Lysá hora (1324 m n. m.) bývá právem označována jako královna Moravskoslezských Beskyd. Majestátně se tyčí nad krajinou a její vrchol je i zdálky v panoramatu Beskyd dobře rozeznatelný. Každoročně sem zavítá odhadem půl milionu turistů, takže znalí lidé varují, že za hezkých víkendů je to na hoře i jejích svazích hotový „Václavák“.
Teče mi mlíko. Přímo tryská a mně je jasné, že tím po pár kilometrech moje cesta z Brna do Čeladné končí. Zadní ráfek se halí postupně do bílého tekutého povlaku. To bych nebyl já, aby se mi něco nestalo. Vždycky to tak je. Jsem jak magnet na nečekané situace. Během pár vteřin je moje bezdušové kolo prázdné, duši, kterou bych tam mohl vrazit, samozřejmě nemám. Sednu si pod strom a volám své Majdě. Ta jedoucí autem s mými věcmi napřed se u Olomouce otáčí a jede si pro mě. Jsem ale v klidu, protože smůlu stoprocentně odkládám u Rousínova a týden v kopcích Beskyd může začít.