ZÁVOD

159. kilometr. Táhlý kopec podél zaparkovaných aut. Vedle burácející dodávky vysmaženého fandícího páru s DJ pultíkem skáče Bára s Davidem. Tupě na to zjevení koukám a najednou se tělo intuitivně otáčí a přechází do moonwalku, což paní v gepardím oblečku přivádí do extáze. Párty se na číslo kilometru neptá. Párty je nesmrtelná. Bohužel moje hamstringy nesmrtelné nejsou a právě jim odtikávají poslední vteřiny služby.

Pyšelský kopeček je již tradiční běžeckou akcí ve středočeských Pyšelích, která nabízí široký výběr tras, od dětských závodů, přes canicrossy až po půlmaraton. K pátému ročníku si organizátoři nadělili novou trasu, ultraPUNKtrail, který na 77 kilometrech s převýšením lehce přes 2 000 metrů důkladně protáhl závodníky Posázavím. Na pyšelskou ultrapremiéru si závodníci museli počkat, protože závod byl z dobře známých důvodů přeložen z obvyklého konce dubna na čtvrtý srpnový víkend.

Tu hrůzu z toho, že by člověk mohl být na závodě poslední, zažila spousta z nás. Přečtěte si, proč je dobré hodit obavy za hlavu a že je potřeba jít štěstíčku naproti. Svůj běh na Lysou horu vylíčila čtenářka Veronika Ubrová.