Veronika Dvořáková „Já mám těžké kosti, nemám nadváhu!“ Věta, která zaznívá poměrně často. Je to genetická smůla, nebo spíš pohodlné vysvětlení, proč se ručička váhy nehýbe dolů? Pojďme si bez emocí a mýtů vysvětlit, kolik skutečně váží lidská kostra, z čeho se skládá a jak moc (nebo spíš málo – spoiler alert) ovlivňuje naši tělesnou hmotnost.
Představa těžkých kostí je lákavá. Nabízí jednoduché vysvětlení složitého problému. Pokud za vyšší váhu může kostra, tedy něco daného genetikou a neměnného, pak vlastně není co řešit. Není třeba upravovat jídelníček, přidávat pohyb ani přemýšlet nad spánkem a stresem. Jenže lidské tělo je komplexní systém a tělesná hmotnost je výsledkem souhry mnoha faktorů.
Abychom pochopili, zda mohou být těžké kosti skutečnou příčinou nadváhy, musíme si nejprve říct, z čeho se naše hmotnost vlastně skládá a jak velký podíl v ní kostra skutečně hraje.
Z čeho se skládá tělesná hmotnost?
Číslo na váze není jen tuk. Tělo tvoří několik hlavních složek:
- tuková tkáň
- svalová hmota
- kostní hmota
- voda (včetně krve a mezibuněčných tekutin)
- vnitřní orgány
Kostní hmota představuje přibližně 12–15 % celkové tělesné hmotnosti. U ženy vážící 70 kg jde zhruba o 8–10 kg, u muže s hmotností 90 kg asi o 11–13 kg. Rozdíly mezi jednotlivci existují, ale obvykle se pohybují v řádu jednotek kilogramů.
Pro porovnání: rozdíl mezi normální hmotností a obezitou bývá často 10, 20 i více kilogramů, převážně ve formě tukové tkáně. Už z tohoto jednoduchého srovnání je patrné, že kostra jen těžko vysvětlí výraznou nadváhu.
Existují opravdu těžké kosti?
Lidé se skutečně liší hustotou kostní tkáně. Odborně se mluví o kostní minerální denzitě. Tu ovlivňuje:
- genetika,
- pohlaví,
- hormonální stav,
- výživa (zejména dostatek bílkovin, vápníku a vitaminu D),
- pohybová zátěž,
- věk.
Vyšší hustota kostí znamená pevnější kostru, což je z hlediska zdraví výhoda. Neznamená to však dramaticky vyšší hmotnost. I výrazně nadprůměrná kostní hustota obvykle „udělá“ rozdíl maximálně několika kilogramů oproti průměru.
Pokud tedy někdo váží o 15 či 20 kilogramů více, než by odpovídalo jeho výšce a tělesné stavbě, příčina téměř jistě neleží v kostech.
Jaký vliv mají kosti na naši hmotnost?
Kost je živá tkáň, která se neustále přestavuje. Reaguje na zatížení – čím větší mechanický tlak a náraz, tím silnější podnět k zesílení. Proto mají lidé, kteří pravidelně běhají nebo posilují, zpravidla vyšší kostní hustotu než ti, kteří vedou sedavý život.
Zvýšení kostní hmoty vlivem sportu je však relativně malé. V řádu stovek gramů až jednotek kilogramů. Z hlediska prevence osteoporózy a zlomenin jde o zásadní benefit, z hlediska redukce hmotnosti o zanedbatelný faktor.
Kostra se navíc přizpůsobuje i vyšší tělesné hmotnosti. Pokud člověk přibere, kosti reagují zvýšeným zatížením a mohou mírně zesílit. Neplatí tedy, že těžké kosti způsobily nadváhu. Často je to naopak – vyšší váha vedla ke změně kostí.
Jak se kostra mění s věkem?
Vrchol kostní hmoty nastává přibližně mezi 25. a 30. rokem života. Poté dochází k postupnému úbytku. U žen po menopauze může být tento pokles výraznější kvůli hormonálním změnám.
Zajímavé je, že s přibývajícím věkem kostní hmota spíše klesá, zatímco tuková složka často narůstá. Pokud by tedy za vyšší váhu mohly těžké kosti, museli bychom ve stáří hubnout. Realita je opačná.
Je tedy „mám těžké kosti“ výmluva?
Ve většině případů ano. Rozdíly v kostní hmotě existují, ale jen výjimečně jsou natolik výrazné, aby zásadně ovlivnily celkovou hmotnost. Mnohem větší roli hraje energetická bilance – tedy dlouhodobý poměr mezi příjmem a výdejem energie – spolu s kvalitou stravy, množstvím pohybu, spánkem a stresem.
To neznamená, že genetika nehraje roli. Ovlivňuje například distribuci tuku nebo tendenci k vyšší svalové hmotě. Ale kostra jako hlavní viník nadváhy je spíše mýtus než realita.
Související mýty o hmotnosti a postavě
Mýtus těžkých kostí často doprovází další zjednodušující představy.
Prvním je tvrzení, že „svaly váží víc než tuk, proto nehubnu“. Svalová tkáň je skutečně hustší než tuková, takže zabírá méně objemu při stejné hmotnosti. Jenže při redukční dietě většina lidí svaly spíše ztrácí, než aby výrazně nabírala. Výrazný nárůst svalové hmoty je pomalý proces vyžadující cílený silový trénink a dostatek energie. Pokud hmotnost dlouhodobě neklesá, příčinou obvykle není to, že by tuk mizel a byl nahrazován svaly ve stejném množství.
Dalším mýtem je představa, že široké boky nebo robustní zápěstí automaticky znamenají obezitu. Ano, tělesná konstituce existuje. Někdo má subtilnější kostru, jiný robustnější. Rozdíl v optimální hmotnosti mezi těmito typy ale většinou činí několik kilogramů, nikoli desítky. Širší pánev nebo silnější zápěstí nejsou synonymem pro nadváhu.
Často se také objevuje názor, že „po určitém věku už se s váhou nedá nic dělat“. Metabolismus se s věkem mírně zpomaluje a ubývá svalová hmota, ale rozdíl v klidovém výdeji energie nebývá dramatický. Hlavní roli hraje pokles pohybové aktivity a změna životního stylu. Ani zde tedy nejde o osud zapsaný v kostech.
Vyplatí se řešit kostní hmotu?
Rozhodně ano – ale z hlediska zdraví, nikoli jako vysvětlení nadváhy. Silná a kvalitní kostra snižuje riziko zlomenin, podporuje sportovní výkon a je klíčová pro dlouhověkost. Nejlepší strategií je pravidelný silový nebo nárazový pohyb, dostatek bílkovin, přiměřený příjem vápníku a vitaminu D a celkově aktivní životní styl.
Pokud řešíte hmotnost, zaměřte se především na složení těla, nikoli jen na číslo na váze. Kosti tvoří relativně stabilní základ. O tom, zda budete vážit o deset kilogramů více či méně, však ve většině případů rozhodují tuková a svalová složka – a vaše každodenní návyky.
Zobrazit zdroje
Přečtěte si také:
- Máte těžké kosti? Nebo jen věříte mýtu, který brzdí vaše hubnutí?
- Běháte dlouhé tratě? Možná máte ADHD (a nebo taky ne)
- Trofeje, které si budete pamatovat: Moderní ocenění pro běžce a cyklisty
- Puchýře z běhání? Zkuste vlhkou metodu i sporné propíchnutí
- Domácí posilovna za 5, 10 nebo 20 tisíc: Co pořídit, když nechcete utratit majlant?
