Motivace, inspirace a reportáže
„Je to už téměř 10 let, co jsem se s kamarádkou vydala na pěší pouť do Santiago de Compostela, aby se nadobro změnil můj pohled vůči vzdálenostem na mapách a já pochopila, že podobný způsob cestování je mi mnohem bližší,“ píše čtenářka. Nechte se svézt na vlně jejího dobrodružství a uvidíte, že na konci řádků budete v duchu balit na podobnou cestu.
Už je to nějakej pátek, kdy se jel poslední etapák MASIV a já měl možnost vydat se na něj se svým kámošem a ortopedem v jedné osobě. Doktor Pavel Cinegr už mě několikrát kuchnul a zachránil mě v několika krizových situacích, kdy jsem potřeboval rychlou pomoc. Naštěstí mu nemusím volat jenom v nouzi.
Někdy se u mě střídá na delší dobu vlna nadšení a euforie s momenty, kdy se mi vůbec nic nechce. Najednou se ocitnu v nějakém prostoru mimo svoje tělo a mysl. Nejsou to deprese, není to naštvání ze současného dění, je to prázdno, bez nápadů a obyčejné radosti. Dřív bych se v tom topil, ale došel jsem k poznání, že to musí odeznít. Prostě svoje rozpoložení přijmout.
Přinášejí příběhy, motivaci, inspiraci ale i naději na vaše lepší běhání. Výběr knih o běhání redaktora Karla Holuba vám usnadní volbu, po které knize sáhnout a začíst se do ní.
S každým začátkem měsíce k vám promlouvá kreativní ředitel webu RUNGO.cz Marek Odstrčilík a ne jinak je tomu i v dubnu. Nacházíme se však v období speciálního data. Před rokem byl po pauze obnoven provoz webu, a první výročí nezůstává bez dárečku.
Pokud vás náhoda, osud nebo nějaké nedopatření zanese na Sicílii, udělejte to, co my. Vydejte se do Gibelliny. Odměnou vám bude pohled na jeden k nejrozsáhlejších a nejkrásnějších příkladů land artu neboli umění pod širou oblohou, které do jednoho ze svahů otiskl italský výtvarník, malíř, sochař a lékař Alberto Burri.
S Covidem přišly i nové trendy. Home office, výdejní okénka, telekonference, šití roušek, ale i jezení vitamínů, davové otužování, chození na procházky, a dokonce i běhání. I já jsem jednou začínal, píše běžec MUDr. Alan Munteanu.
,,Při jaké tepovce běháte?“ To je častý dotaz na sociálních sítích, přičemž odpovědi na něj jsou tazateli k ničemu. Pokud tedy zrovna nezpracovává bakalářskou práci na toto téma. Pojďme si říct, které dotazy nepokládat na Facebooku a proč. A také kde hledat odpovědi.
Začal, aby shodil kila. Nečekal, že běhání může být svět, bublina sama o sobě. Tahle bublina je jedna z věcí, která nás běžce drží nad vodou a jedním z nich je právě i MUDr. Alan Munteanu, jehož zamyšlení plyne v „kecacím tempu“.
Běháte? Skvělé. Jezdíte na kole? Paráda. Snažíte se být jakýmkoliv způsobem v pohybu? Tak pro sebe děláte rozhodně dobře. V téhle době je to totiž o to víc důležité. Depka, nechuť, letargie, vztek jsou stavy, které se stále plíží kolem nás a jsou připravené se do nás zakousnout. Vím, že je těžké nerezignovat, ale vzdát se je cesta k postupnému propadnutí do světa temných myšlenek. Sport je skvělý v tom, že vás učí překonávat se. Jdete ven v dešti, zimě, vstanete z gauče a vyrazíte i když se vám strašně nechce. Ale to jsou právě ty momenty, ze kterých můžete čerpat a nabírat sílu.
Moje kamarádka Karolína je neobyčejná ženská sama o sobě, to bezesporu, ale o tom tento pravdivý příběh není. V kombinaci s mojí osobou se z nás stává dvojka, která dokáže zážitky tří dnů vtlačit do jednoho, a tak po našich víkendech odjíždíme vlastně z týdenní dovolené. Jeden den pro příklad.
Většina z nás prahne po dobrodružství, zážitcích a silných momentech. Z někoho tyhle věci dělají šťastnějšího, z jiného silnějšího nebo oboje. Pro někoho může být radostí běhat dál a rychleji, pro jiné zase třeba to, že se odmění dortíkem nebo žejdlíkem piva. Samozřejmě není problém to spojit dohromady a navrch si ještě přidat cíl v podobě krásného výhledu nebo místa, kde zažijete třeba východ (nebo západ) Slunce.