Přinášíme tipy na vychytávky, které vás ochrání, zvýší komfort při běhu nebo cyklistice pod žhnoucím sluncem a navíc vám neuberou na stylu. Sluneční paprsky dokážou při sportu pěkně potrápit, zvlášť pokud máme citlivou pokožku. Ochrana před nimi ale nemusí být nutným zlem.
UV záření může být kamarád i nepřítel. Jeho příznivou a zákeřnou složku nelze bohužel zcela oddělit, přijímáme je vždy obě společně. Třeba pro tvorbu velmi „aktuálního“ vitamínu D stačí odhalit slunci obličej a paže vždy jednou za tři dny na 20 minut. A při sportu, jakým je běh, cyklistika nebo turistika, to je ale často chtě nechtě mnohonásobně déle. Abychom si svůj sport užili ve zdraví, nezbývá než použít UV ochranu – a toto léto přináší lepší věci než mastné krémy a zapocené sluneční brýle!
Co je UV záření a proč se chránit
Lidstvo tráví stále více volného času dobrovolně venku. Zatímco ještě na počátku 20. století byla bílá pleť známkou toho, že „máme na to“ schovávat se ve stínu a snědá důkazem, že musíme denně makat na poli, už o pár let později přišlo opálení do módy. Stalo se ukázkou toho, že trávíme svůj volný čas venku při sportu a jaksepatří tužíme své tělo i mysl. Tento trend sice přetrval dodnes, ale začíná se adaptovat na mnohá „ale“, spojená se škodlivými účinky slunečního UV záření.
Například v sousedním Německu nejnovějších odhady ukazují, že každoročně přibude 200 000 nových pacientů s určitou formou rakoviny kůže. Tato starší studie pak naznačila, že u maratonců, kteří se při tréninku nadměrně vystavují slunečnímu záření, je vyšší šance propuknutí maligního melanomu. Sluneční záření má ale vliv i na naše oči: „Stejně jako spálená pokožka je určitou formou zánětu, může UV záření způsobit i zánět spojivek nebo dokonce rohovky a je i rizikovým faktorem při rozvoji třeba šedého zákalu,“ říká optička a optometristka Pavla Vedralová.
UPF, SPF a UVI: Za jak dlouho se (ne)spálíme?
UV ochranný faktor (UPF) je škála, která určuje míru ochrany, již textilie poskytne pokožce při expozici slunečním paprskům. Stupeň ochrany je vyjádřen číslem, které udává, kolikrát déle může být pokožka vystavena slunečnímu záření, aniž by došlo k jejímu poškození nebo podráždění. Tato „rovnice“ je shodná s SPF (sun protective factor) u slunečních krémů. Oba údaje jsou závislé na dalších faktorech.
Reálnou hodnotu SPF i UPF „v praxi“ ovlivňuje UV index (UVI) dané lokality a také vlastní ochranný faktor pokožky, který máme každý trošku odlišný. Například: UV index pro naši oblast je 5–8. Pokud patříme mezi světlé typy (fototyp 2), je ochranný faktor naší pokožky cca 10–20 (minut). Doporučený SPF nebo UPF pro „naši“ kombinaci je 20–40. Ve výsledku tak můžeme na slunci strávit 20 až 40× delší dobu než bez krému nebo ochranné textilie.
Co se týče slunečních brýlí, vystačíme si s jedním číslem – filtr UV 400. Ten nepropouští záření nižší vlnové délky než 400 nm a tedy chrání před všemi typy UV záření. Míru zatmavení pak vybírejte podle potřeby a lokality, kde se pohybujete. Pro běh ve městě či přírodě a cyklistiku se hodí filtr kategorie 3–4, v extrémních podmínkách (hory, vodní plochy) může být lepší nejtmavší „pětka“.
Textil s UV ochranou: Návleky nejsou jen na zimu
Určitý ochranný faktor má každá textilie, ale pozor – u lehké bavlněné tkaniny to je ale například jen 2–10 UPF. Dokonce i přirozený stín pod stromy má faktor pouze 5–15. Pro citlivou pokožku, celodenní aktivity a ochranu exponované oblasti oblast hlavy a paží se tedy vyplatí certifikované UV textilie. Základním doplňkem jsou návleky na paže, které rozhodně nepatří jen k zimnímu období. Osobně jsem si oblíbila kompresní návleky s UV ochranou, které navíc podporují krevní oběh. Protože mám mírné problémy s termoregulací, komprese udrží moje končetiny v horku déle „fit“. Technologie jdou ale ještě dál – třeba jihokorejská značka N-rit vyrábí funkční návleky s chladivým efektem.
Pokud hledáme „stoprocentní“ ochranu třeba na trail, k moři nebo na turistiku v horách či celodenní cyklistiku, je optimální sáhnout po značkovém oblečení s garantovanou UV ochranou 40 nebo 50+, které u některých modelů nabízí třeba Adidas, Nike, Columbia, The North Face, Vaude, Maloja, Buff (čelenky a návleky) a další. Nejvyšší zárukou UV ochrany textilie je nezávislá certifikace – evropská norma EN 13758-1 nebo ještě vyšší UV Standard 801, který najdeme především u německých značek a oblečení určeného na vodní sporty, ale také u oblečení a speciálních doplňků pro jedince s citlivou pokožkou. Takové textilie poskytují ochranu mnohonásobně lepší než krém s SPF 50+ (tzv. „sunblocker“), ale přitom jsou funkční, lehké a prodyšné.
Sluneční kontaktní čočky: Komfort pro krátkozraké sportovce
UV filtr je samozřejmou součástí drtivé většiny kontaktních čoček. Stačí k odfiltrování „toho nejhoršího“ a zamezí průniku škodlivého záření zornicí do oka. Nezamezí ale oslnění a mžourání a při sportu pak stejně musíme sáhnout po slunečních brýlích. Já patřím mezi ty, kteří si na brýle při pohybu nezvykli (vadí mi mechanické pohyby i teplo, které se pod brýlemi kumuluje). Nadchla mě novinka loňského roku – zatmavovací čočky Acuvue Oasys with Transitions. „Tyto silikon-hydrogelové čočky filtrují 99 % UVA i UVB záření. Obsahují – stejně jako brýlová skla Transitions – mikroskopické fotochromatické molekuly, které působením světla mění svůj tvar, čímž způsobují ztmavení čočky až na 70 % a v ‚klidovém‘ stádiu disponují tónováním 15 %,“ vysvětluje Pavla Vedralová, majitelka Optiky Anděl, která tyto čočky nabízí.
V praxi to znamená, že čočka i „pod mrakem“ nabízí ostřejší vidění a omezení odlesků, např. od vodních ploch. Na plném slunci ztmavne během 60 vteřin. Zatmavení není nijak omezující – pocitově je slabší než u brýlí kategorie 3 a jeho výsledkem je přirozené vidění bez oslnění a mžourání. Čočky ale nechrání celý povrch oka (pouze zornici, duhovku a malý přesah bělma) – do extrémních podmínek tedy samotné nepostačí, na městské běhání ale určitě ano. Další je jen věc estetiky – zatmavené čočky vytvoří velkou tmavou duhovku a oko s nimi působí neobvykle. Protože čočky nosím pouze na běhání, tento detail mi vůbec nevadí – poskytují komfort, který pro mě osobně mnohonásobně předčívá nepříjemnosti běhání ve slunečních brýlích nebo kšiltovce.
SPF krém a sport: Nosí se „válečné barvy“
Horolezci, surfaři i extrémní běžci vědí, že bez bílých šmouh to někdy nejde – respektive, že nejlepší ochranou před sluncem jsou „klasické“ sluneční krémy s minerálním filtrem. „Jde o mikročástečky minerálů, které na povrchu pokožky vytvoří vrstvu, která UVA i UVB paprsky doslova odráží a chrání tak pokožku. Podle studií nejlépe chrání oxid zinečnatý, který je také ze všech filtrů nejšetrnější k pokožce,“ říká kosmetička Julie Bauer Šnoblová a dodává: „Tyto krémy přilnou k pokožce lépe než krémy na chemické bázi a jsou tak ideální pro ochranu extrémně namáhaných partií jako je nos, čelo, tváře, zátylek nebo i předloktí.“ Mají sušší složení a dokážou i absorbovat pot a zamezit jeho stékání (spolu s krémem) do očí a tvorbě pupínků a akné nebo ekzému, který může být reakcí pokožky na směs potu a chemických filtrů.
Minerální krémy jsou aktuálně hitem přírodní kosmetiky (neobsahují chemikálie, které při uvolňování do vody škodí i přírodě) a vyrábějí je třeba značky Amazinc, We Love the Planet nebo švédská značka Suntribe, která má speciální řadu pro sportovce a praktická balení v tuhých tyčinkách. Charakteristické šmouhy, které minerální krémy na kůži při nedokonalém rozetření zanechávají, navíc přestávají být „out“. Naopak – pořádná vrstva k extrémnímu sportu patří. Trend „válečných barev“ na obličeji pronikl mezi ostatní sportovce od surfařů, jachtařů i milovníků paddleboardu, a to natolik, že se hitem staly tónované minerální krémy – nepředstavujte si ale tělové, nenápadné. Naopak. Třeba zmíněný Suntribe vyrábí krémy dokonce v cihlově červené nebo azurově modré barvě. Proč ne! Doruda spálená kůže není žádným symbolem, že jsme překonali sami sebe. Naopak – zodpovědná ochrana před UV zářením, je ukázkou toho, že ke sportu přistupujeme jako profíci.