Zavřít
Napumpujte své tělo energií pomocí rituálů. Foto: Becca Tapert, Unsplash

17. 5. 2020 5:00

Biohacking: Jak se nabourat do svého systému a vytěžit maximum

Slovo biohacking možná evokuje nějaký malý „podvůdek“ na vlastní tělo. Jeho cílem je ale spíše své tělo pochopit, vnímat jeho signály, v pozitivním smyslu s ním manipulovat a pomocí malých změn a „vychytávek“ vytěžit z jeho možností to nejlepší. Biohackeři Pavlína Ondráčková a David Kaufman vysvětlují, v čem biohacking spočívá, a přináší tipy, jak lépe jíst, spát a cvičit.

Vyladění kondice, zlepšení zdraví, zkvalitnění spánku, lepší soustředění a pracovní výkon, ale také třeba celková pohoda a vyrovnanější mysl, odbourání stresu nebo třeba lepší sex. To vše pomocí přírodních prostředků, případně potravinových suplementů, ale také mentálních technik či dat z chytrých hodinek, senzorů tepu a další nositelné elektroniky.

Nabourat se do vlastního systému

Je to opravdu tak snadné? Ne tak úplně – i v tomto případě samozřejmě platí, že záleží na individuálních potřebách a nastaveních. Jednoduše – tajemství biohackingu je ve správném pochopení fungování našeho těla, toho, co nám říká, a „triků“, které na něj platí.  A to, co na jednoho skvěle funguje, druhému dobře dělat nemusí. Biohacking je širokou paletou metod, z nichž si každý z nás může namíchat ideální kombinaci přístupů – buď ve vlastní režii, nebo pod vedením kouče.

David Kaufman, spoluzakladatel projektu Lifestyle Movement, říká: „Neexistuje jedna metoda pro všechny. Cílem je ‚nabourávat‘ se do vlastního systému a ovlivnit ho ve svůj prospěch. Dodržovat určité rituály po konstantní dobu, pozorovat zpětnou vazbu těla a reagovat na ni.“ S přítelkyní a zároveň kolegyní Pavlínou Ondráčkovou nabourávají svůj systém pravidelně, zjišťují, co funguje, a učí ostatní, jak na to.  Jejich vášní (a zároveň i záměrem projektu) je pohyb a změna. Pomáhají lidem objevit jejich skutečný životní potenciál a prožít tak život naplno. „Učíme je metody a přístupy, které jsou udržitelné, efektivní a rychlé a lze je použít kdekoliv a kdykoliv,“ dodává Pavlína.

Jídlo a pohyb se doplňují

Podle Davida Kaufmana je důležité sledovat tři zásadní složky našeho životního stylu – jídlo, fitness (tedy pohyb, jeho správné načasování i sladění s psychikou) a spánek. Co se týče jídla, upozorňuje na to, že je důležité najít si cestu, která nám bude vyhovovat a bude dobře ladit třeba i s časem našich tréninků. Sám třeba pravidelně praktikuje půst, který je pro něj i mentální očistou. „Jídlo máme spojené s emocemi a zásadní je, aby byly příjemné,“ dodává. Znamená to třeba nejíst v nepohodě, stresu a spěchu, ale udělat si na jídlo čas a jíst takzvaně „vědomě“.

Také pohyb je třeba si načasovat tak, aby byl co nejefektivnější. A to právě i v souladu s jídlem a tím, jak na nás působí. David s Pavlínou třeba každé ráno začínají sklenicí vody s citronem a solí, která podporuje vylučování hormonu kortizolu. Ten zvyšuje bdělost, a takový nápoj nám zároveň dodá hned po probuzení potřebné minerály a vitaminy. Hladinu kortizolu zvyšuje třeba i bílé denní světlo – a to včetně umělého. Tento „hack“ využijeme především v zimních měsících. Pavlína pak doplňuje další „probouzecí“ tip – vylézt hned z postele ven, na balkon nebo alespoň k otevřenému oknu a deset minut denní světlo „nasávat“. Po takovém probuzení je ideální čas na krátkou aerobní rozcvičku, případně další ranní rituály, které nám pomohou nastartovat den.

Neprůstřelný trik
Biohacking je pojem, který se uchytil v posledních zhruba dvaceti letech a v poslední době se o něm hodně začalo mluvit i u nás. Asi nejvíce v souvislosti s jedním z nejvýraznějších biohackerů, Davem Aspreym a jeho „bulletproof coffee“, které má za úkol nás ráno nakopnout a dodat nám energii až do oběda. Shot kvalitní kávy, rozmixovaný s pořádnou porcí másla a takzvaného MCT oleje se stala hitem vystresovaných manažerů, řidičů i lidí, kteří holdují keto nebo low-carb dietě. 

Pohyb a spánek podle biorytmu

Poslouchat svoje tělo znamená pochopit jeho funkční principy. Naše tělo funguje na cyklickém principu a je řízeno takzvaným cirkadiánním rytmem. Pokud jste právě podezíravě přimhouřili oči, tak nebojte –  není v tom žádná ezoterika. Jde o biologický rytmus s periodou o délce 20 až 28 hodin (z latinského circa = „okolo“, „během“ a dies = „den“). Cirkadiánní rytmus je jeden z biorytmů, který ovlivňuje kolísání aktivity a bdělosti v závislosti na této denní (ale i měsíční aroční periodě). Aktivita hodně závisí na střídání světla a tmy a výsledkem je třeba to, že v létě vydržíme déle čilí – spolu se světlem. Světlem a tmou se totiž také aktivuje hormon bdělosti kortizol a hormon spánku melatonin.

Kortizol se ale vylučuje třeba i stresem nebo působením modrého světla – obojí může způsobit nespavost, a i proto biohackeři nedoporučují před spaním řešit pracovní věci či problémy nebo koukat do mobilu. Klíčem k lepšímu spánku naopak může být tlumené teplé či červené světlo, které přispívá k lepší regeneraci organismu a naladí mozek do odpočinkového ‚módu“.

Na cirkadiánním rytmu a hladinách hormonů závisí i ideální čas pro cvičení. Pavlína Ondráčková třeba zmiňuje, že na běhání je ideální čas kolem oběda – nejlépe před ním. Naopak ideální čas pro nabírání svalové hmoty je kolem páté hodiny odpolední. Souvisí to samozřejmě i s jídlem – večer je pak vhodné si dopřát kvalitní bílkoviny a trochu složených sacharidů na doplnění energie na regeneraci. Tu pak můžeme podpořit dalšími chytrými hacky – kromě klasického protažení a teplé sprchy třeba saunou nebo ještě lépe infrasaunou, jejíž červené světlo působí jako regenerace i na mozek.

Tip: Jak hacknout spánek?

Spánek probíhá v cyklech. Ideálně by mělo jít o pět cyklů po 90 minutách, přičemž usínat by se mělo 15 až 20 minut. Jen 30 procent z celkového času jde o hluboký spánek (po náročném tréninku cca 40 procent).  Tyto statistiky nám může snadno a přehledně ukázat třeba chytrý náramek. Co udělat pro to, abychom měli spánkovou křivku co možná nejvíce vyváženou?

Na vlastní kůži: Jak mě probudilo světlo

Se vstáváním nemám problém. V létě. V zimě vykopat se z postele pro mě znamená hotový očistec a nakonec se mi to povede až na několikátý pokus. Zcela jistě to má souvislost s denním světlem – v letních měsících pozoruji celkově nárůst energie. Samotné pocity, které zažívám po ránu, jsou ale v každém z období diametrálně odlišné. Po přednášce Davida a Pavlíny jsem se rozhodla vyzkoušet některé z jejich triků. Začala jsem úplně jednoduše – roztažené závěsy po ránu, budík nastavený na „biologicky optimální“ dobu k probuzení, studená sprcha a ještě v koupelně sklenice vlažné vody s citronem a solí. Pak rozhýbání, dvacet dřepů a kliků a protažení. Kvalitní snídaně a především – zákaz koukání do mobilu s nahrbenou krční páteří, což je poloha, o které vím, že mě dokáže spolehlivě umrtvit.

Mám nízký tlak a ráno se někdy doslova motám nebo vidím dvojmo. Cvičení a studená sprcha výrazně pomohly k prokrvení celého těla i mozku. Měla jsem pak i mnohem větší chuť do práce a o víkendu třeba i na ranní cvičení, které většinou odkládám až na odpoledne. Asi nejzásadnější vliv na mě mělo denní světlo – a to i jeho imitace v podobě LED lampy s časovačem, která se v zimě zapnula v sedm hodin, tedy patnáct až dvacet minut předtím, než běžně vstávám a odcházím do koupelny.

Pavlína s Davidem důrazně nedoporučovali „zamačkávání“ budíku a přerušované buzení na několik pokusů. Musím se přiznat, že určitá verze odkládání budíku na mě naopak funguje, možná i proto, že patřím k lidem, kteří usnou do pěti minut po ulehnutí a spí jako když je do vody hodí až do božího rána. Nakonec jsem zjistila, že nejpříjemnější je probudit se o půl hodiny dřív, než vstávám. Zkusit (už s rozsvíceným světlem) neusnout – ovšem bez stresu, s vědomím, že kdybych to zalomila, zachrání mě ještě budík v půl osmé. Tato technika mi už zůstala, stejně jako studené sprchy a cvičení, kterými ráda začínám den i v létě, a to především, musím-li vstát dříve, nebo mě čeká ranní trénink.