tvar, nevytahávají se, dobře přilnou k postavě a navíc mohou být výhodou pro ty, kterým vlna přímo na těle není příjemná. Lépe odvádí pot a díky hustě tkanému merinu perfektně izolují od chladu.
Střední vrstva, nebo „ještě něco nahoru“?
Pokud máte kvalitní cyklistickou bundu, možná ji ani nebudete potřebovat. Kdo už vyrazí v mrazu, ten si jde pořádně máknout – v takovém případě se tělo zahřeje samo a postačí kvalitní izolace a ochrana před větrem. Nicméně, pokud máte třeba tenčí bundu, nebo je opravdu vlezlo, velká zima, ochrání vás před prochladnutím tenčí, přiléhavá vesta z hřejivého, prodyšného materiálu (merino, fleece, Polartec apod.).
Pokud se nemůžete rozhodnout, zvolte kompromis. Vestu jen tak do kapsy nesbalíte, ale vždycky je možnost uvázat ji třeba na řídítka – neestetické, leč praktické. Kompromisem může být i další vrstva pod termo tričko – přiléhavý merino nátělník. Pokud hrozí velké mrazy, dávám na řídítka péřovku, kterou občas natáhnu na sjezd nebo při zastávce, nebo na pomalý dojezd městem. A někdy vůbec, stačí mi, že tam je, pro případ.
Doplňky: Na co nezapomenout?
- nákrčník, čelenka (ideálně s membránou, např. Windstopper), do velkého mrazu případně kukla – hlavou uniká až 30 % tělesného tepla, což ale v kopcích můžete naopak ocenit…
- teplé, větru odolné rukavice, případně tenké hřejivé vložky do rukavic (např. merino)).
- teplé zimní ponožky (např. merino nebo Primaloft)
- návleky na tretry nebo alespoň na špičky (neopren nebo materiál s větru a vodě odolnou membránou)
- sbalitelná pláštěnka (pokud vyrážíte za nejistého počasí), která ochrání zranitelné partie těla před prochladnutím
- Reflexní prvky! Pokud se vám fluorescenční bunda nezdá dostatečně elegantní, zvolte aspoň rukavice nebo návlek na přilbu v zářivé barvě. Seženete i pláště na kola s reflexními boky (např. Vittoria Randonneur).
V tomto článku se záměrně snažíme příliš neopírat o teplotní rozmezí – každý jsme jiný, máme jinou termoregulaci, někdo se třeba otužuje a jinak vnímá pocitovou teplotu. Bunda „do -10 °C“ bude někomu stačit i ve větším mrazu, jinému v ní bude zima i při teplotě kolem nuly. Jedním z vodítek může být, řídit se právě „pocitovkou“: vylézt před švihem ven a připočíst charakter trasy (Pojedu v údolí u řeky, nebo po rovině na sluníčku?) a její délku.
V zimě je vždy lepší jet kratší trasu a více si „máknout“ (tím se i zahřejete), než se někde zaseknout a prochladnout nebo se vyčerpat tím, že v chladu naše tělo spotřebuje více energie, než jsme zvyklí. Žádnou ostudou není ani hodit kolo do auta, přidat suché a teplé oblečení a ušetřit si zdlouhavý průjezd městem. A ještě jedna rada: Nevyrážejte hladoví a dostatečně pijte. Hlad a žízeň podněcují pocit chladu.
Pár triků na závěr:
- Hřejivé sáčky na bázi chemické reakce. Umístěte je do zadní středové kapsy dresu a maminčina poznámka: „Ať ti nenastydnou ledviny!“ zůstane nenaplněna.
- Izolační páska. Pokud máte tretry s větracími otvory v podrážce, jednoduše otvory zalepte (ať už pojedete s návleky, nebo bez nich).
- Náhradní rukavice. Pokud se vám potí ruce, oceníte možnost navléknout suché před sjezdem. Nevejdou-li se do zadní kapsy, schovejte je pod šle kalhot.
- Termoláhev. Pro ten pocit, jak se teplo z nápoje doslova rozlévá po těle…doporučujeme čaj bez rumu, na zahřátí funguje stejně dobře třeba ten zázvorový.
