Úvod VybaveníCyklistika Recenze: Nový nadupaný cyklopočítač Garmin Edge 1040 pohledem cyklistického závodníka 

Recenze: Nový nadupaný cyklopočítač Garmin Edge 1040 pohledem cyklistického závodníka 

od Martin Kubala

Řeč bude hlavně o nové funkci s názvem Stamina, která vám přímo na řidítka naservíruje poslední elektronický výkřik v podobě cyklocomputeru Garmin 1040. Než se k ní ale dostaneme, pojďme si nejdříve popsat to, čím se Garmin 1040 oproti svým předchůdcům liší v ostatních parametrech.

Přesnost Garmin Edge 1040

Při vyšších rychlostech a dobrém signálu ukazují všechny cyklocomputery téměř totožné hodnoty. Při vjezdu do lesa a zpomalení se údaje začnou značně lišit. U Garminu díky vícepásmovému systému GNSS uvidíte aktuální rychlost v téměř jakýchkoliv podmínkách a terénu. Tohle ocení asi hlavně ti, kdo pravidelně zdolávají horská stoupání v terénu na MTB. Model 1040 spolehlivě reaguje na každou změnu tempa a to i při velmi nízkých rychlostech.

Výdrž

35 hodin provozu znamená, že v případě pravidelného tréninku na výkonnostní úrovni vám computer na jedno nabití vydrží zhruba dva týdny. I s desetiprocentní kapacitou baterie ještě zvládnete stokilometrový trénink. V případě modelu Garmin 1040 solar se vám tato doba během jízdy za slunečného počasí ještě téměř o hodinu prodlouží.

Jaký je displej u Edge 1040?

Stejný jako u modelu 1030. Deset datových polí, libovolný počet obrazovek. Přepínání mezi jednotlivými panely úplně bez problémů. Největší problém je zapamatovat si, ve kterém okně je schován požadovaný údaj. Je proto vhodné nechat si zobrazovat pouze ty hodnoty, které v tréninku opravdu potřebujete sledovat. 

Při testování bylo zapnuto zobrazení všech dostupných funkcí, takže občas jsem listoval displejem jak nervózní turista v italském slovníku zoufale se domáhající personálu, aby mu donesli “turka”. Bylo ale zapotřebí vyzkoušet, jestli mašina “nezamrzne”. Podařilo se mi to jednou. Restartem se vše vyřešilo včetně načtení všech aktuálních hodnot.No, a teď k tomu podstatnému.

Nová funkce jménem Stamina v Garmin Edge 1040

Co to je? Velice stručně řečeno, nová funkce od Garminu zobrazující vaši aktuální schopnost pokračovat v nastaveném tempu jízdy.

Co si pod tím představit? Funkce stamina vám zobrazuje dva primární ukazatele – aktuální a potenciální výdrž, a to v procentech, ve vzdálenosti anebo v čase. Můžete si navolit zobrazení libovolných údajů anebo také všechny.

Co znamená aktuální a potenciální výdrž? Aktuální výdrž vás zajímá ve chvíli, kdy váš výkon překračuje meze vytrvalostního charakteru. Například během krátkého závodu, v časovce, intervalech nebo při zdolávání kopců. Potenciální je pak vyjádřením toho, co ve vás, vzhledem k již odvedenému výkonu, zůstalo. 

Jak k těmto údajům Garmin dospěje? Na základě sledování vašich jízd si počítač vypočte vaše výkonová maxima pro jednotlivé časové úseky a z toho pak dokáže vyhodnotit, po jakou dobu jste schopni danou intenzitu vydržet a také odhadnout, kolik energie jste na sledovaném úseku již odevzdali.

Podobně funguje palubní počítač v automobilu. Ukazuje odhadovaný dojezd při aktuálním stylu jízdy. Pokud zrychlíte, dojezd se znatelně zkrátí. Ve chvíli, kdy začnete opět šetřit, se prodlouží, ale už ne do původní hodnoty, protože část paliva již byla spotřebována.

Můžete to vysvětlit na konkrétním příkladu?

Představte si, že těsně po zahájení jízdy máte aktuální i potenciální výdrž 200 kilometrů neboli 100 % a 100 %, případně osm hodin. Po hodině jízdy v plynulém tempu se hodnoty vaší aktuální a potenciální výdrže změní dejme tomu na 180 km, 90 % a 90 % respektive 7:30 hod. (flákáme se…).

Pak ale přijde kopec, který se rozhodnete vyjet v opravdu svižném tempu. Tady se začnou hodnoty aktuální a potenciální výdrže rapidně rozcházet. Ta aktuální začne klesat v mnohem rychlejším tempu a v případě, že své síly v kopci přeceníte, můžete se dostat k téměř nulovým hodnotám. To znamená, že v nastaveném tempu jste schopni pokračovat už pouze v řádu několika sekund. 

Naopak v situaci, kdy kopec vyjedete sice rychle, ale přeci jen s náznakem pudu sebezáchovy, bude ukazatel vaši aktuální výdrže třeba na úrovni kolem 30 %, předpokládaná doba výdrže 10 minut a ekvivalent dojezdu poklesne na tři kilometry. 

Potenciální výdrž se vám v obou případech výrazně sníží také, ale například pouze z devadesáti na osmdesát procent. 

V následujícím sjezdu pak díky částečné regeneraci vzroste aktuální výdrž téměř na úroveň potenciální a při pokračující vytrvalostní jízdě ji zcela dorovná. Dokud nepřijde další kopec anebo zrychlení. 

Ano pochopili jste správně. Zatímco stav aktuální výdrže kolísá v závislosti na aktuálním výkonu, potenciální výdrž vytrvale klesá nepřímo úměrně vykonané námaze. 

Lze se na funkci Stamina stoprocentně spolehnout?

K tomu, abyste mohli tuto funkci plnohodnotně využívat, je zapotřebí splňovat několik podmínek. Tou nejzákladnější je dodržování optimálního pitného a stravovacího režimu během jízdy. A nejen během ní – pokud nasednete na kolo hladoví, zapomeňte na jakoukoliv relevantnost zobrazovaných údajů.

Další skutečností je fakt, že počítač bez hrudního pásu a wattmetru toho moc nezmůže. Samotný ukazatel tepové frekvence vám sice také umožní sledování vašeho aktuálního stavu, bude však značně zkreslený, neboť na rozdíl od wattmetru neposkytuje dostatečné rozpětí a přesnost podávaného výkonu. 

Nejmarkantnější rozdíl pak nastává při tréninku zaměřeném na výbušnost, kdy v případě stometrových úseků snímač tepové frekvence nezaregistruje zásadnější změnu, zatímco wattmetr zaznamená reálný výkon ve sprintu, který oproti tomu vytrvalostnímu vzroste k osminásobným hodnotám.

A právě tyto jednorázové intervaly o maximální intenzitě dokáží během několika sekund snížit vaší potenciální vytrvalost o několik procent, tu aktuální pak srazit téměř k nule.

Kdy je důležitá aktuální a kdy potenciální hodnota?

Aktuální vás může zajímat při tréninku intervalů zaměřených na rozvoj anaerobní vytrvalosti, při tréninku časovek, během dlouhého stoupání nebo při závodech horských kol.

Obě hodnoty je naopak vhodné sledovat při vytrvalostních jízdách, maratonech. Obecně lze říct, že ve chvíli, kdy svou potenciální vytrvalost vyčerpáte více než z padesáti procent, budete k následné regeneraci potřebovat minimálně 24 hodin. To může být důležité kritérium ve chvíli, kdy už pouze ladíte formu na závody.

Může funkce Stamina někomu reálně pomoci?

Funkce stamina se bude hodit začínajícím cyklistům, kteří ještě neumí odhadnout své reálné možnosti. Zejména těm bez jakékoliv sportovní historie může pomoci při volbě optimálního tempa anebo při rozhodování o tom, zdali je vhodné ještě pokračovat v tréninku, anebo již nastal čas k jeho ukončení. Subjektivní pocit může být občas matoucí. Stačí, aby na chvilku “fouklo” do zad a začátečník nabude dojmu, že ještě není unavený.

V kombinaci s navigací může být Stamina užitečným pomocníkem v neznámém terénu. Ve chvíli, kdy si zapnete funkci “climb pro”, můžete zvolit optimální tempo vhodné k vyjetí blížícího se kopce. Prostým porovnáním aktuální výdrže v kilometrech s úsekem zbývajícím do vrcholu stoupání.

Lze využít tuto funkci i v silničním závodě?

Zde vstupuje do hry mnoho faktorů, které ovlivňují vaši schopnost reagovat na situaci. Například nastoupit musíte ve chvíli, kdy se cítíte silní, soupeře vnímáte jako oslabené a nacházíte se v úseku, který je pro váš útok optimální. Čísla na computeru můžete sledovat až v situaci, kdy jste se rozhodli konat a podle nich korigovat anebo naopak zvýšit své úsilí.

Navíc ani špatná čísla nemusí znamenat nevhodnou dobu k ataku, protože soupeři na tom mohou být v danou chvíli ještě hůř. Je proto lepší spolehnout se vždy na vlastní úsudek, než se nechat zviklat špatnou statistikou.

V časovkách je využití této funkce rovněž pouze teoretickou záležitostí. Lepší vypovídací hodnotu vám poskytnou údaje o vaší tepové frekvenci a podávaném výkonu ve wattech. Časovka je navíc velmi krátká disciplína, takže ve chvíli, kdy se na pár desítek vteřin dostanete do červených čísel, signalizace na computeru vás už nezachrání. Zde je vhodnější znát své výkonové zóny a nastavit upozornění na jejich překročení.

Nechci nikoho odrazovat od používání této funkce v závodech, je ale maximálně vhodné, aby se každý naučil chápat, co mu aktuální stav na computeru naznačuje. 

Můžete jet optimální tempo, i když vám do cíle zbývá deset kilometrů a aktuální výdrž ukazuje necelé tři. Pokud víte, že za jeden kilometr bude obrátka a vy pojedete až do cíle z kopce a s větrem v zádech, je váš postup zcela v pořádku.

Vlastní zkušenost

Pokud si myslíte, že zapnete computer a hned se vám zobrazí aktuální dojezd, jste na omylu. Garmin musí tuto hodnotu vypočítat z aktuální zátěže. Takže po několika minutách jízdy vám na displeji začne svítit informace, kolik kilometrů jste schopni nastaveným tempem zrovna urazit. Zároveň se vám ukáže i procentuální vyjádření potenciální vytrvalosti. 

Pokud je nižší než 100 % znamená to, že ještě nejste po předchozím tréninku zcela zregenerováni.

Hodnoty nad 90 % jsou stále v pořádku, není třeba si s nimi lámat hlavu a zbytečně se šetřit. Nižší počáteční stavy už naznačují, že je vhodné se naladit spíš na jízdu regeneračního anebo vytrvalostního charakteru. Intenzivní trénink by z důvodu vyčerpání nejspíš nepřinesl požadovaný efekt.

Stamina docela věrně kopíruje aktuální intenzitu zatížení, ale pouze v případě, kdy máte funkční a dobře zkalibrovaný wattmetr.

Snímač tepové frekvence sám o sobě nestačí. Zkresluje. Tepová frekvence jednak reaguje se zpožděním, navíc nemusí odpovídat aktuální míře zatížení. Je rozdíl dostat se na 170 tepů díky vysoké kadenci během stoupání anebo dospět ke stejné tepové hodnotě při padesátikilometrové rychlosti na “terezínu”. Rozdíl ve výkonu může být v obou případech až trojnásobný.

Aktuální dojezd v kilometrech označuje vzdálenost, kterou jste v aktuálním tempu schopni ještě vydržet. V případě plynulé jízdy do kopce se Garmin trefuje s docela vysokou přesností. Pokud se dostanete pod úroveň jednoho kilometru, znamená to pouze, že v nejbližších desítkách vteřin lze očekávat znatelné zpomalení. Nemusíte mít obavu, že se po “dojezdu” vyvrátíte s kolem jako účetní Fantozzi v jednom ze svých cyklistických malérů. 

Čísla nelžou, a pokud je v computeru dostatek dat z předchozích tréninků, nemá důvod vypočítat hodnoty vašeho dojezdu špatně. Jinak řečeno, pokud máte desetiminutové maximum na úrovni 400 W a posledních pět minut se pohybujete rychlostí 20 km/h právě v této výkonnostní zóně, nic jiného než dojezd na úrovni dvou kilometrů vám Garmin ukázat nemůže. Počítač si samozřejmě váš výkon dokáže zprůměrovat a adekvátně tomu měnit odhadované hodnoty.

Co počítač nedokáže a ani dokázat nemůže, je zohlednit nastávající náročnost trasy. Pokud jedete prvních padesát kilometrů po rovině, potenciální hodnota vašeho dojezdu se může pohybovat na úrovni dvou set kilometrů. V případě, kdy ve druhé polovině jízdy přijedete do hor, začne se dojezd v prvním stoupání rapidně snižovat. Je to zcela logické, nicméně považuji za vhodné to připomenout, abyste po prvních kilometrech nepodléhali přehnanému optimismu.

Okomentovat

Vyplněním tohoto formuláře souhlasíte s uložením a používáním Vašich dat na našem webu

Související příspěvky