15. května si připomínáme Světový den proti mozkové mrtvici. Jejích případů přibývá, léčba je ale stále úspěšnější a mozková příhoda neznamená konec aktivního života. Zjistili jsme, jaká strava je nejlepší prevencí, jak a proč pomáhá pohyb, ale i jak vypadají příznaky mrtvice a první pomoc.
Cévní mozková příhoda, iktus, mozkový infarkt nebo hovorově „mrtvice“ je náhlé postižení mozkové tkáně, způsobené jejím nedokrvením (v důsledku uzávěry mozkové tepny nebo na základě krvácení z mozkové cévy). A pro většinu z nás jeden z největších zdravotních strašáků. Ve velkém množství případů přitom stačí nepodcenit příznaky a jednat opravdu rychle. Prevencí je zdravý životní styl, a pravidelný pohyb, který může pomoci i po případném prodělání mozkové příhody.
Mrtvice není jen „pro starý“
Cévní mozková příhoda (CMP) postihuje především pacienty starší 55 let. Není to ale pravidlem – mrtvici může dostat i několikaměsíční kojenec nebo mladý sportovec, který žije zdravě. Potvrzuje to přední český neurolog z Fakultní nemocnice u svaté Anny MUDr. Ondřej Volný v rozhovoru pro Deník, kde kromě slibných pokroků v diagnostice a léčbě zmiňuje i statistiky: Jen „jeho“ nemocnice hospitalizuje přes 1 500 pacientů s mozkovou příhodou ročně.
Pacientů s mozkovou příhodou podle něj přibývá – především proto, že populace tzv. stárne, a že se lidé dožívají stále vyššího věku. Na rozdíl od dřívějších dob, kdy mrtvice znamenala často „konečnou“ a léčba spočívala v tom, že pacient ležel a čekalo se, „co bude“, jsou dnes možnosti mnohem pokročilejší: Pokud je příčinou mozkové příhody krevní sraženina (což je nejčastější), a její rozpouštění začne do 60 minut po vzniku příznaků, pacient má 70% šanci na úplné uzdravení.
Příznaky mrtvice: Nečekejte ani minutu
Aby byla léčba úspěšná a zotavení co nejhladší, je třeba jednat opravdu bleskově. V případě zpozorování příznaků tedy opravdu na nic nečekejte: Během jedné minuty rozvíjející se mozkové příhody umírají miliony mozkových buněk. Pokud tedy pocítíte některý z následujících příznaků, volejte záchrannou službu ihned, i kdyby to nakonec měl být „planý poplach“:
- slabost až ochrnutí nebo porucha citlivosti poloviny těla
- náhlá porucha ostrosti vidění nebo dvojité vidění
- jednostranná slepota
- náhlá porucha řeči či sluchu
- náhle vzniklá nevysvětlitelná závrať
- další náhlé poruchy neurologického charakteru
V případě mrtvice z příčiny krvácení mozkových cév se pak objevuje náhlá silná bolest hlavy – typickým příznakem je, že se tato bolest zvyšuje při pokusu zdvihnout při ležení hlavu nad podložku. Při rozsáhlém poškození může u všech typů CMP dojít k rychlému upadnutí do bezvědomí.
Záleží také, v jakém rozsahu mrtvice působí – může jít i o drobnou příhodu, která sama odezní – tím spíše bychom neměli podceňovat i drobné příznaky ani zpětně a vydat se na prohlídku ke specialistovi, díky němuž se pak můžeme zaměřit na prevenci v podobě léků či změny životního stylu.
FAST aneb rychlá první pomoc
Pro rychlé určení mozkové příhody se používá série jednoduchých testů, jejichž zkratka označuje jednotlivé zkoumané partie a zároveň anglicky znamená „rychle“:
- F – face (obličej): nechte osobu s podezřením na mrtvici usmát se, provést grimasy či se zamračit a pozorujte: pokleslý koutek, ochrnutou nebo „zpožděnou“ jednu stranu obličeje.
- A – arm (ruka): Požádejte postiženého o zvednutí rukou a udržení je v předpažení a pozorujte: samovolný pokles jedné ruky, neschopnost udržet danou pozici.
- S – speech (mluva): požádejte postiženého o zopakování jednoduché věty či několika slov a pozorujte neschopnost opakovat, nesprávnou artikulaci, mumlání či nepochopení pokynů.
- T – time to call ambulance (čas zavolat pomoc): Pokud pozorujete byť jen některý z uvedených příznaků, vždy je třeba volat záchrannou službu!
Prevence mozkové příhody
Na prevenci by se měly zaměřit především rizikové skupiny – konkrétně osoby s následujícími zdravotními odchylkami:
- vysoký krevní tlak
- zvýšená hladina cholesterolu
- zvýšená hladina cukru v krvi nebo cukrovka
- kouření (kouření způsobuje ucpávání cév)
- nezdravá životospráva
- obezita
- fibrilace síní (typ srdeční arytmie)
Jak už napovídají jednotlivé predispozice, mnohé můžeme ovlivnit také stravou a životním stylem. „U lidí, kteří žijí zdravým životním stylem, co do jídelníčku, tak do pravidelného pohybu, je až o 80 % nižší riziko vzniku cévní mozkové příhody, než u lidí se špatnou životosprávou, kuřáků nebo pravidelných pijáků alkoholu,“ říká MUDr. Petra Strnadová, praktická lékařka, zabývající se celostní medicínou.
Výživa proti mrtvici: Ryby, zelenina, vláknina
Vyvážená strava je vhodnou prevencí mrtvice ze dvou důvodů: „Jednak je prevencí obezity, která je zase příčinou vysokého tlaku a ukládání tuků, jednak správná výživa eliminuje příjem ‚špatných‘ tuků a jejich ukládání v organismu a zvyšování hladiny ‚špatného‘ LDL cholesterolu,“ vysvětluje Petra Strnadová. Konkrétně doporučuje zaměřit se na lehké pokrmy a nenasycené mastné kyseliny.
Soustřeďte se na zeleninu a ovoce (ve formě přílohy, dochucení jogurtu, čerstvého džusu nebo salátu) a zkuste alespoň dvakrát týdně zařadit porci ryby, jejíž maso je lehké a obsahuje nenasycené tuky, zvyšující hladinu „hodného“ cholesterolu. Sahejte raději po přírodních sladidlech a hlídejte hladinu cukru v krvi. „U diabetiků je téměř trojnásobné riziko mozkové příhody,“ varuje lékařka.
Omezte konzumaci uzenin, živočišných tuků a průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. Zkuste omezit solení (pomůže i uklidit slánku ze stolu) a nahraďte ho kořeněním. Vyhněte se cukrovinkám a slazeným nápojům a zvolte raději domácí limonádu z ovoce nebo ledový čaj. Alkohol pijte jen střídmě a sáhněte raději po sklence vína než po tvrdém alkoholu.
Pohyb jako prevence cévní příhody
„Pravidelný aerobní pohyb, jako je běh nebo i rychlá chůze, nejenže snižují krevní tlak a tepovou frekvenci a udržují nás takzvaně ‚fit‘. Má také vliv na udržování tělesné hmotnosti, odbourávání tuku (který se pak neukládá v cévách) a úpravu hladiny cholesterolu v krvi,“ shrnuje MUDr. Strnadová. Dodává, že doporučuje alespoň půlhodinu trvající pohyb třikrát až čtyřikrát týdně.
„Záleží samozřejmě na věku a zdravotním stavu jedince, stavu jeho pohybového aparátu. Nemusí to být hned běhání, určitě bych ale doporučila rychlou chůzi, skvělý je nordic walking, ale také cyklistika nebo pohyb na trenažérech, který ulehčí kloubům v případě, že má jedinec nadváhu nebo třeba artrózu,“ radí lékařka a dodává: „Najděte si pohyb, který vás bude bavit, to je zásadní.“
Rehabilitace a pohyb po mozkové příhodě
Je důležité si uvědomit, že mrtvicí život (ani kvalitní a aktivní život) nekončí. „Jedním z poměrně častých příznaků mrtvice bývají poruchy chůze – často jde ‚jen‘ o necitlivost, kdy pacient špatně chodí proto, že třeba necítí chodidlo. Základem návratu k původnímu životu je včasná rehabilitace, která by měla nastat okamžitě, jak to stav pacienta dovolí,“ zmiňuje MUDr. Strnadová.
Doktorka Strnadová doporučuje motorické poruchy rehabilitovat se zkušeným fyzioterapeutem, který stanoví přesný postup na základě zevrubné analýzy nedostatků. „Rehabilitace pak může trvat i násobně rychleji než s přístupem ‚ono se to nějak časem rozhýbe‘,“ dodává. Téma rehabilitace po cévní mozkové příhodě podrobně rozebírá třeba tento článek Fakultní nemocnice Olomouc.
„Výhodou sportovců může být to, že jejich mozek má pohyby více zažité a zautomatizované, než mozek nesportovce. Záleží samozřejmě na typu a lokalizaci postižení, ale není výjimkou, že sportovci po mrtvici rehabilitují rychleji, jejich mozek se lépe ‚rozpomíná‘ na pohyby a rychleji se vrací do běžného života. Takový trénink je i prevencí sice nefatálních, ale omezujících potíží s motorikou a včasnými reakcemi, přicházejícími s přibývajícím věkem,“ dodává lékařka. Sport a aktivní pohyb je tak podle ní nejen prevencí v pravém slova smyslu, ale i nástrojem, jak nervovou soustavu neustále trénovat a udržovat v dobré kondici.