Veronika Dvořáková Zhubnout je těžké, ale udržet si váhu bývá ještě těžší. Pokud jste někdy bojovali s vyšší hmotností, možná máte pocit, že vaše tělo přibírá rychleji než ostatní – a možná to není jen pocit. Tukové buňky mají svou vlastní biologickou paměť a jejich počet i velikost zásadně ovlivňují, jak snadno člověk přibírá či hubne. Přečtěte si, jak tukové buňky fungují, proč nás obezita v dětství ovlivňuje na celý život a proč má tělo tendenci vracet se k původní hmotnosti.
Tukové buňky, odborně adipocyty, nejsou jen pasivní zásobárna energie. Jsou to hormonálně aktivní buňky, které komunikují s mozkem, regulují metabolismus, ovlivňují pocit hladu i imunitní reakce. Máme dva hlavní typy tukové tkáně:
- Bílá tuková tkáň, která ukládá energii.
- Hnědá tuková tkáň, která spaluje energii a vytváří teplo.
Jedna z nejdůležitějších informací, kterou potvrdila práce publikovaná v časopise Nature, je fakt, že počet tukových buněk v lidském těle se vytvoří převážně v dětství a adolescenci a v dospělosti se téměř nemění. Jinými slovy: kolik tukových buněk si vybudujete jako dítě, s tolika budete žít po celý život.
To ovšem neznamená, že je nelze nijak ovlivnit. Jejich počet sice zůstává stabilní, ale jejich velikost se může měnit dramaticky.
Jak přibíráme a hubneme? Tukové buňky jen mění velikost
Když přibíráme, v těle se dějí dvě různé věci:
- Hypertrofie – tukové buňky se zvětšují a ukládají více tuku.
- Hyperplazie – vznikají nové tukové buňky (časté u obézních dětí a u extrémní obezity dospělých).
A teď zásadní pointa: při hubnutí tukové buňky nezanikají, pouze se zmenší. Představte si je jako balonky – při přibírání je nafouknete, při hubnutí jen vyfouknete, ale zůstávají pořád připravené se znovu nafouknout.
Výzkumy ukazují, že tělo má silnou tendenci vracet velikost tukových buněk do stavu, ve kterém byly dlouhodobě. Je to evoluční mechanismus – naši předkové potřebovali udržet rezervy energie pro období hladu.
Adipocyty proto mají takzvanou metabolickou paměť, což znamená, že si pamatují, jak velké jednou byly. Při výrazném hubnutí se sice zmenší, ale molekulární nastavení uvnitř buněk zůstává. Studie publikované v Cell Metabolism a Nature Reviews Endocrinology ukazují, že tukové buňky u lidí, kteří byli obézní, mají epigenetické změny podporující opětovné ukládání tuku.
Výsledkem je:
- větší chuť k jídlu,
- rychlejší opětovné zvětšení tukových buněk,
- vyšší efektivita ukládání energie,
- snaha těla vrátit se k vyšší hmotnosti.
Toto je důvod, proč drastické diety končí jo-jo efektem – tělo reaguje na rychlé hubnutí snahou obnovit energetické zásoby.
Naše tukové buňky jsou zároveň malou hormonální továrnou. Produkují například:
- Leptin – hormon sytosti. Pokud je ho v těle hodně, měl by snižovat chuť k jídlu. U obézních lidí však dochází k leptinové rezistenci, mozek signál ignoruje.
- Ghrelin – hormon hladu. Po hubnutí jeho hladina prudce stoupá, což vysvětluje vlčí hlad po dietě.
- Inzulin – podporuje ukládání energie. U lidí, kteří byli obézní, bývá jeho citlivost narušená.
To vše vytváří prostředí, které nahrává opětovnému přibírání, zejména po rychlých dietních změnách.
Klíčové je dětství
Dětství je období, kdy tělo vytváří největší počet tukových buněk. Pokud dítě trpí obezitou, má často o 20–40 % více adipocytů než jeho vrstevníci. Tyto buňky potom zůstávají v těle celý život. Studie bohužel potvrzují, že dětská obezita je jedním z nejpřesnějších prediktorů obezity dospělé.
V praxi to znamená, že dítě s obezitou:
- má výrazně vyšší riziko obezity v dospělosti,
- v dospělosti přibírá snáz než ten, kdo byl štíhlý,
- musí se celý život prát s větší hormonální setrvačností,
- hubnutí u něj vyžaduje více úsilí a dlouhodobější přístup.
Lze tukové buňky resetovat?
Asi vás taky napadlo: může se tuková buňka zničit? Teoreticky ano, liposukcí nebo kryolipolýzou. Jenže tělo má tendenci kompenzovat ztracené buňky tím, že vytváří nové nebo zvětšuje ty zbývající. Epigenetická paměť adipocytů se také rychle nemění. Dlouhodobé studie ukazují, že stabilizace hormonů a metabolismu může trvat měsíce až roky.
Dobrou zprávou je, že dlouhodobé udržení hmotnosti je možné, ale vyžaduje realistický a trpělivý přístup. Tělo reaguje nejlépe na postupné hubnutí, dostatek bílkovin a pravidelný pohyb, ideálně kombinaci silového a aerobního tréninku.
Stejně důležitý je kvalitní spánek a schopnost regulovat stres, protože oba faktory výrazně ovlivňují hormony hladu a sytosti. Vyhněte se také drastickým dietám, které snižují leptin, zvyšují ghrelin a vytvářejí dokonalé podmínky pro rychlý návrat kil.
Co tedy skutečně pomůže dlouhodobě držet váhu?
- Hubněte pomalu. Ideálně 0,5–1 % tělesné hmotnosti týdně.
- Jezte hodně bílkovin. Zvyšují sytost a snižují riziko opětovného nárůstu tukové hmoty.
- Trénujte silově. Zvyšte podíl svalů, které pomáhají stabilizovat energetickou bilanci.
- Nepodceňujte spánek. Krátký spánek zvyšuje ghrelin a snižuje leptin.
- Vyhýbejte se extrémním dietám. Ty aktivují biologické mechanismy, které podporují rychlé přibírání.
- Po zhubnutí pokračujte v režimu. Stabilizace hormonů trvá dlouho, takže udržovací fáze je klíčová.
Tukové buňky nás k ničemu neodsuzují. Ale je pravda, že kdo jednou přibral, zejména v dětství, ten má biologickou startovní čáru o něco dál. Je důležité to vědět, chápat a nepodléhat zbytečným iluzím. Hubnutí je možné, ale tělo potřebuje čas, stabilitu a dlouhodobé návyky.
A právě proto bychom měli věnovat mimořádnou pozornost dětské obezitě. Není to jen dočasný problém, ze kterého se vyroste. Je to investice do biologické budoucnosti člověka.
Zobrazit zdroje
Přečtěte si také:
- Proč se kila vrací rychleji, než mizí? Tukové buňky mají paměť jako slon
- Netradiční zimní zábava pro děti i dospělé: Sněžnice, koloběžka s lyžemi nebo třeba frisbee
- Fitness trend, který vás zocelí: Jak začít s Hyroxem (a vydržet)?
- Velký bratr na zápěstí: Co o nás ví Garmin za rok 2025?
- Vyběhněte z temnoty: Jak vám 15 minut pohybu pomůže víc než psychofarmaka
