Jako malý jsem byl pořád ponořený do časopisu Stadion a hltal v něm příběhy rubriky Giganti světového sportu, nebo S lvíčkem na prsou. Vystřihoval jsem všechny fotbalové týmy a bylo mi fuk, že jde třeba o albánskou ligu. Nebyl den, kdy bych nehrál ten nejzásadnější zápas historie a bylo mi fuk, zda s míčem, hokejkou, nebo raketou. Ve všem jsem byl nakonec průměrný, ale bylo mi to fuk, fantazie totiž byla víc než ctižádost. Ale co když jsem měl pro nějaký sport fakt vlohy, jen jsme to doma nevěděli? Co když jsem mohl být atlet, nebo cyklista. Co když…
Každopádně jsem měl dětství plné pohybu, který jsem sám vyhledával. Na zimáku a fotbaláku jsem byl snad nonstop a pokud jsem ten den nenašel parťáky, tak jsem si doma na dvorku vytáhnul velkou prosívačku na písek, přivázal k ní obří plyšovou žirafu Žofku a střílel pukem třeba celé odpoledne. Postupně odpadávající části mého brankáře dokládaly moji zanícenost pro věc. Prostě jsem si příležitosti vytvářel, jak to jen šlo. Ale co když jsem mohl být skvělý v ping-pongu, nebo boxu. Nebo v kolové. Co když…
Občas mě napadne, jaká je škoda, že nikdy nikdo nezjišťoval, na co bych v dětství měl talent a já se třeba mohl stát novým bratrem Pospíšilem, Plocem, nebo Jirkou Hrdinou. Jelikož mi to poslední dobou vrtalo hlavou, tak jsem využil nabídky DNA ERA a nechal si udělat genetický test svých sportovních predispozic. Minulost tím nezměním, ale alespoň budu opět moci snít nad tím, co by, kdyby, že jo.
Celý test je neskutečně jednoduchý, v obálce vám přijdou instrukce a sada k odběru slin. Chvilku si šťouráte v ústech, pak tyčinku uzavřete do malé zkumavky a necháte poslat kurýrem na Slovensko. Výsledky dorazily za pár týdnů. A přestože byly srozumitelně rozepsány, přizval jsem k vyjádření v článku přímo Jakuba Šišku, jednoho z majitelů DNA ERA a vyzpovídal si ho: „Sportovní profil analyzuje 54 různých genetických změn, které jsou zodpovědné za různé věci v organismu. Příkladem je gen ACTN3, který ovlivňuje strukturu svalových vláken. A vám vyšel lépe rychlostně silový profil než ten vytrvalostní,“ sdělil mi.
Ten výsledek mě opravdu překvapil, protože jsem byl vždycky neohrabaný přerostlý halama, který se klátil ze strany na stranu. A silový trénink mě nikdy moc nebavil a byl pro mě utrpením. „Vy máte konkrétně pro tu rychlost a sílu 63 % potenciálního celkového genetického skóre. Máte tak genetickou výhodu lepší než 59 % lidí v populaci,“ vysvětluje Jakub.
Kouknul jsem se na porovnání s jinými sportovci a nestačil se divit. Moje geny se třeba na 98 % shodují s slovenským běžcem na krátké tratě Jánem Volkem, na 84 % s bojovníkem Tomášem Tadlánkem, nebo na 83 % s bývalým skvělým cyklistou z Pro Tour týmu Jánem Velitsem. Kroutím nad tím hlavou, protože celý život se pohybuji ve vytrvalostním módu a výbušnost rozhodně nepatří mezi mé dovednosti. Kdyby tohle asi ale věděli moji rodiče, mohli mě sportovně v dětství vést tímto směrem. „Dědičnost je poměrně komplexní a dítě může zdědit něco po mně, něco od manželky a může z toho vyjít i neočekávaná kombinace. Proto je fajn vědět, kterým směrem má dítě ten rozvojový potenciál větší, a to je to, co nám ten sportovní profil řekne,“ dodává Jakub Šiška. Aha, takže jsem třeba mohl prohánět na oválu ty nejrychlejší sprintery planety, usmívám se pod šedivé vousy.
No jo no, jenže mně už bude padesát a tohle fakt nedoženu. Takže mě zajímalo, zda genetické výsledky lze využít i v tomhle věku. „No, špičkovým sprinterem se už asi nestanete. Ale pokud jste už stoprocentně vyprofilovaný sportovec, který například běhá stále půlmaratony, tak tam bych se spíše podíval do sekce zranění a výživy. Z našeho testu se můžete dozvědět, že máte třeba vyšší riziko problémů s achilovkou, tak byste si na to měl dávat pozor, dělat kompenzační cvičení a snažit se tomu aktivně předejít,“ říká Jakub Šiška z DNA ERA, „celý účel analýzy je v podstatě pomoct lidem dělat lepší rozhodnutí na základě toho, že se lépe poznají. Pokud si chceme teprve vybrat sport, je samozřejmě stěžejní ten sportovní profil. Ale pokud chceme vědět, jak můžeme svým chováním ovlivnit riziko některých onemocnění nebo zdravotních problémů. Je důležité vědět, proti čemu hraji a kam bych měl svoji pozornost více nasměrovat.“
Genetický test mi také ukázal další různé predispozice, a to ohledně alergií, intolerancí, nebo vitamínů. Mezi moje nejrizikovější výsledky je například riziko melanomu a měl bych se na slunku řádně mazat vyšším faktorem. „To, že máte vyšší riziko melanomu, ale neznamená, že máte nebo nemáte melanom. Znamená to, že patříte do skupiny těch, kterým se to stane snáze. A tím pádem je dobré si to hlídat,“ říká Jakub Šiška, „jedna z velmi častých zpětných vazeb od klientů je, že oni na sobě pozorují určité příznaky, ale nepřikládají jim význam. To se týká například laktózové intolerance, která je velmi častá a má ji každý třetí člověk. Lidé na sobě pozorují, že jsou často unavení a mají nafouklé břicho, ale dlouhodobě to ignorují. Genetická analýza je pro ně takový podnět, že si toho začnou více všímat a následně si to nechají diagnostikovat lékařem.“
Test mi také ukázal, zda jsem náchylnější třeba k paradentóze, zánětu dásní, kazivosti zubů, nebo že jsem vnímavější na hořké chutě a které vitamíny bych měl posílit. Dozvěděl jsem se o sobě mnoho opravdu zajímavých věcí.
Teď už i vím, že Zátopek nebo Valverde ze mě asi nikdy být nemohl, ale i když pro mě Tour de France možná nebyla nikdy blízko, i tak mě tak baví kráčet ke svému cíli, který jsem si vytyčil před půldruhým rokem, kdy jsem se rozhodl natrénovat a zajet si nanečisto ikonickou cyklistickou trať Strade Bianche. I po nezdařeném prvním pokusu jsem nadšený a urputný pokračovat a moji cestu můžete každý měsíc sledovat.
