Přeměřte se doma v pase a zjistěte, jak na tom jste. Obezita je slovo, které v souvislosti sám se sebou člověk slyšet úplně nechce. Že je zdraví škodlivá a ani při pohledu do zrcadla svého nositele nepotěší, není žádnou novinkou. Bohužel se alespoň okrajově se dotýká i lidí, kteří to o sobě netuší.
Kdy můžeme říct, že se jedná přímo o obezitu?
Co to vlastně označení obezita znamená, jak ji máme poznat, projevuje se u každého stejně a jak se jí nejlépe bránit? Je u všech obezita stejná? Na otázku, zda a kdy je možno přesně říct, že je člověk obézní, velmi konkrétně odpověděla diabetoložka MUDr. Alena Váchová: „Pokud je jeho BMI vyšší než 30.“ To je prvotní známka toho, že s tělesnou kondicí může být něco v nepořádku.
Co to vlastně znamená BMI?
Zkratkou BMI označujeme index tělesné hmotnosti (Body mass index), který se používá jako orientační stanovení míry obezity u konkrétního člověka. Vypočítá se poměrně jednoduše, výšku daného člověka umocníme na druhou a poté s ní vydělíme jeho tělesnou hmotnost.
Pokud se BMI pohybuje pod hodnotou 18,5, jedná se o podváhu, v rozmezí 18,5 – 24,9 je váha hodnocena jako normální. Při hodnotách mezi 25 až 29,9 se jedná o nadváhu a od hodnoty 30 jde o obezitu.
BMI je obecně používaná statistická hodnota, může upozornit na riziko a nasměrovat člověka ke změně životního stylu, případně dopomoci k odhalení poruchy příjmu potravy. Přesto je její význam hlavně statistický a orientační, vše záleží na fyzických dispozicích konkrétního člověka.
Hodnotu BMI ovlivňuje mnoho faktorů, jako například věk, pohlaví, stavba těla a další. Vypovídací hodnota BMI tak nemusí být vždy směrodatná. Bodybuildingově zaměřený sportovec s velkým množstvím svalové hmoty může mít vypočtené BMI v pásmu obezity, naproti tomu vyšvihaný vytrvalec se může pohybovat kousek nad hodnotami podváhy, přestože jsou oba zdraví a v dobrém tělesném stavu. Podrobněji jsme se hodnotám BMI věnovali v článku Obézní kulturisti a podvyživení běžci: BMI berte s rezervou.
BMI není jediný ukazatel tělesné kondice, existují další a přesnější možnosti zhodnocení. O možných zdravotních rizicích poměrně přesně vypovídá poměr obvodu pasu a boků (tzv. WHR), kde odpovídající hmotnost pro dospělou ženu vyjadřuje číslo pod 0,80 a pro muže pod 0,90. Další možnost zhodnocení tělesné stavby přináší poměr mezi obvodem pasu a výškou (tzv. WHtR).
Pro naprosto přesné zhodnocení složení těla existují bioimpedanční měření, jako je Tanita nebo InBody. Ty poskytují získání komplexních informací, s kterými je možné dále pracovat.
Proboha, zase mi narostl zadek!
Tělesný tuk se ukládá na různých místech postavy. Někdy je to trochu nespravedlivé, protože když s kamarádkou přibereme každá kilo, ona si libuje, jak se jí pěkně zvětšila prsa a jinak nikde není nic vidět. Já se naopak nemohu vejít do kalhot, protože zmiňované kilo se mi usadilo na zadní části těla a na břiše.
I na to má doktorka Váchová vysvětlení: „Je to z velké míry dáno geneticky, můžeme ovlivnit jen množství uloženého tuku.“ Také doplnila, v jakých místech se tuk na postavě nejčastěji ukládá. „Nejčastějšími místy, kde se tuk ukládá, jsou břicho, stehna a hýždě, u žen jsou to častěji hýždě a stehna, u mužů břicho.“
Umístění tělesného tuku má významný dopad na naše zdraví
Tělesný tuk rozlišujeme na podkožní tuk, který se nachází pod kůží a je viditelný na první pohled, a viscerální, tedy nitrobřišní tuk, který se vyskytuje uvnitř dutiny břišní a obaluje naše orgány a vyplňuje dutiny.
Určité množství viscerálního tuku je normální a potřebné, protože vnitřní orgány chrání, ale jeho nadbytek může způsobovat civilizační choroby, jako jsou inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo poruchy vnitřní výstelky cév.
Větší množství nitrobřišního tuku se častěji vyskytuje u obézních osob, neobvyklý ale není jeho nadbytek u hubených lidí. Bývají to lidé, kteří nebývají příliš aktivní a nestravují se příliš zdravě, ale vyšší váha nebo obezita je netrápí.
Máte postavu typu jablko? Zpozorněte!
Ukazuje se, že významný rozdíl ve zdravotních rizicích je mezi postavami typu jablko (větší bříško a štíhlé nohy) a hruška (štíhlý pas a silnější stehna a zadek).
Lidé silnější v pase s postavou typu jablko jsou podle Aleny Váchové ohroženější. „Mají větší množství nitrobřišního tuku,“ vysvětluje. Dále pokračuje: „To znamená vysoké riziko srdečně-cévních onemocnění, diabetu a dalších civilizačních chorob.“
Nejsou to však jediná rizika, spektrum možných následků nadměrného množství je daleko širší. Viscerální tuk aktivně vytváří hormony a narušuje hormonální procesy v těle, může způsobit zánětlivé reakce. Zřejmě hraje větší roli při inzulinové rezistenci než jiné typy tuků, což znamená zvýšené riziko vzniku cukrovky. Také komplikuje hubnutí – jedním z hlavních důvodů je, že uložený tělesný tuk tlumivě ovlivňuje pocit nasycení, obzvláště právě viscerální. A my pak více jíme, více tuku ukládáme, ten zase produkuje více látek tlumících pocit hladu a ocitáme se v začarovaném kruhu.
Výzkumné studie zaměřené na včasné odhalení demence přinesly výsledky, že lidé s větším obvodem pasu mají vyšší riziko demence než ti s menším břichem. To platí i pro osoby s nadměrným množstvím tuku na břiše, které mají jinak normální hmotnost. Další studie také ukázaly, že čím větší má člověk poměr pasu k bokům, tím větší je riziko malých mrtvic, které jsou spojeny se zhoršením funkcí mozku.
Protože je tělesný tuk spojen s hormonálními změnami, může jeho přebytek negativně ovlivňovat náladu. V roce 2014 výzkumná studie na Lékařské fakultě Bostonské univerzity zjistila, že u dospělých ve středním věku jsou depresivní symptomy spojené s množstvím viscerálního tuku. Vědci zkoumali vztah mezi mírou obezity a deprese u 1 581 žen (průměrný věk 52,2 let) a 1 718 mužů (průměrný věk 49,8 let), zaměřili se na viscerální tukovou tkáň. Výsledky ukázaly, že větší množství uloženého vnitrotělního tuku přineslo větší možnost nastoupení deprese.
Jako další důsledky nadměrného množství viscerálního tuku bývá uváděna rakovina, artritidy a sexuální dysfunkce. Prostě nic, co bychom chtěli.
Riziko můžete změřit i doma
Zda se nás rizikové množství vnitrobřišního tuku týká, lze snadno orientačně zjistit i doma, stačí si změřit obvod v pase. Zpozornět byste měli, pokud naměříte hodnoty, o kterých mluví doktorka Váchová: „Zvýšené riziko je u obvodu pasu nad 80 centimetrů u žen a 94 centimetrů u mužů, velmi vysoké riziko je uváděno nad 88 centimetrů u žen a 102 centimetrů u mužů.“
Přesné množství viscerálního tuku může stanovit pouze lékař nebo výživový specialista pomocí počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI). Do těla zavede slabý elektrický proud, který je schopen rozlišit svaly, tuk a vodu díky odlišnému elektrickému odporu. Optimální naměřené hodnoty se pohybují od 1 do 12, riziková hodnota je od 13 výše.
Obvod pasu jste změřili, zjistili, že jste v ohrožené skupině, ale co s tím teď?
„Lépe je určitě se obezitě vyhnout a změnit životní styl včas, ale nikdy není pozdě,“ říká MUDr. Vlachová. Doporučuje úpravu životního stylu, pomalou, postupnou, žádné radikální omezování a drastické diety. „S úpravou jídelníčku je vhodné zařadit pravidelnou pohybovou aktivitu odpovídající věku a kondici,“ doplnila na závěr.
MUDr. Alena Váchová provozuje diabetologickou a obezitologickou ambulanci v Českých Budějovicích od roku 2005. V rámci ambulance má nutriční poradnu, kde nutriční terapeutky upravují jídelníčky individuálně podle daného problému konkrétního klienta. Další součástí ambulance je Centrum pohybových aktivit, ve kterém zkušené fyzioterapeutky poradí klientům, jak začít s vhodnou pohybovou aktivitou při hubnutí.
Autorka textu: Šárka Spáčilová