Tohle není návod, jak za tři měsíce uběhnout maraton. Nic takového. Takové ambice hoďte v klidu za hlavu, protože nám jde o to, začít se vůbec hýbat. Není to lehké. Zvlášť, když věk už poskočil a vy do druhého dne neregenerujete jako akční hrdina. Půjdeme na to pomalu, jelikož v tom je ono tajemství.
Mrazivé počasí není stopkou pro běhání. Chce to jen kvalitní oblečení, zvolit pomalejší tempo kvůli dýchání a díky botám i technice běhu neuklouznout.
V běhu a jídle každému sedne něco jiného. Jiný druh jídla i to, jak moc na lačno potřebujeme vybíhat. I tak máme několik zásad pro běžce začátečníky, kteří neví, jak na to.
Běhám už velkou spoustu let, ale do dnes si pamatuji, jak jsem na začátku měla spoustu otázek. S odstupem let vím, že mnoho z nich zbytečných. Například: Může se běhat v dešti?
S Covidem přišly i nové trendy. Home office, výdejní okénka, telekonference, šití roušek, ale i jezení vitamínů, davové otužování, chození na procházky, a dokonce i běhání. I já jsem jednou začínal, píše běžec MUDr. Alan Munteanu.
Tenhle rok je náročný. Nemocní, úmrtí, zákazy, rozvolňování, omezení pohybu, home office. Je to smršť informací a změn. Jestli chcete nezešílet, tak je rozhodně dobré být v pohybu, jít pořád dopředu, hlavně nezůstat stát a nenechat si vše přerůst přes hlavu.
Koronavirus se rozhodně nevyhýbá ani těm, kteří pravidelně běhají nebo jinak sportují. Někdo prodělá nemoc s lehkými příznaky, jiný to má daleko horší. Když je po všem, začíná návrat k běhání. Jak to má ale vypadat? Jaké tempo zvolit? Nejen o tom jsme si povídali se špičkovým běžeckým trenérem Janem Pernicou. Jelikož se s Honzou známe, tak jsme si dovolili ponechat v rozhovoru tykání.
Prvního závodu není třeba se bát. Stačí pozorovat ostatní běžce a učit se o nich, co dělají. Nejzásadnější radou pak je zajít si na záchod, utáhnout dobře tkaničky a co je nejdůležitější, nenechat se strhnout davem po startovním výstřelu, nepřepálit.
Tak jsem opět neudělal ten zásadní krok a nezačal pravidelně běhat podle plánu na půlmaraton, který mi nastavil Garmin v hodinkách. Jsem zoufalec. Kolo to jo, běhat ale ne. Na jednu stranu mi to chybí, na tu druhou se stále nedokážu k pravidelnosti holt donutit. Jen posunuju trénink na další den. A teď přijdou samozřejmě výmluvy a zdůvodnění proč to tak mám. Lenost? Moc práce? Láska ke kolu je silnější? Už vím. Počasí! Je buď zima nebo horko nebo prší. Nebo jsem jen změkčelej slaboch?
Pronace, supinace, neutrál… Na tyhle tři cizí pojmy už jste v běžecké literatuře a v diskuzích nejspíš narazili. I přes to, že se jedná o velmi rozšířené a oblíbené téma, tak je s ním spojeno obrovské množství mýtů, polopravd a nepřesných tvrzení. V dnešním článku se proto stručně a jasně podíváme na to, co tyto pojmy znamenají a jak nejlépe zjistit, jestli se to týká i vás.
Napadají vás triviální otázky, ale obáváte se zeptat, abyste nebyli za hlupáky? Žádná otázka není špatná, hloupé je se nezeptat. Všichni jsme kdysi stáli na začátku a ptali se, může se běhat za deště? Mám pít v průběhu tréninku? A jak mám dýchat? Odpovědi na tyto i další otázky najdete níže.
Nejčastější příčinou bolesti kolene u běžců je ITB syndrom, neboli běžecké koleno. Bolet může ale i pod kolenem, na vnitřní či vnější straně, zkrátka na různých místech a v různé fázi. Při běhu či po něm. Pojďme si říct vše základní o bolesti kolen, jejichž příčinu odhalit bývá dost napínavé a co je nejhorší, mnohdy se opakovaně nedočkáte jiné rady, než že máte přestat běhat. Musí to tak opravdu být?