Dopamin, endorfin a spol. jsou látky, které jako sportovci moc dobře známe. Fungují jako lehké drogy, které si tělo umí samo vyrobit, a přinášejí nám (mino jiné) radost z pohybu a ženou nás kupředu na závodech. Existují ale další látky ovlivňující naše příjemné pocity a my si řekneme, jak je pomoci vyplavit.
Dopamin – „droga“ za odměnu
Dopamin je hormon vznikající v mozku a nervové soustavě lidí a dalších živočichů. Jeho hlavní funkcí je přenos impulzů z jedné nervové buňky na druhou. Je odpovědný (nejen, ale především) za přenos impulzů v takzvané mezolimbické dráze, vedoucí ze středního mozku do čelní mozkové kůry. Tato dráha je „dopravním tahem“ potěšení, odměn a příjemných pocitů, vzniklých na základě nějaké události, nebo také pohybové aktivity. Funkci dopaminu v nervové soustavě odhalil v polovině 50. let 20. století švédský neurobiolog a biochemik Arvid Carlsson. Téměř o půlstoletí později, v roce 2000, získal za tento objev Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Mezolimbická dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity. „Koloběh“ či lépe amplitudy vyplavování dopaminu v organismu jsou úzce spojeny s pohybem – nejenže pohyb stimuluje tvorbu tohoto hormonu, ale i obráceně – dopamin hraje velkou roli v plánování a programování pohybu. Díky přenosům impulzů, za které je dopamin odpovědný, se abstraktní myšlenka za několik pikosekund mění ve vůlí řízenou reakci. Cvičením tak zlepšujeme svoje motorické schopnosti.
Co to je Parkinson
Parkinsonova choroba vzniká na základě poškození a degenerace dopaminových center v oblasti substantia nigra. Projevuje se poruchami pohybu od nenápadného chvění rukou, přes pomalé pohyby až po ochrnutí a celkovou paralýzu. Tato nemoc byla v roce 2016 příčinou smrti hvězdného boxera Mohammada Aliho.
Hladinu dopaminu lze zvednout i zcela uměle, a to především stimulačními drogami, jako je kokain, ale také amfetaminy, které se dříve užívaly také jako doping: Navodí umělý pocit euforie (která by se správně měla dostavit až v cíli) a umožní nám vyšší výkon (ovšem často i za cenu totálního vyčerpání). Drogová závislost je odborníky často dávána do souvislosti právě s touhou po příjemných pocitech – ze stejného důvodu může být jedinec závislý i na sportu, překonávání osobních rekordů a sebe sama, které tento pocit navozují taky. Pohyb se pak stává zcela legální a navíc zdraví prospěšnou „drogou“. Co konkrétně je v rámci sportu pro vyplavení dopaminu nejlepší?
- Sport, při němž můžeme překonávat překážky a posouvat se na další úrovně
- Závody s diváky a atmosférou, která nás vyhecuje k lepšímu výkonu
- Proběhnutí cílovou páskou v čase, který nám udělá radost
- Závod s kamarády, se kterými můžeme poměřit síly a vzájemně se motivovat a předhánět
- Splnění daných cílů (počty kilometrů, minuty, kilogramy…záleží na oblíbeném sportu)
Serotonin – koktejl dobré nálady
Tato chemicky aktivní látka je obsažena v krevních destičkách, trávicím traktu a částečně také v nervovém systému. Funguje především jako přenašeč nervových vzruchů. V centrálním nervovém systému se serotonin podílí na procesech, které přispívají k vzniku nálad. Nedostatek serotoninu snižuje přenos nervových vzruchů a způsobuje negativní změny nálady, deprese, případně poruchy spánku a podrážděnost či agresivitu. Stimulací tvorby této látky naopak získáváme lepší náladu. To jde učinit v nutných případech buď zcela uměle (např. podáváním tricyklických antidepresiv), nebo částečně i přírodní cestou.
Jelikož se serotonin nachází v trávicím traktu, ovlivňuje i receptory chuti a souvisí s příjmem potravy. Jeho nedostatek můžeme ovlivnit právě také jídelníčkem. Jeho hladinu umí zvednout třeba mléčné výrobky a především sýry s obsahem bílkovin bohatých na L-tryptofan, maso, listová zelenina a celozrnné pečivo. Uvolňování serotoninu na nervových spojích stimuluje i konzumace alkoholu a nikotinu a také kokainu či drogy MDMA – jde ale pouze o krátkodobé navýšení hladiny této „drogy dobré nálady“, navíc vykoupené spoustou vedlejších účinků.
Předávkování serotoninem
Serotoninový syndrom, serotoninová toxicita nebo serotoninová bouře. To jsou některé názvy stavu, který může nastat jako negativní výsledek společného působení léků. Má mnoho příznaků od sotva zaznamenatelných až po život ohrožující (bolest hlavy, agitace, hypománie, mentální zmatení, halucinace, kóma, třesavka, pocení, přehřátí, hypertenze, tachykardie, nauzea, zvracení a dalších) a lze ho rozpoznat prozkoumáním anamnézy jedince a odstranit vysazením indikovaných léků.
Hladina serotoninu je částečně závislá i na „příjmu“ denního světla – i proto míváme v zimě horší náladu a někteří až depresi. Kromě správného jídelníčku si můžeme pomoci umělým „denním“ světlem, které lze koupit v podobě silné žárovky s vlnovou délkou imitující sluneční svit. Jaké další aktivity prokazatelně zvyšují hladinu serotoninu?
- Vytrvalostní pohyb jako delší jogging, běh, plavání nebo cyklistika
- Dlouhodobá turistika nebo rychlá chůze v přírodě
- Jóga, pomalé protahování a meditace
Endorfin – zabiják bolesti
Endorfiny vznikají štěpením bílkovin v mozku, pankreatu a dalších tkáních a působí jako neurotransmitery. Endorfin se váže na opioidní receptory, proto se mu také někdy říká endokrinní morfin – tedy „opiát“, který si tělo dokáže samo vyrobit. Tato látka se uvolňuje do mozku a výsledkem tohoto procesu je dobrá nálada a pocit štěstí. Endorfin tlumí bolest a proto má významnou funkci ve vytrvalostním sportu. V dlouhodobém horizontu pak snižuje riziko deprese.
Díky němu se při sportu dokážeme hecnout k onomu zátopkovskému „když nemůžeš, přidej“. Typický příklad: Váš první maraton, 42 kilometrů jste ještě neuběhli, kdoví, jestli to dáte. V polovině cesty vám těžknou nohy, krátí se dech a začne píchat v boku. To je začátek konce, říkáte si. A najednou si po pár kilometrech všimnete, že tyto pocity jsou pryč. Máte radost z běhu a nic vás už nebolí. Znamená to, že se začal vyplavovat endorfin, díky němuž se po proběhnutí cílovou páskou cítíme tak, že bychom dokázali ještě pár kilometrů uběhnout.
Endorfin a závislosti
Pocit štěstí je návykový. Endorfin ho dokáže zajistit a umí způsobit i nefalšovanou závislost na aktivitách, které ho vyplavují, především na sportu. Skvělý pocit při aktivitě může být v extrémních případech jednou z příčin přetrénování, ale mnohem horší dopady může mít závislost na endorfinu z jiného zdroje – sladkého jídla. Závislost na cukrech byla pozorována u lidí na dietě nebo třeba u účastníků kurzů přežití, kterým byly odepřeny sladké limonády. Výsledek – typické projevy abstinenčních příznaků: nervozita, podrážděnost, agresivita i tajné obstarávání „drogy“.
Endorfin se vyplavuje se při svalové zátěži. Jeho hladina má pozitivní vliv na termoregulaci organismu, což se při aktivitě také hodí. Navíc nám umožňuje přidat v momentu, kdy se nám zdá, že už nás síly opouštějí. Jako bychom si vzali zázračnou růžovou pilulku a všechno nás přestalo bolet. Výsledek? Radost, dobrý pocit, uspokojivý sportovní výsledek a tím pádem další radost (o kterou se už endorfin stará spolu s dopaminem). Jakými způsoby lze endorfin vyplavit?
- Pohybem, respektive svalovou zátěží – hladina endorfinu se zvedá už po deseti minutách aktivity. Stačí tedy i ranní rozcvička, rychlá aerobní aktivita nebo posilování.
- Stresem (což nelze doporučit), ale také při sexu
- Některými potraviny, např. kvalitní čokoládou s vysokým obsahem kakaa, nebo vysokosacharidovými potravinami.
- Zdravějšími potravinami, které uvolňují endorfin, jsou chilli papričky, ženšen nebo vanilka
Oxytocin – elixír lásky
Jde o hormon, který se uvolňuje z hypofýzy do krevního oběhu. Říká se mu také hormon lásky a důvěry, protože vzniká při intimních dotecích a především při dráždění intimních partií. Posiluje pocit důvěry k partnerovi a podněcuje vznik příjemných pocitů, ale třeba také „pečovatelského“ a „ochranitelského“ chování (a to jak v partnerském vztahu, tak ve vztahu mezi matkou a dítětem).
Oxytocin dále umožňuje emoční vnímání člověka, ale také hraje velkou roli při zklidnění a regeneraci těla i mysli (uvolňuje napětí a má antidepresivní účinky). Snižuje nervozitu a stres, protože působí jako protiklad ke stresovým hormonům adrenalinu a kortizolu. Další zajímavou funkcí oxytocinu je, že tlumí centra chutě k jídlu a pomáhá nám tak i při hubnutí. Oxytocin lze syntetizovat, tedy vyrobit uměle. Jako první tak učinil roku 1953 americký biochemik Vincent du Vigneaud, což mu o dva roky později vyneslo Nobelovu cenu. Umělý oxytocin se často používá při lékařských studiích o působení tohoto hormonu.
Negativní empatie
Některé studie docházejí k závěrům, že oxytocin zvyšuje všechny společenské emoční reakce, tedy i ty, které mohou být vnímány jako negativní – třeba agrese a závist či až nenávist k lidem mimo skupinu, ke které nás oxytocin poutá (partner, rodina, sportovní klub, parta kamarádů). Zvýšená hladina oxytocinu (např. u matek po porodu nebo u čerstvě zamilovaných může vést k až přehnaným emočním reakcím a empatii, o kterou okolí nemusí vždy úplně stát.
Mohlo by se zdát, že oxytocin a sport nemají nic společného. Jenže není to tak úplně pravda. Ano, primárně se vyplavuje v partnerském vztahu a intimním kontaktu, ale má vliv na relaxaci a regeneraci organismu. Kdybychom byli bulvární magazín, titulek tohoto článku by tedy zněl třeba „Regenerace po sportu: Skočte s partnerem pod peřinu!“. Ale nejsme, takže přidáváme pár vědeckých závěrů. K čemu je oxytocin dobrý pro sportovce?
- Jeho „přísun“ napomáhá regeneraci po námaze jakéhokoli charakteru, ať jde o sex, nebo právě sportovní aktivitu.
- Zvyšuje důvěru a empatii a buduje pevné vztahy i mezi členy stejné „zájmové“ skupiny. Může to být sportovní klub i fanouškovská základna. I kvůli oxytocinu se objímáme se svými spoluhráči nebo úplně cizími lidmi na tribuně.
- Kromě láskyplných momentů lze hladinu oxytocinu zvýšit i vyřešením konfliktní situace (onen známý dobrý pocit, když máme řešení za sebou).