Puchýře z běhání? Zahojí je vlhká metoda i sporné propíchnutí

Běžecký puchýř není ledajaký puchýř. Je větší, často nepřichází sám a rád se zjevuje na místech, která nemůže jen tak nechat odpočinout – třeba na ploskách chodidel. Jak puchýř vzniká, proč se nejlépe hojí za mokra, co na něj platí a kdy ho propíchnout (i když vás od toho budou zrazovat)?

Jak a proč vzniká puchýř

Otázka, na kterou asi každý běžec tuší odpověď často ještě předtím, než puchýř opravdu vznikne. Puchýř na chodidle vzniká třením. Zdaleka nemusí být viníkem nové, „neprošlápnuté“ boty, ale i souhra jiných okolností – nové, shrnuté nebo prodřené ponožky, horko a s ním spojený mírný otok nohy a nadměrné pocení, nebo také špatně zvolená obuv (např. méně prodyšné trailové boty s membránou, které obujeme do horkého počasí).

Faktory pro vznik puchýře jsou tedy v zásadě tři – tlak, teplo, vlhkost, případně jejich kombinace. A někdy „se prostě stane“, i když se těchto příčin snažíme vyvarovat. Puchýř je nepříjemnost, ale zároveň jde o obrannou reakci naší kůže, která na nadměrné tření reaguje oddělením svrchní vrstvy a vyplněním prostoru pod ní tekutinou. Ta vytvoří „polštářek“, který kůži po určitou dobu chrání před sedřením. Jak ji ale chránit ještě lépe – tedy před samotným vznikem puchýře?

Puchýře na ploskách nohou

Mezi běžci se objevuje i velmi nepříjemný a bolestivý typ puchýře, který vzniká intenzivním namáháním hlubších vrstev pokožky v přímém styku se stélkou boty. Viníkem může být nesprávná šířka obuvi, ale i změna stylu nebo náhlé navýšení objemu. Jde o oblast s velkým množstvím nervových zakončení a o to více může takový puchýř bolet. Navíc nám nezbývá, než po něm dál chodit. Řešením mohou být velké hydrokoloidní náplasti na chodidla, použití HemaGelu a v krajním případě i propíchnutí a šetrné ošetření (viz postup níže).

Prevence puchýřů

Základní prevencí puchýřů je eliminovat vhodné podmínky pro tření – tedy nosit perfektně padnoucí boty (a nikdy nekupovat tenisky ve slevě s tím, že „tady to trošku tlačí, ale to se poddá“). Dále dbát na jejich prodyšnost a vybírat ponožky, které dobře odvádějí pot. Dalším krokem je obezřetnost při samotném běhu, především při změně stylu nebo rychlosti.

Puchýř se vždycky před příchodem „hlásí“ pocitem zvýšené teploty a pálení v oblasti tření. V takovém případě je namístě trénink raději přerušit, i když hlava by ještě běžela – lepší přijít o jeden trénink, než si znepříjemnit deset dalších. Pomoci může dojít domů bez bot (a dávat pozor, kam šlapete), nebo boty a ponožky zout, trošku vysušit a pokračovat mírným tempem zpět.

Prevence puchýřů: Tipy, které fungují

Vázání tkaniček. Existují různé způsoby (viz článek níže) – vyzkoušejte, který nejvíce sedne vašemu chodidlu a konkrétním botám. Optimálním zavázáním můžete předejít především tření v oblasti paty. Antiperspirant na nohy. Chodidla pokrývá bezmála sto tisíc potních žláz. Vlhkost v botě lze snížit použitím speciálního produktu (Scholl Fresh Step, Perspirex, ALPA Pedik a další). Gelové vložky. Tvrdší stélka boty, tenčí ponožky, rychlé sprinty…a puchýře na chodidlech jsou na světě. Prevencí mohou být sportovní gelové vložky, polovložky a návleky, které tření eliminují (např. Scholl Gel Aktiv Sport, Sidas Gel Plantar Protector a další). Tejpování. Ochranná páska na místech náchylných na puchýře, může být skvělou prevencí. Musíme to s ní ale umět, aby nedošlo k jejímu shrnutí a kontraproduktivnímu výsledku. Preventivní krém. Před náročným během lze nohy namazat třeba vazelínou (jen jemně, ať zase moc nekloužou), nebo použít speciální preventivní tyčinku (např. Compeed Anti Blister).

Víte, k čemu je poslední dírka? Pomůže od volné paty. Tipy na šněrování

Jak léčit běžecké puchýře? Zkuste vlhké hojení

V praxi se setkáme s různými názory. Ultraběžci, železní muži a následovníci Emila Zátopka vám často poradí puchýře neřešit a prostě je přeběhat. I to je samozřejmě řešení, ale existuje i pohodlnější cesta. Když puchýř „necháme“ být a půjdeme zase běhat, může se zvětšit a strhnout. Pokud se nestrhne (v případě, že už na místě nebude docházet ke tření), stejně se může proměnit ve strup a hojit se až tři týdny. Takzvané vlhké hojení naopak vstřebání puchýře urychlí a navíc nám umožní dále běhat.

„Instantním“ řešením jsou hydrokoloidní (hydrogelové) náplasti (Compeed, Hartmann Cosmos na puchýře, Spofaplast Gelové náplasti a další), které na puchýř přilnou a podpoří vlastně jeho přirozenou ochrannou funkci. Zároveň pomalu absorbují tekutinu, ale puchýř nevysušují. Seženete je ve tvarech, přesně padnoucích na kritická místa – klouby prstů, paty, ale i na chodidla. Na nestandardně velké puchýře můžete použít třeba přípravek HemaGel První pomoc a přiloženou fólii, které mají stejný efekt.

Zesílené části, tvar i materiál. Co hraje roli při výběru sportovních ponožek

Propichovat puchýře? Jen v extrémním případě

Pro rychlý návrat do tempa někteří běžci doporučují puchýř propíchnout, zalepit a vyrazit zpět na trať. „To je podle mě naprosto krajní možnost, zvlášť v případě, kdy opět nazujeme zpocené nebo špinavé, či mokré boty, v nichž se množí bakterie,“ varuje manikérka a pedikérka Julie Bauer Šnoblová. „Klientům, kteří trpí na puchýře, doporučuji vlhké hojení. Malé odřeniny ještě před vznikem puchýře radím ošetřovat Panthenolem nebo Bepanthenem, který urychluje obnovu ochranné vrstvy pokožky a hodí se i na ‚doléčení‘ puchýřů.“

Puchýře, které se už stihly zcela strhnout, radí okamžitě vydezinfikovat a překrýt sterilní náplastí či obvazem. I tady může pomoci aplikace HemaGelu, který urychlí hojení. A kdy by puchýř propíchla? „Propíchnutím puchýře vždy otevíráte ránu infekci. Na druhou stranu, už jsem viděla tak velké ‚běžecké‘ puchýře přes celé chodidlo, kde bylo toto řešení asi namístě. K puchýři ale pak přistupujte jako k jakékoli jiné ráně, což znamená především pečlivou hygienu a dezinfekci, ale také pravidelnou kontrolu, zda je všechno v pořádku,“ dodává odbornice.

Péče o propíchutý či stržený puchýř

Někdy je puchýř tak velký, že se vyplatí jej propíchnout a pečovat o něj jako o každou jinou ránu – tedy především dbát na dezinfekci a zamezení přístupu bakteriím a nečistotám. Pokud vás trápí již stržený puchýř, postupujte stejně – od bodu 5). 1) Místo s puchýřem a jeho okolí pečlivě umyjte (ideálně antiseptickým mýdlem nebo dezinfekcí). 2) Použijte sterilní jehlu nebo jehlu, kterou vysterilizujete v alkoholu. 3) Puchýř propíchněte na jeho „úpatí“, tedy v místě, kde se vrstva pokožky odděluje a zvedá. 4) Tekutinu vymáčknete přiložením sterilního čtverečku a jemným tlakem. 5) Propíchnutý (nebo samovolně stržený) puchýř ošetřete antibiotickou mastí či sprejem a překryjte sterilní gázou, velkou náplastí nebo obvazem. 6) Puchýř pravidelně kontrolujte – zanítí se jen zřídka, ale může se to stát a výsledkem může být i otrava krve. Pokud zpozorujete zarudnutí, bolest, hnis nebo načervenalé „fleky“ (lymfatické žlázy) v okolí rány, vyhledejte lékaře. 7) Hydrokoloidní náplast lze aplikovat i na stržený puchýř. Nikdy ji ale nesundávejte násilím – pokud se začne odlepovat, okraje odstřihněte a nechte ji na místě, dokud sama neodpadne. Strženou kůži z puchýře nestrhávejte úplně, ale snažte se ji „ přilepit“ na své místo a překrýt náplastí.