Úvod MastersMasters zdravíBolest Zdravotní rizika spojená s cyklistikou. Co řešit, aby to nebolelo

Zdravotní rizika spojená s cyklistikou. Co řešit, aby to nebolelo

od Martin Kubala

Cyklistika (pomineme-li pády) patří z hlediska zdravotních komplikací způsobených jejím provozováním k nejšetrnějším sportům. Často bývá považována za vhodný rehabilitační nástroj po úrazech anebo jiných poruchách pohybového ústrojí. To vše platí při provozování tohoto sportu na rekreační úrovni. Chcete-li se věnovat cyklistice na závodní úrovni anebo ji povýšit na úroveň životního stylu, je třeba i zde počítat s možnými problémy.

Než začnete s cyklistikou

Pro maximální eliminaci rizik vzniku zdravotních problémů vyplývajících z jízdy na kole je potřeba věnovat zvýšenou pozornost následujícím krokům.

  • výběr vhodné velikosti rámu
  • zvolit optimální délku klik
  • nastavení posedu včetně výběru sedla
  • výběr vhodných treter a nastavení polohy kufrů

Všechny tyto úkony je dobré absolvovat ještě předtím, než pořádně opřete do pedálů. Měnit nastavení a s ním zažité stereotypy po delší době je vždy těžší a navíc může být spojeno s dočasným snížením výkonnosti.

I přes optimální nastavení bicyklu vás však zejména z důvodu častého přetěžování, nevhodného jízdního stylu anebo zanedbávání kompenzace mohou určité komplikace postihnout.

Problémy v horní části těla

Začněme od hlavy. Tou sledujeme dění kolem sebe a při jízdě v aerodynamické poloze, kdy držíme řidítka silničního kola za spodní okraje, dochází ke zvýšené zátěži krční páteře a svalstva v její bezprostřední oblasti. Při dlouhodobém přetěžování může dojít k nevratné deformaci krční páteře. Jedním z indikátorů nadměrného zatěžování v této oblasti mohou být bolesti hlavy anebo krčního svalstva.

Další ohroženou partií je hrudní páteř. Zde hrozí její vyklenutí a vznik cyklistického hrbu, což platí zejména pro jízdu v hlubokém předklonu ve snaze o eliminaci aerodynamického odporu. Častým problémem je bolest v oblasti mezi lopatkami způsobena širokými řidítky.

Pokud vám při jízdě občas znecitliví nebo zabrní v prstech, bude na vině (s největší pravděpodobností) špatné rozložení hmotnosti. To se dá korigovat výběrem sedla optimálních rozměrů a jeho vhodným nastavením.

Bederní oblast bývá achillovou patou mnoha cyklistů. Zde mohou mít bolesti několik příčin. Nejčastěji je na vině špatné nastavení posedu a příliš velký předklon. Další příčinou mohou být zkrácené svaly z důvodu nedostatečného protahování anebo ochablé vnitřní břišní svalstvo (core).

Od pasu dolů

Tady jsou nejčastěji zmiňovány problémy v sedacích partiích, které nesou většinu váhy vašeho těla. Zejména tlak na močovou trubici může být příčinou problémů s močením, které mohou vyústit v záněty.

Typicky cyklistickým problémem je femoropatelární syndrom (cyclist´s knee) jinak řečeno – postupná degenerace chrupavky čéšky kolenního kloubu z důvodu nadměrného opotřebení. Příčinou často bývá snížená odolnost chrupavky společně se špatně zvoleným posedem.

Špatně zvolena pozice zámků treter (kufrů) může mít pro změnu za následek zánět Achillovy šlachy. Opět se může jednat i o kombinaci více faktorů (nastavení kufrů, posed, špatná technika šlapání).

Rozdíl mezi silničním a horským kolem

Z hlediska posedu je vůči vašemu tělu jednoznačně šetrnější horské kolo. A to zejména díky přirozenější vzpřímené poloze, kdy nedochází takové zátěži na krční a hrudní páteř. Bederní oblast je při jízdě na MTB naopak díky otřesům vystavena vyšším nárokům.

Při jízdě v terénu jezdec na horském kole musí vyrovnávat nerovnosti a stabilitu, to vede k častějšímu střídání polohy v sedle bicyklu, což je oproti strnulé jízdě na silnici pozitivum horské cyklistiky, neboť dochází k zapojení většího počtu svalových partií a rovnoměrnějšímu rozložení námahy do celého těla sportovce.

Vhodná preventivní opatření

Z důvodu prevence vzniku nežádoucích dysbalancí, případně napravení křivd napáchaných v průběhu sezóny na vašem těle, není od věci zařadit do svého tréninkového portfolia i pravidelné návštěvy fyzioterapeuta.

Jednou až dvakrát týdně věnovat několik desítek minut strečinku a zhruba stejnou dobu protrpět při posilování vnitřního stabilizačního systému.

Mít alespoň jednu doprovodnou aktivitu, během které dochází k výraznějšímu zapojení svalových partií v horní polovině těla. Zejména v zimním období můžete dát prostor doplňkovým sportům jako plavání, běžky nebo třeba squash. Čím pestřejší bude vaše příprava, tím více šancí máte na odhalení a odstranění skrytých nedostatků, které by vás jinak mohly nepříjemně zaskočit v průběhu již rozjeté sezóny.

Zdroje:

https://mtbs.cz/clanek/zdravotni-aspekty-cyklistiky-i/kategorie/trenink-a-fitness#.YWXRtNpByUl

https://is.muni.cz/th/qgv3b/Diplomova_prace-Vesela.pdf

https://www.kolopro.cz/blog/pohled-fyzioterapeuta-jaky-vliv-ma-cyklistika-na-nase-telo

https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/67512/FBMI-BP-2016-Hoffmannova-Diana-prace.pdf?sequence=1&isAllowed=y

https://theses.cz/id/lmu6k0/7602994

1 komentář

Pavel 31. 10. 2021 - 18:53

Zdravím jezdím na kole přes 30 let a nemám žádné následky….. Sagan

Odpověď

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky