“No jo, Keňani mají tenisky s karbonovou vložkou, to bych uměl takhle rychle běhat taky!”. Už jste to slyšeli, nebo dokonce vyslovili? A taky jste měli párkrát pocit, že o něco lepší a dražší boty by vás zrychlily minimálně o několik minut? Tak se mrkněte, v čem se běhalo dřív! Kanady, plátěné boty, bosé nohy nebo jednoduše spíchnuté tretry. Víte, jak moc jsme se za 100 let posunuli v rekordu běhu na 100 m? Není to ani celá vteřina. Přesněji 0,81 vteřiny. Jeden závěr článku tedy propálíme už na začátku – v botách tajemství rychlého běhu netkví!
Dnes už kvalitní běžecké boty koupíte kdekoliv, v rozmezí od pár korun po několik tisíc. A vybírat je z čeho! Silniční, objemové, tempové, trailové, růžové, černé, tlumené, netlumené… Než jsme se k tomuhle dopracovali, trvalo to staletí. Vývoj běhání s sebou přinesl i mnoho legend. Třeba tu o Zátopkovi, který trénoval v kanadách. Ne že by měl na výběr, tehdy moc bot nebylo a peněz se také nedostávalo. Navíc jak se říká, těžko na cvičišti pak znamenalo o něco lehčeji na bojišti. Zlí jazykové rádi staví do kontrastu bosé a minimalistické běhání kmene Tarahumarů s tlumenými botami Nike, které dominují trhu po několik desítek let. Nekorespondují ovšem s tím, jaká byla a je podstata běhání mnoha přírodních kmenů, zakládající se na plném využití funkce lidského chodidla jako nejlepší běžecké boty.
Běh není výdobytkem moderní doby. Člověk běhal od svého prvopočátku, a byl skvělý běžec! Běh využíval jako prostředek lovu, boje i přepravy. Boty tehdy znamenaly jen ochranu chodidla, a tak to byla většinou kůže či kožešina s různou výplní, mnoho kmenů běhalo naboso. Hlavní vliv měly dostupné suroviny i geografická poloha. Po asfaltu se rozhodně neběhalo. Žádné kočičí hlavy nebo betonové chodníčky, jen hlína, tráva, kameny. Není tedy divu, že přírodní kmeny ani naši prapředkové žádné tlumení nepotřebovali.
Boty určené speciálně na běh se ke slovu dostaly až v 18. století s rozvojem sportu. Lehké, kožené, ale nečekejte od nich žádný velký výkon. Až ve 30. až 60. letech 19. století měly boty první gumovou podrážku a tkaničky. První společnost na výrobu sportovní obuvi vznikla v roce 1890 v Anglii. A znáte ji dodnes! Od roku 1958 se totiž jmenuje Reebook.
Ani příběh značek Adidas, Puma, Mizuno nebo Asics není o mnoho mladší.
Adi a Rudolf Dasslerovi začali se šitím obuvi na běh v roce 1920 a slavili obrovský úspěch. Po válce se k primárnímu materiálu kůži přidala i guma a zbytky stanů. Nedlouho poté na trh uvedli značku Adidas, ze které se následně kvůli rozkolům oddělily dvě větve každého z bratří – Adidas a Puma. I slavná značka Mizuno se datuje do začátku 20. století, přesněji rok 1906. Tahle japonská firma se nejdřív specializovala na jiná sportovní odvětví, ve 20. letech vstoupili také na běžecký trh.
Nejpopulárnějšími botami na sport napříč lidmi se v Americe staly Keds, představené v roce 1917, následované Converskami. Stále se ale nebavíme o botě tlumené, nedejbože s karbonovým plátem. Zapomeňte na pohodlí, které vás vystřelí do oblak, kompenzuje špatnou techniku běhu nebo bolavá kolena.
S každým rokem vývoje se materiály postupně zlepšovaly, celá bota byla lehčí, tlumenější a prodyšnější. Začalo se postupně běhat dále, po pevnějším povrchu a boty vyžadovaly změnu. V šedesátých letech si Bill Bowerman a Phil Night založili firmu s názvem Blue Ribbon Sports a začali prodávat sportovní boty, dovážené z Japonska. Tuhle značku znáte také – z výroby pana Onitsaka se později stal Asics. Oba podnikatelé si brzy založili vlastní výrobu inspirovanou těmito špičkovými modely a v květnu 1971 se zrodil Nike. Začala výroba všech možných typů obuvi včetně hraní si s materiály. Říká vám něco EVA? Ethylen-vinyl-acetát se používá dodnes, EVA tlumení je totiž vlastně hodně nadýchaná pěna, která absorbuje nárazy a poskytuje pohodlí při každém kroku.
Nike se do toho obul pořádně – údajně hrátkami s pěnou a domácím vaflovačem vznikla nová podrážka, která se v Niku používá dodnes. V roce 1978 začali produkovat první boty designované speciálně pro ženy.
V 70. a 80. letech přišel obrovský boom běhání a s ním nové a nové značky a produkty. Brooks začal prodávat boty na podporu pronace, Nike uvedl na trh “bublinkovou” technologii, známou z modelu Air Max. Mimochodem slavný slogan Niku “Just do it” poprvé zazněl v roce 1988.
A zatímco svět se vznášel na vlně tlumení, různorodých pěn, bublinek, vyztužení a odpružení, po roce 2000 se trend začal obracet. Pětiprsté boty, minimalistické, barefootové a odlehčené modely se dostaly ke slovu. Obrovský vliv na trh běžeckých bot měla publikace McDoughallovy knihy Zrozeni k běhu. V knize zmiňovaný mexický kmen Tarahumarů, ultraběžců běhajících v lehkých sandálech či naboso, zvýšil poptávku po alternativách ke “klasickým” běžeckým teniskám. Když dokáží Tarahumarové urazil obrovské vzdálenost s lehkostí a rychlostí jen v sandálech s podrážkou z pneumatiky, musí na tom něco být!
Jednu stopu tenhle trend zanechal – v současné době mnohem více přemýšlíme, do čeho naše chodidla obouváme. Na trhu najdeme pestrou škálu bot – od naprosto minimalistických, až po ultra tlumené či pečlivě vymodelované produkty pro elitní běžce. S nadsázkou by se dalo říci, že výroba běžeckých bot nyní nabízí odpověď na skoro každý běžcův problém. Dokonce už dokážeme do bot implementovat senzory, které měří krok, došlap, vzdálenost…
Přesto, že vývoj bot za posledních 200 let zaznamenal raketový vývoj, vliv na výkon sportovců není až takový. Nejsou tedy snad dobré boty klíčem k úspěchu a lepším časům? Přesto, že dokážeme měřit takřka všechno, umístit do bot karbonové pláty, vymodelovat botu podle přesných počítačových modelů a potřeb těch nejrychlejších běžců na zemi, magické hranice ve sportu zůstávají neprolomeny. Čím to je?
Ať už na nohu obujete jakýkoliv výrobek, vždy je hlavním hráčem lidské tělo jako takové. Ty nejdražší modely neudělají z obyčejného běžce gazelu ani geparda, mohým mohou dokonce i škodit. Keňský maratonec totiž došlapuje naprosto perfektně, systematicky trénuje a odmala žije během. Dokonalá bota jeho výkon zlepší třeba o vteřinu na kilometr, možná půl vteřiny, což ve finále v dokonalé souhře okolností může hrát roli ve zlomení světového rekordu. Nás z takové boty mohou spíše jen bolet nohy.
Co si z toho vzít? Jakákoliv běžecká bota je vždy jen tuning, podpora a možnost, jak běh udělat příjemnější a udržitelnější. Historie dokazuje, že i když budeme mít sebelepší nástroj, náš výkon nemusí být lepší. Jen je pohodlnější a nemusíme se tolik trápit. Barefoot boty jsou cesta, jak dát chodidlu přirozený pohyb v ideálních podmínkách, tlumené modely zase oceníme ve městě na nepřirozeném asfaltu. Tenisky s podporou pronace nám pomohou v cestě za srovnáním chodidla a celého řetězce, tretry s karbonovými hroty podrží v rekordech na dráze. Nečekejme však od trhu výrobky, které udělají práci za nás, jen oceňme, kam jsme se za léta vývoje dostal. Kdo by přeci jen dnes chtěl běhat ve špičatých kožených teniskách, ze kterých bolí noha už od podhledu.
ZDROJE
https://www.zappos.com/c/history-of-the-running-shoe
- Od kanad po karbon: Tajemství běžeckých bot a proč rekordy netkví v podrážce
- Je Garmin Edge 1050 ten nejlepší cyklocomputer na světě? Otestovali jsme Rolls Royce pro cyklisty
- Běhání při kojení: prospívá, nebo zhoršuje kvalitu mléka? Kdy začít a na co si dát pozor
- Vyzkoušeno za vás! Funguje zázračná metoda, která vyřeší chutě na sladké, nedostatek energie i nadváhu?
- Návrat oblíbených Rungo výzev! Podzimní společná motivace začíná opět s kliky.
