Jízda na silničním kole se rozmohla jako nikdy předtím, ale výběr pedálů na kolo může být pro začátečníka pořádnou španělskou vesnicí. Připravili jsme shrnutí a pár osobních tipů, které výběr silničních pedálů usnadní, a ujistíme vás, že vás kamarádi neodsoudí, ani když „zvolíte SPD“ nebo „metličky na vejce“.
Dovolím si trošku osobní úvod: Na silničním kole jezdím od roku 2007, ale při představě chodidel, přišpendlených k pedálům, mě donedávna obléval studený pot a nepřidávala tomu ani role svědka nejrůznějších kolizí mých kamarádů, nestihnuvších včas vycvaknout, a jejich následné komické poroučení k zemi, nebo v horším případě nepěkný držkopád.
Svůj vztah k nášlapům jsem přehodnotila poté, co mi okolí dalo najevo, že jsem patrně posledním člověkem na planetě, který jezdí na silničce v botaskách. Nastalo kolečko rešerší po internetu a v odborných prodejnách, vyzvídání u přátel-cyklistů a hluboké disputace s mým klukem, který paralelně řešil stejnou otázku. Pokud na silničním kole nebo gravelu začínáte, tento článek by vám měl pomoci podobné několikadenní pátrání znatelně zkrátit. Pojďme se do toho „zacvaknout“.
Co bude dřív: tretry, nebo pedály?
Žijeme ve světě, v němž je kompatibilita spíš otázkou šťastné náhody. Ano, lepší se to, ale rozhodně neplatí, že všechny tretry jsou kompatibilní se všemi pedály. Úplně na začátku je vhodné promyslet si, do jakého systému půjdu, a pak až najít tretry padnoucí mé noze i pedálu. (Především některé speciální systémy mohou vyžadovat pouze tretry stejného výrobce.) „Kufry“ (protikusy, které se montují na podrážku tretry a zacvakávají do pedálu) se ale prodávají vždy v balení s pedály. V případě ztráty nebo poničení je lze dokoupit samostatně.
I vlastnosti tretry ale mohou ovlivnit výběr pedálu (což byl můj případ). Prioritou (kromě co nejintuitivnějšího nacvakávání) pro mě bylo, aby tretra měla kufr co nejvíce zapuštěný a disponovala protiskluzovou podrážkou, ve které chůze nebude připomínat pohyb tučňáka po ledové kře. Kolo nosím z bytu po schodech, občas si na něm zajedu za kámoškou do kavárny, nebo si při švihu udělám nějaký menší výšlap třeba na rozhlednu a nezřídka se také stávám obětí své trasy, odvážně naplánované přes terénní úseky. To mohou být důvody k pořízení „nesilničního“ pedálu bez výčitek.
Nad celou věcí je tedy nutné uvažovat komplexně a individuálně a nepropadnout třeba úsudkům kamarádů typu: „Espédéčka jsou na horáka, na silničku jedině Look!“ Výběr treter je navíc docela široký a i díky oblibě gravel biků dnes najdeme velmi elegantní tretry až „silničního“ vzhledu i pro systém SPD, který jsem nakonec zvolila i já.
Silniční, nebo univerzální? Look Kéo, SPD a jejich (ne)výhody
Když se zanoříte do problematiky, zjistíte, že cyklistickému světu dominují dva nejrozšířenější typy pedálů: tzv. „Look“ a SPD. Oba typy od značkových výrobců pořídíte za ceny od pár stovek, což také může být pro začátečníka motivační. K oběma systémům najdeme i kompatibilní „začátečnické“ ale značkové tretry za cenu od tisícovky.
SPD 
SPD 
Look
Silniční pedály typu Look
Vyrobila je jako první stejnojmenná francouzská firma (starší model měl přezdívku „delta“, nový se jmenuje Kéo). Jde o pedál, který na silnicích potkáte nejčastěji.
Výhodou je velký plastový kufr, který spolu s tretrami s tvrdší podrážkou zajistí optimální přenos výkonu, který opravdu pocítíte.
Nevýhody: Pedály nejsou oboustranné a je třeba se naučit grif, kdy špičkou tretry pedál otočíte a zacvaknete. Pro začátečníka to může být stresující a chce to čas a cvik. Vystouplé plastové kufry neumožňují pohodlnou chůzi, což může vadit, pokud cyklistiku rádi prokládáte třeba obrážením kaváren.
Pedál SPD (Shimano Pedaling Dynamics)
Je určený primárně pro horská kola. Je ale víceméně univerzální a především díky rozšíření gravel biků není žádnou ostudou, mít ho na silničním kole.
Na začátečníka zapůsobí tím, že je oboustranný, takže zacvaknutí je o poznání intuitivnější a rychlejší. Výhodou je i kompatibilita s pohodlnějšími cyklokrosovými, gravel a horskými tretrami, takže můžete mít jedny tretry na všechna kola. Kufr je kovový a téměř zapuštěný, tedy odolnější vůči poškození.
Nevýhody: Menší styčná plocha s tretrou s měkčí podrážkou, a tedy slabší (ale stále uspokojivý) přenos výkonu. A také nutnost pečlivého nastavení tvrdosti na obou stranách obou pedálů.
Speedplay 
Speedplay 
Time X-Presso 
Crankbrothers Eggbeater
Chuťovky: Typy silničních pedálů pro zvídavé a pokročilé
Oba výše zmíněné patentované systémy (respektive pedály kompatibilní s jejich kufry) vyrábí i jiné značky, jako třeba český Force, „decathloní“ Van Rysel nebo dokonce Garmin (s integrovaným wattmetrem pro fajnšmekry). Nejsou ale jedinou volbou. Čistokrevné silniční pedály, fungující na velmi podobném principu jako systém Look (leč nekompatibilní), vyrábí třeba i značka Campagnolo (model Pro·Fit), ale také Shimano (modely SPD-SL) nebo i mezi profíky oblíbený výrobce Time (model RXS).
Sortiment silničních pedálů tím ale nekončí: „Ti, co se vyznají“, se vám možná zmíní o silničních pedálech Time X-Presso, v jistém smyslu revolučních – výhodami systému bez pružinky jsou velká styčná plocha boty s pedálem i velmi variabilní možnosti nastavení, zajišťující pohodlí. A také intuitivnější zacvaknutí oproti ostatním systémům. Na první pohled zcela jiný systém pak mají kulaté americké pedály Wahoo Speedplay (silniční model Zero). Nejde o levnou záležitost, ale je to kvalitní a efektivní systém nejen pro fajnšmekry, ale i mnohé profíky.
Jistou alternativou systému SPD mohou být speciální gravel pedály (např. Time Cyclo), nebo neortodoxní pedál Crankbrothers Eggbeater, pojmenovaný podle charakteristického vzhledu metly na šlehání vajec. Kufr do něj lze zacvaknout velmi pohodlně a navíc ze čtyř stran, takže nehrozí, že ho budete „lovit“ několik dlouhých vteřin. Často po něm sahají bikeři, ale značka ho propaguje i pro silniční cyklistiku a stejně jako SPD našel své místo na gravelech i silničkách začátečníků, kterým nevadí si za „stylovku“ trošku připlatit.
Finální rozhodnutí: Dejte hlavně na sebe
Každý ze systémů nášlapných pedálů má svoje výhody, ale nedá se říct, že tenhle nebo tamten je nejlepší. A už vůbec ne třeba právě pro vás. Jiný systém vám doporučí skalní silničkář, obrážející amatérské závody, jiný milovník gravelu, jiný „profík“ nebo naopak „hobík“. První rada zní: Nasajte informace, nakoukejte videa, ale rozhodněte se podle sebe a svých priorit. K cíli vás dovedou třeba tyto otázky a odpovědi na ně:
Je pro mě kolo synonymem výkonu, počítání wattů, pokukuju po závodech? Znamená pro mě kolo jízdu a žádné promenování po lokálu a balancování s tácem piv nebo šálků espressa pro všechny mé kumpány? Chci se hned od začátku hecnout a překonat „porodní bolesti“ se silničním pedálem, který k silničce prostě patří? Nemám problém mít dvoje a více treter na obě (všechna) svá kola? Pak jděte do čistokrevně silničních pedálů jako je typ Look a jemu podobné, nebo hecněte i svou peněženku a zkuste třeba vychytanější Time X-Presso.
Jezdím pro kondici, baví mě si na kole máknout, a chci využívat lepší kontakt tretry s pedálem a možnost „tahat“ i směrem nahoru, ale klidně oželím pár ztracených wattů? Chci investovat do kvalitních, skvěle padnoucích treter a unosit je i na gravel a na bike? Projedu se občas terénem, místy, kde musím kolo přenést? Jezdím i v zimě a bojím se uklouznutí nohy při zastavení na namrzlém? Jsem začátečník a chci začít na něčem pohodlnějším? Pak jsou pro vás pedály SPD nebo zmíněná „stylovka“ Eggbeater a kompatibilní tretry, které mívají pohodlnější a stabilnější podrážku. Počítejte ale s tím, že to budete vy, koho kumpáni vždycky pošlou pro ten tác s nápoji…
Pár tipů na závěr
- Pozor na „tvrdost“, tedy rádius, nutný pro vycvaknutí. Čím menší rádius kufry umožňují (nebo čím menší se dá nastavit na pedálu), tím volnější pedál a tím i snadnější vycvaknutí. Ve specializovaném obchodě vám poradí s výběrem ideální kombinace pro začátečníka.
- Pokud existují místa, kam s nášlapy prostě odmítáte vyrazit (rušné centrum města), nebo to na začátku chcete střídat, není ostudou pořídit si hybridní pedál, který má na jedné straně nášlap (nejčastěji SPD) a na druhé platformu. Vyrábí se i zacvakávací „adaptéry“ (na SPD i Look systém je má třeba Decathlon), které můžete použít třeba pro jízdy po městě v teniskách.
- Cyklokrosovými nebo gravel tretrami s „chodící“ podrážkou lze pedál jakž takž ovládat i v případě, nepodaří-li se vám na první pokus nacvaknout. Postačí to na těch pár šlápnutí, se kterými se dostanete „do bezpečí“ nebo pomalou jízdu s jednou nohou vycvaknutou v pohotovosti (třeba na přeplněné cyklostezce). Ideální pro začátečníka.
- Na začátku si pedál nastavte (nebo nechte nastavit) na volno a otestujte v klidu. Ideálně na trenažéru (nebo ve dveřích či opření ramenem o zeď) a venku při jízdě poprvé třeba na louce, ať případně spadnete do měkkého. Rozhodně ne hned v provozu.
- Ještě před samotným ostrým tréninkem techniky pomůže i trénink mozku. Pokud máte na kole zatím klasické „šlapky“, jezděte nějakou dobu s tím, že si sestupující nohu „připravíte“ na zastavení (buď si jen v duchu řeknete: „A teď je čas vycvaknout,“ nebo si i uděláte ten charakteristický pohyb patou do strany). Zní to jako blbost, ale mně to pomohlo.
- Pedály a tretry kupujte podle výše zmíněných priorit a ne vyloženě jen kvůli tomu, že některý systém umožňuje rychlejší ovládnutí techniky nacvaknutí. Stačí nepodcenit trénink nanečisto. Naučili se to všichni před vámi a vy to zvládnete taky.
- A na závěr tip člověka, pro něhož je sladěný outfit nad zákon: Pro systém SPD se vyrábí i městské tretry nebo dokonce stylové tenisky s úchytem kufru – třeba kultovní adidasky s názvem Velosamba. Další slovo do pranice při rozhodování, neboli slovy klasika: „Shut up and take my money!“
