Karel Holub Tenké samolepicí proužky na nosech elitních běžců a cyklistů – nenápadné, ale nápadně časté. Tedy aspoň v reklamních příspěvcích na sociálních sítích. Mají otevřít nosní průduchy, usnadnit dýchání, a tím zlepšit výkon. Opravdu fungují? Pomohou vám zrychlit při maratonu nebo zvládnout náročné tempo s větší lehkostí?
Vědecké důkazy říkají, že ne. Navzdory marketingu a subjektivním dojmům uživatelů většina kvalitních studií ukazuje, že nosní dilatační pásky (u nás například Nosky, Vilgain, OlaOla) nemají měřitelný efekt na výkonnost zdravých dospělých sportovců. Nezlepší vám VO₂ max, nezpomalí vám tep, ani vám nesníží vnímanou námahu.
Co přesně mají nosní pásky dělat?
Nosní pásky byly původně vyvinuty pro lidi s ucpaným nosem nebo zúženými nosními cestami, protože mechanicky nadzvedávají měkkou část nosu, a tím rozšiřují tzv. nosní valvulu, nejužší úsek nosní dutiny. Výsledkem má být snazší proudění vzduchu při dýchání nosem.
Na papíře to zní logicky. Kdo někdy běžel s rýmou, ví, jak nepříjemné je být při dýchání omezený jen na ústa. Jenže běhání s rýmou není totéž co běhání naplno. A právě tady narážíme na první fyziologický limit.
Při vyšší intenzitě zátěže, typicky už při tempu závodu nebo náročném tréninku, přecházíme automaticky na dýchání ústy. Je to efektivnější. Páska, která otevírá nos, pak ztrácí smysl. I kdyby nos otevřela dokonale, většina vzduchu stejně půjde jinudy.
Výzkumy jsou k efektu nosních pásků skeptické
Nejde o jednotlivé studie, ale o opakovaně potvrzený trend. Nosní pásky nemají na vytrvalostní výkon u zdravých dospělých měřitelný efekt. Nejrelevantnější přehled nabízí metaanalýza z roku 2021 (Dinardi et al.) , jejíž autoři zrevidovali 19 výzkumů s celkem 168 účastníky a nenašli žádné významné zlepšení v:
- maximální spotřebě kyslíku (VO₂ max),
- tepové frekvenci (HR),
- subjektivním vnímání námahy (RPE).
K podobným závěrům došly i studie s běžci a cyklisty:
- 1999: ergometrická studie na běžcích – žádný efekt na VO₂ ani na dobu do vyčerpání.
- 2016: cyklistická časovka na 20 km – žádný rozdíl ve výkonu ani v dechových parametrech.
- 2017: crossover studie s triatlonisty – pásky skutečně zlepšily proudění vzduchu nosem, ale neměly žádný vliv na výkon nebo vnímanou únavu.
Proč tedy nefungují, nebo alespoň ne tak, jak bychom čekali?
Dýchání ústy přebírá hlavní roli
Při vyšší intenzitě tělo potřebuje víc kyslíku, než je nos schopný dodat. Automaticky tak přecházíme na ústní dýchání. Otevřený nos pak hraje jen podpůrnou roli. A pokud náhodou máte nižší průtok vzduchu nosem, prostě začnete dýchat pusou o něco dříve.
Nos není úzké hrdlo celého systému
U zdravého dospělého běžce není průchodnost nosu limitem výkonnosti. Tím bývá spíš objem plic, krevní transport kyslíku (VO₂ max) nebo svalový metabolismus (laktátová křivka), nikoli odpor v nosní dutině.
Placebo efekt je reálný
Ano, někteří sportovci subjektivně cítí, že se jim s páskem dýchá lépe. A to není nutně iluze. Ale ani v případech, kdy je objektivně měřitelné lepší proudění vzduchu nosem, to nevede k lepším časům, nižší únavě nebo vyššímu VO₂ max.
Pokud máte chronicky ucpaný nos, trpíte strukturálním zúžením nosních cest nebo se snažíte trénovat se začínající virózou (nedělejte to), pak vám nosní pásky mohou subjektivně ulevit. A proč ne, pokud vám přidají na sebevědomí, není důvod je zavrhnout.
Ale pokud čekáte, že vám pomohou běžet rychleji, šetřit energii nebo zlepšit spotřebu kyslíku, pak budete zklamáni. V prostředí, kde záleží na spoustě detailů, nosní pásky rozhodně nejsou gamechanger.
Přečtěte si také:
- Nosní pásky: Placebo, nebo tajná zbraň pro lepší výkon?
- Úzkosti, apnoe, vyhoření… Zabere léčba maratonem?
- Chytré hodinky za cenu luxusní dovolené: Stojí nové Garmin Fenix 8 Pro za to?
- Maraton pod 3 hodiny: Ten nejjednodušší návod, který opravdu funguje
- Tajemství špičkových vytrvalců: Proč se vám sacharidová superkompenzace (ne)vyplatí
