Úvod MastersMasters inspiraceCestování 240 schodů i pohodový běh. Jedinečná šance poznat brněnské výstaviště originálně a nechat se unést příběhy

240 schodů i pohodový běh. Jedinečná šance poznat brněnské výstaviště originálně a nechat se unést příběhy

od Magdaléna Ondrášová

Tenhle architektonický detail že je naše brněnské výstaviště? Stojím na břehu jezírka, uprostřed schovaného útulného prostranství a v něm se zrcadlí krásné křivky budov okolo. Žasnu, jak krásné to tu je.

Nejsem na historii. Nemám dobrého pamatováka, tím spíš na čísla a data, a dějepis ze základky je pro mě spojený s nenáviděným biflováním dat a jmen. Náš průvodce Zbyněk Rederer ale neodříkává naučený text, on doslova z patra vypráví příběhy tak, že mi nezbývají jiné než dvě možnosti. Buď je hltám, nebo nad nimi žasnu.

Jsem součástí běžecké komentované prohlídky RUNNING TOUR: BVV, kterou pořádá městská agentura TIC BRNO. Již podruhé jsem účastníkem vypravěčského umění Zbyňka ve městě, kde jsem se narodila a žiji. A již podruhé se přesvědčuji, jak málo o Brně vím. Poprvé jsem se nechala provést centrem přes Černá pole do Nové Zbrojovky (článek z toho vám vložím na konec tohoto), dnes je to BVV.

BVV, Veletrhy Brno

Sraz je v běžeckém a u ceněného sousoší Nový věk, které autor Vincenc Makovský zhotovil pro československý pavilon na mezinárodní výstavu Expo 1958 v Bruselu, kde začíná i vyprávění. Všech 15 hlav k němu zvedá zraky a naslouchá. Jsem strašlivě „rozsekaná“ ze včerejší posilovny a trochu lituji, že jsem přihlášená, ale je vyprodáno, tak se svého místečka nevzdám. Navíc se slibuje pohodové tempo sedm až osm minut na kilometr. 

Běžíme vylidněným výstavištěm a za poklusu Zbyněk vypráví. Díky tomu si začínám všímat detailů, kterých jsem nikdy dřív nezaregistrovala. Například, že jsou tady mimo pavilony krásné funkcionalistické domy. 

Občas se zastavujeme, abychom si místo mohli vychutnat. Nebo naopak, abychom si mákli. Čeká nás jedinečná šance podívat se do veřejnosti nepřístupné věže uprostřed výstaviště s asi 240 schody. Ambiciózní běžci si je vybíhají, já se řadím mezi ty, co jdou. I při stoupání nacházím oku lahodící křivky, které se marně snažím zachytit objektivem mobilu tak krásné, jak místo působí ve skutečnosti. 

Nahoře už víme, kde inženýři udělali chybu, proč není věž přístupná a je lepší nepoužívat výtah. Jsme na ochozu a hodně vysoko. Počasí nám přeje daleké výhledy.

Pokračujeme dál. Dozvídáme se i běžecké zajímavosti spjaté s pavilonem Z. Běhala se tam 48hodinovka po vnitřním obvodu dlouhém asi 250 metrů…ale je fajn, že nezabloudíte. Tipujeme, kolik měřil nejlepší výsledek a jsem nejblíž. Musím, jsem z Rungo.

Okruh po BVV mě dostává do míst, kam řadový návštěvník nemůže. Například k zámečku Morize Bauera, velkého milovníka a průkopníka cyklistiky v Brně, díky kterému tady máme velodrom, kam chodívám občas jezdit. Dostává se mi i nového výhledu na něj a dozvídám se zajímavosti z historie cyklistiky, které jsem neznala…

Ráda bych vám sem popsala příběhy a zajímavosti, ale za dvě hodiny pobíhání jsme se jich dozvěděli tolik, že nevím, které vypíchnout, a hlavně mám obavu, že v mém podání tomu nedám tu šťávu, co Zbyněk, stejně jako se mi nedaří veškerou krásu optických vjemů vtisknout do fotek. Přesto doporučuji si fotogalerii výše projít.

Komentované prohlídky se Zbyňkem si běžte zažít. Tempo bylo opravdu velmi pohodové, zvládla to s námi i rodinka s kočárkem a tříleťákem, kterého bylo občas potřeba vypustit. Prý je tam zařízené i uschování kol. Díky pobíhání jsme toho zvládli více než při chůzi a čas byl mnohem víc vyplněný vjemy a zážitky. Byli tam mladí, starší ročníky a všichni jsme to zvládli s úsměvem. Jeden si mi dokonce v polovině stěžoval, že mu tep ještě nestoupnul nad 110. Tohle byl zážitek, sport nechte na jindy. Raději sebou vezměte své drahé, mámy, táty a běžte si to užít.

Zjistili jsme za vás: své kolo, elektrokolo nebo koloběžku si můžete pojistit i proti poškození při amatérském sportování (a samozřejmě krádeži, vandalismu nebo živlům) a to na území celého světa.

Například Kooperativa toto nabízí v rámci Pojištění sportovní výbavy FIT (zjistěte si více u své pojišťovny).

Naběhala jsem 6,7 kilometru za dvě hodiny i s přestávkami. Průměrné tempo pohybu 7:23 min/km. Ale ti, kteří měli ještě čas a chuť, si mohli se Zbyňkem, už bez výkladu, výstaviště ještě jednou obkroužit. Já si jela domů lízat rány z posilovny.

Děkuji za jiný pohled na naše brněnské výstaviště. Až tudy zase půjdu, už neuvidím beton a sklo, ale krásné budovy a detaily – a za nimi historii a příběhy. 

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky