Úvod Nezařazené Proč s artrózou kyčlí jezdit na kole, ale nestoupat do pedálů a o čem svědčí bolest

Proč s artrózou kyčlí jezdit na kole, ale nestoupat do pedálů a o čem svědčí bolest

Cyklistika je bezesporu vhodný sport pro aktivní lidi s artrózou. Neplatí to ale stoprocentně, a i na kole můžeme dodržovat pravidla, díky kterým nepovede sport ke zhoršení či bolestem. A co si myslí fyzioterapeutka Kateřina Honová o elektrokolech?

Artróza je degenerativní onemocnění kloubů a vzniká obvykle dlouhodobým přetěžováním, a proto zpravidla na velkých kloubech, jako jsou kyčle (kolena a další). Pokud jste majiteli artrózy v kyčli a rádi byste jezdili na kole, možná vás napadají otázky jako „můžu jezdit jako dosud, nebo se mám omezovat?“ nebo „co značí bolest po jízdě?“. Zkusíme na ně odpovědět s fyzioterapeutkou zaměřující se na sportovce, Mgr. Kateřinou Honovou.

Je cyklistika vhodný sport pro lidi s artrózou v kyčlích?

Zatím co běh není to pravé ořechové, neboť více zatěžuje, zdá se, že cyklistika je sportem právě šetrným k tomuto druhu onemocnění. Fyzioterapeutka ale varuje, že pokud sedíte celý den v práci za počítačem a cyklistika je pak jediný pohyb, který za den vykonáváte, budete potřebovat odpovídající kompenzaci.

Následkem artrózy kyčle dochází k omezení pohybu, říká se tomu kloubní vzorec. Jako první se omezuje zanožení, jako druhé vnitřní rotace. Proto je nutné tyto pohyby dělat, aby se chrupavka promazávala a omezení se nezvětšovalo, což se na kole neděje. Mimoto hodně pracuje bedrokyčlostehenní sval (zejména, používají-li se klipsy nebo nášlapy), který, když se neprotahuje, ještě zanožení (extenzi) více omezuje. Proto na kole jezdit můžete, ale potřebujete zvlášť kompenzovat (cvičit a protahovat) to, co na kole cvičit nejde.

Kdy s artrózou na kole nejezdit?

Bohužel, jako i jinde, platí zde, že vhodnost či nevhodnost jízdy na kole je individuální a každé tělo reaguje jinak. „Již jsem se setkala s člověkem s oboustrannou artrózou kyčlí čtvrtého stupně prakticky bez klinických projevů, stejně tak jako s majitelem artrózy druhého stupně s velkými bolestmi. Tedy nemůžeme určit stupeň nevhodný k jízdě na kole, ale spíš se řídíme dle reakce na zátěž,“ říká Kateřina Honová. 

Varující je taková zátěž, která vaše potíže výrazně zhorušuje, nebo vede k ostré či noční bolesti. V takovém případě zvolněte.

Jaký typ jízdy na kole zvolit?

„Jedná-li se o artrózu vyššího stupně s klinickými projevy (bolest, tuhost kloubu, omezená hybnost apod.), neradi vidíme přílišné tlaky do kloubu, které se dějí při šlapání ve stoje na pedálech,“ varuje fyzioterapeutka a dodává, že zásadní není ani tak vyvinutý tlak, jako spíše to, že díky nepříliš silným svalům stabilizujícím kyčel dochází k houpání pánve nad stojnou kyčlí, což přenáší tlak do měkkých tkání kolem kyčle a do zad. Dále nejsou vhodné velké otřesy (skoky na kole, či jízda po členitém terénu) apod. Samozřejmě platí, co je uvedeno výše – pozor si dávejte na to, co vaše potíže zhoršuje. Každé tělo je jiné a reaguje jinak.

Elektrokolo a artróza

Elekrokolo je skvělým prostředkem ke zvýšení dojezdového radiusu. Pokud se užívá správně, je výbornou možností ke kvalitnímu pohybu. A o pohyb právě jde. Je nutné se hýbat, nikoliv se jen nechat vézt. Pokud je právě elektrokolo prostředkem vaší motivace se hýbat, určitě je to benefit. Nezapomeňte ale, že je nutné kontrolovat dobití. Elektrokola jsou poměrně těžká a pokud vám po cestě vypoví baterie, docela dost se nadřete a kyčle vám za to nepoděkují.

Je rozdíl, když má artrózu mladý a starší člověk?

Ano rozdíl to je. Záleží, zda je artróza způsobená stárnutím tkáně nebo třeba úrazem. U mladých lidí je obecně potřeba vyšší zátěž k odpovídající reakci těla než třeba u nepříliš sportujícího seniora. Princip zátěže je ale stejný, jako jsme psali výše. Sledujte, jak vaše tělo na zátěž reaguje, postupně ji navyšujte a upravujte dle svého aktuálního stavu. 

Fyzioterapeutka Kateřina Honová dodává na závěr poslední radu: „Pokud máte v plánu se cyklistice věnovat více, je vhodné si nechat poradit s výběrem správného kola. Dvě věci jsou velice podstatné: výška sedla (to většinou lidé ví) a rozteč mezi sedlem a řídítky (to většina lidí neví). Je třeba si uvědomit, že i když se jedná o sport (pohyb), realizuje se vsedě. A cyklistů s potížemi v pohybovém aparátu jsem již také v ordinaci viděla hodně.“

0 FacebookEmail

Okomentovat


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.