Olympijské hry – událost, která spojuje svět a píše příběhy plné emocí, odvahy a neuvěřitelných momentů. Od prvních závodů v antickém Řecku, kde atleti závodili v rouše Adamově, až po současné rekordy lámající sportovce a technologické zázraky, které mění pravidla hry. To však není vše z historie i současnosti tohoto největšího sportovního svátku. Hry budí kontroverze, nesou si těžké historické šrámy i úsměvná fakta. Co jste o olympiádě nevěděli a ani se možná nechtěli zeptat?
Úžasné a dechberoucí výkony jsou jedna věc. Zákulisní informace ale dokážou překvapit, zvláště u takovéhle události obřích rozměrů. Zajímavá je nejen historie, ale i současnost. A to především v době, kdy ne všechno klape úplně tak, jak má. Vezmeme to tedy popořadě a na začátek pozitivně!
Nahota jako symbol z antické historie her
Úplně první olympijské hry se konaly ve starověkém Řecku ve městě Olympii od roku 776 před naším letopočtem. S železnou pravidelností se opakovaly každé čtyři roky, až do pátého století našeho letopočtu. A to je dlouhá doba!
Mnohem zajímavější než čísla je ovšem tehdejší sportovní oděv. Nebo spíš jeho nepřítomnost. Sportovalo se v rouše Adamově. I přes různé teorie už dnes nikdo neví, proč tomu tak bylo. Říká se, že u bojových sportů to mělo důvod prozaický – aby se zápasníci nechytali za oblečení. Mezi prvními olympijskými sporty kraloval běh, postupně se přidaly i další disciplíny – hod diskem a oštěpem, skok do dálky, box, zápas v kleci, pětiboj, různé jezdecké závody. Dnešní symboly, jako olympijské kruhy nebo předávání ohně, byste ale v antice hledali marně. Není divu, že hry byly tehdy velmi oblíbené. Kromě zábavy skýtaly také pauzu ve válčení, protože olympiáda znamenala příměří. Kéž by tomu tak bylo i dnes.
Termín her? Řídí ho slunce i pandemie
První hry trvaly nejdříve jen den, postupně se konání prodloužilo na tři dny, v rámci nárůstu počtu disciplín na pět dní. Důležitým bodem byl druhý úplněk po letním slunovratu. Právě okolo něj se vždy stanovil přesný termín. A ten zábavný fakt? Řídíme se jím dodnes! I termín novodobých her je opravdu vytyčen tímto způsobem. Pravidelnou čtyřletku dnešní olympiády narušil až covid, který posunul termín konání, a tak se celá řada trochu rozhodila. Doufejme, že naposledy.
Olympijské kruhy jsou staré jen 100 let!
Pět barevných kruhů spojených mezi sebou. Připadá vám to jako neodmyslitelný symbol her? Možná vás překvapí, že je starý jen sto let. V roce 1914 ho navrhl zakladatel moderních olympijských her, francouzský pedagog a historik Pierre de Coubertin. Vyjadřují jednotlivé kontinenty: modrá – Evropa, žlutá – Asie, černá – Afrika, zelená – Austrálie a Oceánie a červená – Amerika. Aby to taky v antice znali, když takový Kryštof Kolumbus byl ještě dalece na houbách.
První novodobá olympiáda měla být v Paříži… ale nikdo ji tam nechtěl
Je krásným symbolem, že první novodobé olympijské hry se konaly v Athénách. Tedy přímo v kolébce her (dobře, o pár kilometrů vedle). Zní to jako záměr, že? Úplně ale nebyl. Původně se hry měly konat v Paříži, jen kvůli finanční stránce se nakonec přesunuly do Athén. Ve Francii se tehdy obecně myšlenka této události neujala a nesetkala s pochopením. A voilá – dnes tu máme sportovní svátek s velkou pompou! Olympijské hry se pak konaly od roku 1896 každé čtyři roky. Jedinou výjimkou byla válečná léta 1916, 1940 a 1944 a covid.
Hry jsou apolitické a mírové. Nebo je to snad jinak?
Letní olympiáda v roce 1936 byla pořádána v Německu. A jak už asi tušíte, když akci pořádá toho času nacistická říše, někde se to projeví. První kontroverzí bylo “odejití” amerického sportovce Jahnkena, který podněcoval k bojkotu her kvůli zločinům páchaným nacisty na Židech. Černošští sportovci byli tehdy sice trnem v oku, na druhou stranu pro ně nacistické Německo jako pro vrcholové atlety bylo vlastně velmi příjemné. Na rozdíl od Ameriky, kde byli diskriminováni jako většina tehdejších černochů, si v Německu mohli užít třeba veřejnou dopravu. Němci sáhli i do vlastních řad – skvělou skokanku a národní rekordmanku Gretel Bergmanovou vyloučili kvůli židovskému původu. Nebyl to však jediný škraloup v německé historii pořádání her.
Rok 1972 a hry v Mnichově se zapsaly jako nejtragičtější ročník v historii. Palestinští teroristé tehdy vtrhli do olympijské vesnice a unesli 11 izraelských sportovců. Při následném útěku s izraelskými rukojmími zemřeli nejen atleti, ale i většina útočníků. Olympijské hry ale tehdy pokračovaly dál. Abychom Německu nekřivdili – kontroverze, gesta, útoky i krvavé potyčky provázely mnoho dalších lokalit a ročníků. Třeba rok 1996 v Atlantě bude už navždy spojen s bombovým útokem, který “naštěstí” měl za následek jen obrovské množství zraněných a dva mrtvé.
Ochrana i před pohlavními chorobami
Teď trochu veselejší část bezpečnosti. Ochrana totiž být musí! Je hezké, když sportovců přibývá, ale všeho s mírou. Aby maličkých olympioniků nebylo moc, nedej bože, aby se místo nich nemnožily pohlavní choroby, jsou v olympijské vesnici k dispozici stovky kusů prezervativů. A mizí rychle! Jak říká olympijský lékař Jiří Neumann, pro někoho jsou i suvenýrem nebo sběratelským kouskem. Faktem ale je, že ochrana je v tomto ohledu podchycená!
Kontroverze ročníku 2024: po zuby ozbrojená Paříž i rozpačité zahájení
Z předchozích řádků už možná chápete, proč letošní hry provázejí tak monstrózní bezpečnostní opatření. Přesto se povedlo útočníkům zapálit a poškodit vlakové tratě těsně před začátkem her. Žháři narušili důležité železniční uzly a po globálním výpadku leteckých systémů to byla další překážka v cestě atletů i diváků na hry.
Takovou tradiční sportovní kontroverzí posledních let je účast sportovců ze zemí ve válečném konfliktu či konflikty podporujících. Tedy ruských a běloruských atletů, ale také těch izraelských. Politiku tentokrát šikovně přebila kontroverze ještě větší – samotné zahájení her.
Že se poprvé v historii konalo mimo stadion, by nikomu až tak nevadilo. Pompézní ceremoniál měl proběhnout přímo v centru Paříže na řece Seině. Tato francouzská ikona sice není příliš čistá, i když do jejího vyčištění mělo město investovat až 33 miliard, ale nebuďme hnidopichové. Největší ohlas vzbudila jedna ze scén, kde skupina drag queens ztvárnila Poslední večeři, tedy slavné dílo Leonarda da Vinciho zobrazující poslední jídlo Ježíše Krista. Jen kdyby apoštoly neznázorňovaly drag queens či transgender modelka a řeckého boha vína Dionýsa téměř nahý trans zpěvák. Scéna měla být oslavou svobody a odkazovat na rovnost a respekt, místo toho si vysloužila obrovskou vlnu kritiky, zejména pro urážení křesťanství. Ozval se i samotný Vatikán. Pořadatelé se potom za tuto část ceremoniálu omluvili. Slovy klasika, mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. A tak bude možná francouzské heslo volnost, rovnost, bratrství lépe vyjádřit při jiné příležitosti.
Obrovský úspěch naopak slavilo vystoupení Céline Dion, která před publikem stanula poprvé od roku 2022 po diagnóze vzácného autoimunitního onemocnění. Z prvního balkonu Eiffelovy věže zazpívala skladbu „L’hymne à l’amour“ od Édith Piaf a video se stalo během chvíle virální. Otevřenost her ilustrovala i další vystoupení: pochodeň nesl Snoop Dogg, mezi dalšími hvězdami zahajovacího ceremoniálu se objevili Lady Gaga nebo Rafael Nadal.
Chcete ještě pár zajímavostí?
Souboj o medaile pro surfaře proběhne na Tahiti, tedy mnoho tisíc kilometrů od Paříže. Důvod je prostý – v Paříži ani na francouzském pobřeží nebyly nalezeny potřebné vlny. Eiffelova věž byla pro účely OH natřena zlatou barvou. S natíráním se začalo už několik let předem, aby se vše řádně stihlo. Náklady na uspořádání her mají dosáhnout výše přes 8 miliard eur a v ulicích hlídkovalo jen v den ceremoniálu přes 45 tisíc policistů.
Ať tak či onak, tyto hry budou jistě nezapomenutelné. Doufejme, že problematická scéna s odkazem LGBTQ+ bude jediným stínem na těchto hrách, protože dokud řešíme takové pobouření společnosti, jsme na tom vlastně ještě dobře.
Zdroje
https://www.idnes.cz/xman/styl/olympijske-hry-pribeh-plny-kontroverzi-a-nasili.A080812_121904_xman-novinky_fro
https://apnews.com/article/olympics-paris-2024-budget-estanguet-765d98ef0acc061b7ef5dfaa7bec337c
https://www.idnes.cz/oh/pariz-2024/poradatele-omluva-obrazu-posledni-vecere-drag-queens.A240728_152308_olympiada-paris-2024_rou
https://www.irozhlas.cz/sport/olympijske-hry/olympijske-hry-pariz-zahajeni_2407271754_lb
https://www.britannica.com/sports/Olympic-Games
- Káva umí trénink zničit i naboostovat. Jak z ní vytěžit maximum?
- Test: špičkový cyklocomputer Bryton Rider S800E pro náročné cyklisty. Má se Garmin bát?
- S jazykem na vestě: znamenají větší plíce lepší sportovní výkon?
- Test: New Balance Rebel v4 jsou neskutečně lehké a rychlé. Tohle si zaslouží vaši pozornost
- Pohyb bez bolesti. Proč vaše chodidla trpí a jak to změnit?