Úvod Inspirace Pravěké rondely: jakou funkci měly? Možná šlo o sportoviště

Pravěké rondely: jakou funkci měly? Možná šlo o sportoviště

od Soňa Dvořáčková

V období mladší doby kamenné, v 1. polovině 5. tisíciletí př. n. l., se na rozsáhlém území střední Evropy, v Čechách, na Moravě, v Rakousku, na Slovensku a v Německu, objevuje zajímavý fenomén tzv. rondelů. Jaká byla jejich funkce v pravěké společnosti? Na to je těžké odpovědět, jednou z přesvědčivých interpretací je však výklad, že se mohlo jednat o pravěké sportovní areály.

Na úvod je dobré připomenout učivo dějepisu a říct si, v jaké době se vlastně pohybujeme. Zapomeňte na lovce a sběrače, dnes se vypravíme do zemědělského pravěku.

Období neolitu, tedy mladší doby kamenné, bylo klíčové. Došlo k výrazné změně životního stylu, člověk přestal být lovcem, usadil se a stal se zemědělcem. Začal také chovat dobytek, z počátku především jako zdroj masa. A začal stavět bytelné dřevěné domy, vyrábět keramické nádoby a oděvy šil už z tkaných látek. Kromě toho nejspíš postupně docházelo i ke společenským změnám a postupné diferenciaci společnosti – tedy k postupnému rozvíjení společenských vrstev. Rondely toho mohou být důkazem – někdo přece tyto velké stavby musel organizovat a přesvědčit ostatní, aby na výstavbě pracovali.

A co to vlastně rondely jsou? Jde o velké kruhové útvary, tvořené jedním či více kruhovými příkopy a jednou či více palisádami. Příkopy mohly dosahovat šíře až 14 metrů a 5 metrů hloubky, typický je jejich zahrocený tvar. Maximální vnější průměr rondelů je poměrně variabilní, největší dosahují rozměrů kolem 200 metrů, obvyklý maximální rozměr se však pohyboval mezi 55 a 97 metry. Vnitřní plocha byla mnohem menší – obvykle se jednalo o kruhový prostor s průměrem zhruba 40 až 52 metrů.

Přes prstenec příkopů a palisád vedl do vnitřního prostoru různý počet vstupů. Pokud byl jejich počet sudý, ležely symetricky naproti sobě. Rondely byly součástí sídelních areálů, ležely poněkud stranou od obytných budov, na jednom sídlišti se mohl nacházet rondel jen jeden, ale třeba také čtyři.

Podle dostupných analýz byla vnitřní plocha rondelu prázdná. Velmi nepravděpodobné je i to, že by šlo o ohrady pro dobytek. Jaká ale tedy byla jejich funkce? Výkladů je celá řada, ale za pravdu není s jistotou možné dát nikomu. Většinou se hovoří o shromažďovací, tržní, sakrální nebo astronomické funkci objektů. Nic z toho nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.

Jednou z interpretací je však i tvrzení, že šlo o pravěká sportoviště, určená k soutěžení fyzického charakteru. Hry a soutěže jsou totiž staré jako lidstvo samo. Dalo by se říct, že soupeření je jedna z lidských přirozeností. Asi není třeba pochybovat, že lidé soutěžili i v hlubokém pravěku. Jen o tom před vznikem písemných pramenů nemáme příliš mnoho dokladů.

Soutěžení však nebylo jen prostou volnočasovou aktivitou, jako je z velké části dnes, ale hra měla celou řadu funkcí společenského a sakrálního charakteru. Posilovala a centralizovala moc vlastníka či komunity, zvyšovala prestiž. Kromě toho se na hru napojovaly nejrůznější symbolické významy, rozvíjela se mytologie, skrze hru bylo možné komunikovat s osudem a bohy, neboť hru a vítězství vždy tak trochu řídí vrtkavá štěstěna.

Odkazy pro ty, co chtějí vědět víc
Květina, P. – Květinová, S. – Řídký, J. 2009: Význam her v archaických společnostech Archeologické možnosti studia, Archeologické rozhledy LXI, s. 3- 30.
Zápotocká, M. – Pavlů, I. 2007: Neolit. Archeologie pravěkých Čech. Praha.

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky