Úvod ZdravíPohyb Obezita dětí je problémem celé rodiny. Nebuďte na něj sami!

Obezita dětí je problémem celé rodiny. Nebuďte na něj sami!

Čtvrtina dětí v Česku trpí nadváhou a má tak našlápnuto k obezitě – nejrozšířenějšímu civilizačnímu onemocnění, které je neodmyslitelně spjaté s dalšími chorobami, jako je cukrovka, mrtvice, infarkt, nádorová onemocnění, kloubní potíže, poruchy spánku nebo třeba deprese. Bojovat s obezitou přitom rozhodně není snadné. Naštěstí na to nemusíte být sami! Přečtěte si, kde hledat pomoc, rady a podporu.

Jak na tom české děti jsou?

Počet dětí a dospívajících s vyšší než „normální“ hmotností v Česku raketově roste. Ve věkové kategorii 13-17 let se jejich podíl v porovnání s rokem 1996 vyhoupl z 10 na 25 procent. „Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Jenže jde o problém, který se nedá vyřešit lusknutím prstu. Kde tedy začít?

SERIÁL O DĚTSKÉ OBEZITĚ | Rádi bychom viděli vyrůstat zdravější a spokojenější generaci dětí, které přijímají zodpovědnost za své zdraví a mají pozitivní vztah ke svému tělu. A tak jsme se rozhodli inspirovat a podpořit rodiče, kteří v tom hrají zásadní roli. Seriál o dětské obezitě vás tématem provede a pomůže vám změnit návyky celé rodiny.

Svolejte rodinnou radu

Nejprve je potřeba si přiznat, že máte problém. Ano, i vy. Ne jen váš junior. Nezdravou hmotnost u dětí totiž musí řešit celá rodina – ať už změnou návyků všech členů, nebo alespoň vhodnou podporou dítěte, které se s kily navíc potýká.

Nejdřív si proto dopřejte čas na sebereflexi. Podívat se pravdě do očí nebývá úplně příjemné, ale je to nezbytné. Ptejte se sami sebe, jak dítě ovlivňujete svým životním stylem a zda mu jdete dobrým příkladem. Zároveň se dohodněte s partnerem či partnerkou, že budete táhnout za jeden provaz. Házení si klacků pod nohy totiž řešení tohoto problému značně ztíží, a navíc naruší i váš vzájemný vztah.

Poté k pomyslnému rodinnému táboráku přizvěte i dítko a citlivě a bez obviňování na toto téma zaveďte řeč. Z počátku se vyhněte poučování a diktování nových pravidel, aby se dítě zbytečně „nezašprajcovalo“. Zajímejte se, jak se ve svém těle cítí a jestli by to chtělo jinak. Snažte se společně přijít na to, kde vnímá překážky a co ho vede k tomu, že tolik jí nebo se nerado hýbe. (Může zajídat nepříjemné pocity, stres ze školy, nebo se při sportu stydět.)

Teprve poté se zkuste dohodnout, že se to společně pokusíte změnit. Tipy, jak upravit jídelníček nebo rozpohybovat celou rodinu, vám přineseme v dalších dílech tohoto seriálu. Pro začátek potřebujete vědět hlavně to, že je dobré postupovat po-ma-lu (ale jistě). Na první týdny si proto dejte klidně jen jednu malou výzvu – třeba že si o víkendu společně uvaříte nové, zdravější jídlo a po obědě vyrazíte na delší procházku.

TIP: Jak děti odlepit od obrazovek a kolik pohybu potřebují, se dočtete v našem minulém článku.

Zajděte na pediatrii

Zdravotní stav dítěte je samozřejmě vhodné konzultovat s jeho ošetřujícím lékařem/lékařkou. Na nadváhu či obezitu by vás koneckonců měl/a upozornit na preventivních prohlídkách, poslat dítě na potřebné krevní testy (například na cholesterol a hladinu cukru v krvi) a zjistit, zda nemá vysoký krevní tlak.

Po čase je vhodné zkontrolovat, jestli se změny v režimu ukazují i na výsledcích vyšetření. Tím získáte zpětnou vazbu a potvrzení, že jdete správným směrem.

Svého pediatra nebo pediatričky se také můžete zeptat na nový program BUĎ FIT 24, který na začátku roku spustilo Ministerstvo zdravotnictví, a jehož cílem je právě podpora zdravého životního stylu u dětí ve věku 6–11 let s nadváhou.

Jak to funguje? Každé dítě zapojené do programu obdrží zdarma fitness náramek Garmin Vivosmart 5 a přístup do mobilní aplikace, která funguje na principu hry. Tato aplikace umožní dětem a jejich rodičům sledovat denní fyzickou aktivitu, energetický příjem a výdej, plnění cílů v oblasti zdravého stravování a pohybu. Program zahrnuje také pravidelné kontroly u dětského praktického lékaře, který sleduje váhu, výšku a krevní tlak dětí. Součástí je edukace na webovém portálu www.nzip.cz/bf24 o výživě, pohybu a prevenci obezity, kde mohou rodiče i děti získat praktické rady a tipy, jak změnit svůj životní styl.

Obraťte se na (skutečné) odborníky

Pokud vás však lékař či lékařka odešle rovnou na obezitologii, zvažte, zda k tomuto kroku (hned) přistoupíte. Návštěva obezitologické ordinace většinou nebývá pro křehkou dětskou duši nic příjemného. A to i když tam narazíte na profesionály se sebelepšími úmysly. Lepší první volbou proto mohou být různá méně „autoritářská“ řešení, která děti naučí zdravému životnímu stylu hravější a uvolněnější formou.

Z odborníků, kterým bych se nezdráhala důvěřovat, patří například STOB, jehož metodika pro změnu návyků vychází z psychologie a kognitivně behaviorální terapie, a který přímo pořádá kurzy pro děti. „Dětské kurzy jsou výjimečné tím, že pracují komplexně s celou rodinou a vedou děti i rodiče k udržitelným změnám takovým tempem, ve kterém bude všem dobře. I přesto, že STOB pořádá tyto kurzy přes třicet let, metodika je stále aktualizována, aby odpovídala aktuálním vědeckým poznatkům i potřebám současných dětí,“  říká lektorka kurzů STOB Zdeňka Trummová.

Výživě dětí se věnuje také projekt Jedlík-nejedlík, který propojuje výživu s výchovou a s rodinami pracuje formou mezioborové spolupráce odborníků, nebo nutriční terapeutky z Ne hladu, které obecně razí moderní, ale střízlivý přístup bez zbytečných extrémů. Pro inspiraci se je proto vyplatí sledovat i na sociálních sítích, stejně jako třeba Margit Slimákovou, která se zasazuje o potřebné změny ve školních jídelnách a nemocnicích.

Naopak se vyhněte rádoby odborníkům a radílkům všeho druhu, kteří se ohání nepodloženými návody nebo mají příliš striktní metody a slibují zázraky na počkání.

Od trenérů chtějte profesionální přístup a empatii

Při snaze vést děti s kily navíc k pohybu je potřeba mít na paměti, že je to pro ně fakt výzva. A to nemluvím o lenosti. Děti a dospívající s obezitou mívají ve srovnání s jejich vrstevníky se zdravou hmotností znatelně horší koordinaci, rovnováhu, rychlost, obratnost i jemnou a hrubou motoriku.

Pokud se tedy vaše dítě věnuje (nebo s tím chce začít) týmovému sportu či sportovní aktivitě pod vedením trenéra, určitě s ním na toto téma hoďte řeč. Nevhodné poznámky, nedostatek empatie a snaha dítě s obezitou „vyhecovat“ se většinou úplně míjí účinkem. Naopak – mohou být příčinou odporu ke sportu, pocitu méněcennosti a dalších psychických traumat a bloků. V týmu se navíc vyčnívající děti mohou stát terčem šikany. Od zodpovědného dospělého si proto jejich přítomnost žádá individuální přístup, nadhled a „trenérsko-pedagogicko-psychologický“ přesah.

Zároveň hned dítě nemusíte posílat na atletický ovál. Prvním krokem klidně může být třeba jen kroužek teraristiky nebo lukostřelby. Prostě cokoliv, co ho pravidelně zvedne z (počítačové) židle a sníží celkový čas strávený sezením.

Buďte připravení na komplexní řešení

Zdravý životní styl zdaleka není jen o tom, co máme na talíři a jak se hýbeme. Abyste dosáhli efektivních a udržitelných změn, bude se potřeba zaměřit i na spánek, digitální návyky, psychickou pohodu nebo třeba emoční vzorce – jídlo totiž často vnímáme jako odměnu či nástroj k zahnání nudy nebo smutku. Těmito dílčími částmi vás postupně provedeme a přineseme inspiraci, jak je uchopit jinak a lépe.

Přečtěte si také:

Okomentovat


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

0 FacebookEmail