Spartánské jídelníčky, striktní počítání kalorií, mixování hektolitrů zeleninových šťáv… Ne, trendem tohoto roku je trvalá změna přístupu ke stravování a dlouhodobě udržitelný životní styl, inspirovaný jídelníčkem Středomoří i vegetariánů. Co na „diety roku“ říká nutriční specialistka Kristýna Báčová, DiS.? Posvítíme si postupně na tři z nich.
Magazín U.S. News & World Report přinesl žebříček diet, jež patřily mezi ty světově nejúspěšnější za uplynulý rok. Středomořská, Flexitariánská a DASH dieta si našly množství příznivců mezi odborníky, jejich pacienty, klienty i celebritami. Je jim společný komplexní zdravý přístup k jídelníčku, možnost přizpůsobit si ho svým konkrétním potřebám, i to, že nenastolují striktní pravidla. Spousta zeleniny, ovoce, ryb ale i vybrané lahůdky ze Středomoří a s lehce orientální příchutí – to jsou tři nejlepší diety, které příští rok budete chtít držet. Podívali jsme se na ně podrobněji a postupně ve třech článcích ty nejlepší představíme i rozebereme s nutriční specialistkou Kristýnou Báčovou, DiS: Co se jí na dietách líbí, co by udělala jinak, a na co si máme dát pozor?
Středomořská dieta
Poprvé byla popsána v šedesátých létech, ale větší pozornost k ní byla upřena v průběhu let devadesátých – a to nejen proto, že šlo o období zvýšeného zájmu o diety obecně, ale také díky „objevení“ Středomoří americkými turisty a rozšíření povědomí o místní kuchyni. Středomořská dieta je nyní oficiálně doporučována americkými asociacemi pro srdeční choroby a diabetes a stala se také součástí tzv. Dietary Guidelines for Americans, příručky která mezi americkými občany šíří osvětu o zdravém životním stylu a má za cíl mimo jiné bojovat proti obezitě.
Co to je středomořská dieta? Středomořský jídelníček je založen na konzumaci ovoce a zeleniny. Maso zde zastupují ryby a mořské plody, které jsou zdrojem nenasycených tuků, zejména omega-3 mastných kyselin (podobně jako hojně užívaný olivový olej, ořechy a semínka). Minimální zastoupení mají mléčné výrobky, ze kterých dominují čerstvé sýry a jogurty. V poslední době je na vzestupu také kuchyně z oblasti severní Afriky a Izraele, která středomořskou dietu obohacuje o vysoký podíl luštěnin (převážně cizrny), celozrnné obiloviny (guinoa, bulgur, pšenice farro) a také exotická koření (koriandr, směs za’atar a další).
Co nepatří do středomořské diety? Ne vše, co se jí ve Středomoří, patří do středomořské diety. Především je to červené maso, tučné maso a uzeniny a také tučné mléčné výrobky, jako jsou vysokotučné sýry nebo máslo (ale třeba i italský smetanový krém mascarpone). Dále byste měli zapomenout bílé pečivo. (Ano, třeba francouzské bílé bagety, italskou pizzu nebo foccaciu). Ovoce by nemělo být nijak doslazené. Středomořská dieta ale nemá žádné striktně „zakázané potraviny“ ani nestanovuje striktní pravidla pro příjem kalorií – vše si můžeme nastavit podle svých potřeb.
Pro koho je vhodná? Ideální je pro ty, kteří dietu neberou jako krátkodobou (a omezující) kúru, ale jako cestu ke změně a zdravému životnímu stylu. Co se týče onemocnění, je středomořská dieta vhodná pro kardiaky a diabetiky (kteří si ji mohou snadno modifikovat podle doporučení svého lékaře, např. co se týče množství přijatých sacharidů) a je také vhodnou cestou pro přirozené a zdravé hubnutí a budování základu nového, zdravého životního stylu.
Proč je oblíbená? V průzkumu časopisu U.S. News & World Report zvítězil tento styl stravování na celé čáře – tedy hned v několika kategoriích, v jejichž rámci se diety porovnávaly. Důležitým kritériem je, že středomořská dieta je jednou z nejméně náročných co do následování pravidel a sestavování jídelníčků. Obsahuje širokou škálu chutí a každý se v ní může najít po svém. Oblíbenost tkví i v tom, že je založena na reálných kuchyních zemí, které máme spojené s pozitivními konotacemi.
| Středomořská dieta pohledem odbornice |
|---|
| „Středomořský styl stravování mám moc ráda. Jedla jsem tak dva roky, když jsem bydlela ve Španělsku a tělo mi na této stravě opravdu skvěle fungovalo. V tu dobu jsem měla náročné dvoufázové kondiční tréninky v beach volejbale, pravidelně jsem plavala jeden kilometr v moři a hodně jsem běhala a cvičila jógu. Můj organismus i při takové zátěži velmi rychle regeneroval a kondice se zlepšovala. Tělo tedy dostávalo vše, co potřebovalo,“ shrnuje Kristýna Báčová a dodává: „Ale pozor – ve Španělsku jsou pro tento styl celkově ideální podmínky.“ „Pokud chce člověk jíst s příslibem Středomoří, tak máme v České republice omezené možnosti. Kvalitní, čerstvé a mořské ryby jsou drahé a ty levnější ze sádek bych nekonzumovala. Druhy zeleniny je dobré přizpůsobit zemi, ve které žiji. A to znamená u nás vybírat sezónně, protože jak všichni víme, tak rajčata nevoní stejně ze supermarketu (celoroční), jako ty námi vypěstovaná, nebo když si je koupíme na trhu někde v oblasti okolo Středozemního moře,“ radí odbornice. „Opatrná bych byla v případě, že se někdo rozhodne kompletně vyřadit červené maso, i když ví o tom, že trpí na nedostatek železa. Pak je fajn promyslet důkladně složení stravy, navýšení rostlinných zdrojů a dbát na dostatek vitamínu C, který vstřebatelnost zvyšuje,“ upozorňuje Kristýna Báčová. Doporučuje zkonzultovat s lékařem krevní hodnoty a popřípadě zvolit vhodný doplněk stravy. |
Na další dietu pohledem odbornice se můžete těšit v pondělí za týden.
