Motivace, inspirace a reportáže
Falun – Mistrovství světa v MTBO pokračovalo v neděli takzvaným longem – dlouhou tratí. Většina startovního pole žen i mužů má z tohoto závodu minimálně respekt. Jak už název napovídá, jede se dlouho a po celou dobu je třeba držet plnou koncentraci.
Mora – Trojice českých reprezentantek zajela v sobotu v dalším závodě štafet na mistrovství světa MTBO ve Švédsku perfektně – dojely si pro bronzové medaile. Naposledy spolu Renata Paulíčková, Marie Kamarytová a Martina Tichovská stály na stupních vítězů v roce 2016 v Portugalsku. I tehdy dojely ve štafetách třetí. Možná se ptáte, proč tak dlouhá pauza? Odpověď je jednoduchá i složitá zároveň: všechny tři se mezitím staly matkami.
Säter – „Krrystuff Bugaa!! Jaseek, excuse me, Jaan Haseek! Martyyna Tyčovska! Voutek Udviik!“ Především tato česká jména dnes burácela v cílové aréně úvodního závodu mistrovství světa v MTBO, v závodě na krátké trati.
Falun – Jsme ve středním Švédsku, v provincii Dalarna proslavené červeným dřevěným koníkem, konkrétně ve městě Falun. V zimě se tu prohánějí běžkaři a skokani na lyžích a v létě – taky! Akorát na kolečkových lyžích. Přidávají se k nim ale (tak jako všude na světě, kde je to v lesích pěkné) i cyklisté. A mezi nimi budeme letos i my. Reprezentanti České republiky v orientačních závodech na horských kolech, zkráceně MTBO. Zní to trochu krkolomně, my tomu říkáme prostě “bajky”. V pátek začíná mistrovství světa.
Byla sobota a Moravský Ultramaraton měla svoje finále. Den, ve kterém vás čeká štěstí a úleva na jedné straně a smutek a loučení na druhé. Velké očekávání se trochu mísí s obavou, že už to končí. Ale takto je to u všeho, kde prožíváte silné chvíle, ať už pozitivní nebo negativní.
MUM 2022, 6. etapa, Bystřice nad Pernštejnem. Nohy těžknou, závodníci zdolali šestý maraton za šest dní a o překvapení se postaral Dalibor Hejna. V ženách kraluje Lenka Horáková. Z Tarahumarů běžela pouze Talina. Antonio ale ještě nastoupí.
Mimořádně příjemné počasí vs. asfalt. I tak se běhaly v páté etapě Moravského Ultramarathonu rekordy. Asfalt nesvědčil Tarahumarovi Ramirezovi, příjemnou zprávou je, že ultramaratonská legenda Orálek je zpět a běhá pěkné časy.
Jestliže se říká, že k maratonu musí člověk postupně dozrát, u Jendy Kohouta to tak úplně neplatí. Maraton pro něj byla prakticky startovací vzdálenost, od níž se pak odrazil k…
Karolina je šestadvacetiletá dáma, v jejíž životě hraje sport velkou roli. Kromě běhu leze po horách i skalách, létá na paraglidu a jezdí na kole. Sport bere hlavně jako relax a odreagování od pracovního života. Běh, vlastně náhodou, propojila se svým tátou a znamená pro ni víc, než jen sport.
Tak nám ten trénink na cyklistickou trasu dnes už kultovního závodu Strade Bianche začíná přituhovat. Tatam jsou dlouhé tréninky po lehce zvlněném okolí, protože z úst trenéra Martina Kubaly přišel příkaz: najeď kolem 15 000 výškových metrů za měsíc. Ono se to “tyranovi”, který žije v Čeladné řekne, ale Brno není zrovna vyhlášené horské středisko, takže nastoupat požadované kilometry je holt hodně o čase.
Tenhle architektonický detail že je naše brněnské výstaviště? Stojím na břehu jezírka, uprostřed schovaného útulného prostranství a v něm se zrcadlí krásné křivky budov okolo. Žasnu, jak krásné to tu je.
Funím a škrábu se do toho nesmyslně příkrého kopce. Dneska už potřetí. Všude kolem je úplná tma. Mezi stromy sem tam zahlédnu měsíc, který je skoro v úplňku. Nevidím dál než na dva metry a hádám, že s přibývající mlhou to bude ještě dobrodružství. Opírám se do svých běžeckých holí a snažím se udržet rytmus. Napravo od cesty se ozve cosi, co prvně moje hlava vyhodnotí jako padající větve stromů. Zvuky, které provází můj stokilometrový běžecký závod, jsou však jiného původu.