Úvod Nezařazené Letos by oslavil stovku. Cliff Young v holínkách vzal vítr z plachet i trénovaným ultramaratoncům

Letos by oslavil stovku. Cliff Young v holínkách vzal vítr z plachet i trénovaným ultramaratoncům

Miluju Austrálii. Úžasná příroda, neuvěřitelná, bizarní zvířata a zajímaví lidé. A mezi opravdu zajímavé týpky ze země “down under“ rozhodně patřil i hodně netypický běžec Cliff Young.

Cliff se narodil 8. února 1922 na farmě ve státě Victoria. A jelikož neměli jeho rodiče moc peněz a nemohli si dovolit ani koně, musel Cliff od malička dost chodit a běhat. Na farmě pěstovali hlavně brambory a také se starali o 2 000 ovcí a Cliff je musel nahánět hezky po svých. Běhal v každém počasí a obvykle bos nebo v holínkách, protože to byly zkrátka nejlevnější pracovní boty. Ideální trénink a naplnění hesla “born to run“, jen Cliff to tenkrát asi tak nevnímal.

Začal v době, kdy ostatní obvykle končí

K opravdovému běhání se dostal opravdu pozdě. První závod běžel v Melbourne, když mu bylo 56 let. Závod na 16 km dokončil v čase 64 minut (4 min/km) a to vzhledem k věku a faktu, že do té doby nikdy nezávodil, nebyl vůbec špatný čas. Tak zkusil maraton a zaběhl si, opět v Melbourne, slušný výsledek 3:21:41. Na maraton se pak ještě několikrát vrátil a postupně si posunul osobní rekord na 3:02:53, který zaběhl ve věku 58 let. 

Jenže maraton je pro děcka a Cliff běhal spíš delší tratě, než takové rychlovky. Takže v roce 1982 začal cíleně trénovat a pokusil se překonat světový rekord na 1 000 mil (1 600 km), který měl hodnotu 11 dní a 23 hodin. Nepovedlo se. Cliff uběhl „jenom“ něco málo přes 800 km a skončil. Dostal se kousek přes půlku, ale dál to nešlo. Neúspěch později komentoval tak, že to bylo nedostatkem zkušeností na jeho vlastní straně a také na straně jeho podpůrného týmu. Nejspíš to trefil úplně přesně. 

Vyhrál, protože myslel na práci

Aby si spravil chuť, zkusil v roce 1983 (bylo mu 61 let) závod Westfield Sydney to Melbourne. Ultramaraton s délkou 875 km byl docela prestižní záležitostí a běžel se mezi dvěma obchoďáky Westfield. Jo, Australani to zkrátka mají jinak. Když něco nenajdou v obchodě v Sydney, tak si pro to zaběhnou do Melbourne. Cliff se na startu objevil v gumovkách a pracovním overalu. Jeho závodní image nevylepšilo ani to, že si schválně nevzal svoji zubní náhradu, protože mu při běhu vadilo, že klape. V porovnání s vyšvihanými atlety, kteří se chystali překonat rekord a shrábnout zajímavé price money, vypadal jako zatoulaný bezdomovec.

Vyběhl v pomalém tempu a po prvním dni na vedoucí smečku docela dost ztrácel. Ale jen do té doby, než se zastavili, aby se vyspali. Většina závodníků totiž hned první noc plánovala šest hodin spánku, aby doplnili síly a mohli druhý den pokračovat. Cliff spát nepotřeboval. Běžel pět dní a nakonec vyhrál s náskokem deset hodin. Na dotazy novinářů řekl, že je zvyklý běhat v gumákách kolem ovcí a to v každém počasí, ve dne v noci, a když je potřeba, nahání ovce třeba dva nebo tři dny. Na závodě si prý představoval, že je u svých ovcí a potřebuje je sehnat dohromady dřív, než přijde bouřka. Nic zvláštního, nic mimořádného, prostě pasáček ovcí. 

Závod ze Sydney do Melbourne zvládl za 5 dní, 15 hodin a 4 minuty. Překonal tak rekord a to skoro o 2 dny. Za výhru dostal 10 000 australských dolarů. Překvapilo ho to. Nevěděl, že za výhru v závodu je finanční odměna a dokonce se cítil dost špatně, že peníze dostal jen on. Dalších pět závodníků, kteří doběhli za ním, přeci odvedlo stejně skvělý výkon a žádnou odměnu nedostali. Cliff si nechal 3 000 dolarů a zbytek rozdělil na pět dílů a daroval je soupeřům. Cliff se pak na závod ještě několikrát vrátil, ale nikdy se mu už nepovedlo vyhrát, ani dosáhnout nějakých lepších výsledků.

Cliff Young si zkusil oběhnout Austrálii. Trasa o délce 16 000 kilometrů mu ale nebyla souzená. Podařilo se mu urazit 6 520 km, ale pak musel skončit. Důvodem nebylo selhání samotného běžce, ale nemoc jeho doprovodu. Cliffovi bylo v té době 75 roků a jeho podpůrný tým tvořil jediný člověk. A jestli si myslíte, že si Cliff po tomhle dobrodružství dal pokoj, pletete se. V roce 2000 (78 let) se mu podařilo stanovit nový rekord v jeho věkové kategorii v šestidenním závodě.

„Doktoři mi jednou řekli, že mám artritidu v kloubech a že se mám šetřit, tak jsem řekl: ‚Dám to do pořádku, vyběhám to.‘ Tak jsem běhal dál a ono to zmizelo,“ řekl Young v rozhovoru pro časopis New Vegetarian and Natural Health. „Je to jako rez, která se dostane do vozidla. No, myslím, že to bylo jako rez ve mně. Počítám, že je potřeba udržovat klouby v pohybu. Rozhodně. Ať děláte cokoli, musíte se hýbat. Pokud se neopotřebováváte, zrezivíte a zrezivíte rychleji, než se opotřebováváte.“ V té době mu bylo 75 let a chystal se na běh kolem Austrálie.

Cliff byl vegetarian. Byl přesvědčený, že není správné jíst zvířata, o která se staral a ke kterým měl soucitný vztah. Jedl vejce a mléčné výrobky, ale úplně ze svého jídelníčku vynechal maso. Zemřel v roce 2003 ve věku 81 let. Ke konci života nebyl v úplně dobrém zdravotním stavu, utrpěl opakovaně mrtvici a příčinou smrti byla pravděpodobně rakovina. Jeho jedinečný běžecký styl se vžil pod termínem “young shuffle“ – tohleto šmajdání je zatraceně efektivní a na ultra dlouhé vzdálenosti je daleko vhodnější než styl “ten Jarka běží tak krásně“.

0 FacebookEmail

Okomentovat


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.