Motivace, inspirace a reportáže
Běhám. Jezdím na kole. Chodím ven. Našel jsem sílu a postupně se vymaňuji z klinče svých démonů. Každý den je pro mě vlastně výzva a přiznávám, že ne vždy ale řeším svoje chmury ideálně. Spoustu věcí se učím řešit nově a jinak. Spousta věcí se povedla, řekl jsem „NE“ času na sociálních sítích a omezil je na minimum. Zvednul jsem zadek a dal se pohybu. Konečně.
Málokdo z nás dříve narozených miloval běh na základce, přesto je dnes mezi nadšenými běžci velký zástup čtyřicátníků a starších. Patří mezi ně i naše čtenářka a poslala několik řádků k nám do redakce o tom, jak k běhání přišla ona.
Pyšelský kopeček je již tradiční běžeckou akcí ve středočeských Pyšelích, která nabízí široký výběr tras, od dětských závodů, přes canicrossy až po půlmaraton. K pátému ročníku si organizátoři nadělili novou trasu, ultraPUNKtrail, který na 77 kilometrech s převýšením lehce přes 2 000 metrů důkladně protáhl závodníky Posázavím. Na pyšelskou ultrapremiéru si závodníci museli počkat, protože závod byl z dobře známých důvodů přeložen z obvyklého konce dubna na čtvrtý srpnový víkend.
Jezdím jako sporťák na dětské soustředění. Dobrovolně, ve svém volném čase. Na tom není nic zvláštního – to nemohu říct (slovy klasika). Jedná se totiž o bandu 80 děvčat. Už to stojí za povšimnutí a k tomu jde o soustředění pěvecké. Zpátky k tomu nutkání, proč chci tuto zkušenost každý rok zopakovat. Někdo by mohl říct, že pomáhám, ale je to právě naopak. Týden s Kantilénou nakonec nejvíc obohacuje mě.
Byl to idol, skvělá trenérka a špičková sportovkyně. Její sportovní aura se násobila tím, že svůj život spojila s ikonou českého, ale i světového běhu, manželem Emilem. K tomu se narodili ve stejný den. Připomeňme si, že Dana Zátopková dosáhla nejen mnoha úspěchů na poli oštěpu, ale stala se například i mistryní Československa v házené.
„Jsme znavení, ale stálo to za to,“ píše Barbora s čerstvým příjmením Rudická, které přijala od svého manžela v sobotu před startem závodu Hostýnská osma. Ten pro ně hrál tak důležitou roli, že se rozhodli vzít právě tam. Začátek vztahu ale klíčil na RUNGO.cz výbězích.
Popravdě si myslím, že nejkrásnější na Novohradských horách jsou Novohradské hory. Jen tam být a koukat kolem sebe je to, proč se tam chci vrátit. Příště třeba na kole. Jsou ale konkrétní místa, která byste neměli minout.
Tu hrůzu z toho, že by člověk mohl být na závodě poslední, zažila spousta z nás. Přečtěte si, proč je dobré hodit obavy za hlavu a že je potřeba jít štěstíčku naproti. Svůj běh na Lysou horu vylíčila čtenářka Veronika Ubrová.
Jako profesionální biker a zároveň táta od rodiny stojím vždy před těžkým rozhodnutím, jak jet na letní dovolenou, abychom si ji užili všichni. Vím, že to není jen můj případ. Asi žádný chlap nechce nechat rodinu čekat na parkovišti a jít jezdit do bikeparku. Stejně bych si takové ježdění neužil. Proto po uvolnění hranic padla volba na pětidenní cestu po Rakousku, kde mají velké hory, Radlera a klid. Kroužením prstem po mapě jsem si vybral první zastávku v revíru, kde jsem již kdysi byl, líbilo se mi tam a věděl jsem, že tam mají i hromadu atrakcí pro děti.
Nevím, jak to máte vy, ale u mě to je tak, že když se mi nevede, tak se prostě nevede. Myslel jsem si, že vše se láme od poloviny června k lepšímu a zranění mám za sebou. To jsem byl fakt vedle. Do začátku prázdnin jsem vstoupil s malou boulí na lýtku, jelikož jsem se lehce klepnul klikou u kola, která ovlivnila několik následujících týdnů.
Fausto Coppi, nejslavnější cyklista „staré éry“ byl proslulý požitkář bonviván, který se přízní k ženám netajil. Giulia Occhiniová byla ale něco jiného. Životní láska, kvůli které byl schopen dokonce i riskovat cyklistickou kariéru. Přinášíme příběh dámy, která o cyklistice nevěděla nic a nakonec pohnula světem tohoto sportu a dokonce dala jméno celé linii dámských kol značky Bianchi.
Vždycky, když mi nemoc či zranění vystavily sportovní stopku, byla ve mně zlost. Frustrace mne pohltila natolik, že zbývalo opravdu jen málo místa na jinou emoci a nemohla jsem se z takového myšlení vymanit. Soustředila jsem se jen na přemítání nad tím, jestli to mám nebo nemám přeběhat, a jestli to je už po pár hodinách lepší, nebo se to zhoršuje. A bylo jedno, jestli to byl kašel nebo chycená achillovka.