Zarytí sportovci, a běžci obzvlášť, jsou prostě magoři (a nemyslím to vůbec hanlivě). Když se nemůžeme nějakou dobu hýbat, už po pár dnech stejně vymýšlíme, jak to obejít. Ruku na srdce, není to většinou rozumné a každý by měl zvážit, zda si svojí nedočkavostí nemůže způsobit větší trable. Pokud to tak není, tak jednou z možností je pakárna, zvaná běhání po bytě, která před pár dny popadla i mě. Tady jsou její výhody i nevýhody.
Teplota mě přešla za den, ale skočily na mě žaludeční trable. Přiznávám veřejně, že strach o to, co by mohlo jako dohra nastat venku mě natolik vyděsilo, že jsem zkusil běhat po bytě. Navíc, a to si nechte pro sebe, já nerad venku. Jako ne běhání, ale „to“. Však víte co.
Výhody a nevýhody takového toho domácího klusání (jelikož se některé navzájem popírají, nebudu je rozdělovat)
Pokud máte fobii z lidí, nebo se stydíte za svůj běh, tak nespornou výhodou této taškařice je, že nikam nemusíte. Zdi vás schovají. Nevýhodou zase je, že čerstvý vzduch, park a les mají blahodárný vliv na duši. Kontakt s přírodou je k nezaplacení. Ale jsou situace, třeba (korona)virus, který vás doma uvězní a vy se pustíte do svého čtyřstěnného běhání. Chápu.
Dalším plusem a současně minusem je, že se snažíte našlapovat opravdu přes špičky, abyste nedupali po patách. Vlastně provádíte souvislý liftink. To děláte vzhledem k těm, kteří bydlí pod vámi. Bacha jen, pokud jste začátečník, ať neběháte moc dlouho, jinak si odrovnáte nohy. Pěkně opatrně a pomalu. Navíc se dobře můžete soustředit na práci rukou, jste na rovině a tempo je pomalé.
Tvrdší dopad do nohou zažijí majitelé parket a plovouček, naopak ti, co mají kobercové pokrytí, jsou na tom o něco lépe. K tomu tempu. Na rychlost zapomeňte, protože různé předložky, koberečky, které vaše milá (možná i milý) rozložil vkusně po bytě, mohou způsobit omlácení nejen vás, ale i obrázků milých příbuzných ze strany partnera na komodě, zbourání květinového koutku, nebo nedej bože krvavé stopy. A vy malovat chcete přece jen ob dva roky.
Jestli máte děti, vřele doporučuji před vyběhnutím poklidit. Není nic horšího, než šlápnout na kostičku lega, transformera, … a při představě došlapu na angličáka… Zde dochází k podobné situaci jako v předešlém odstavci.
Nespornou výhodou takového toho domácího běhání je trénování mentální odolnosti. Tohle chce hlavu pevnou jako skála. Pokud vám velikost bytu neumožňuje dělat okruhy, tak musíte ťapkat sem a tam. A to je hodno obdivu. Ale což, běžci jsou po většinu tak trochu masochisté a tenhle trénink, jako když jednou najdete.
Podle mě je nejvyšším levelem domácího běhání fartlek, když ho spojíte s úklidem. Vyžaduje to tedy předpřípravu v podobě rozmístění různých hadříků a čističů. Pak jen při běhu zastavíte nebo zpomalíte, něco otřete a tak pořád dokola. Protějšek si ale vaše běhání dozajista zamiluje. A o to vám vždy přeci šlo.
A takový bonus na závěr. Jestli máte sousedy, kteří vám koukají do oken, nezatahujte, ale vždy, než před oknem proběhnete, vezměte si jiné triko. Šmírák pukne závistí, jak ta party u vás žije a kolik je tam lidí. To potěší. Ať vám to běhá. A věřte mi, že nejlepší je to ale stejně venku.