zdraví

Každý sport zatěžuje tělo určitým specifickým způsobem. A pokud si máme představit kompenzaci, je třeba zapřemýšlet o tom, co dostává při daném pohybu nejvíc zabrat a co je naopak zatíženo málo. A také obsáhnout vše, co se děje mezi tím. Co tím myslím, hned vysvětlím, uvádí článek fyzioterapeutka Kateřina Honová, která se specializuje na sportovce.

15. května si připomínáme Světový den proti mozkové mrtvici. Jejích případů přibývá, léčba je ale stále úspěšnější a mozková příhoda neznamená konec aktivního života. Zjistili jsme, jaká strava je nejlepší prevencí, jak a proč pomáhá pohyb, ale i jak vypadají příznaky mrtvice a první pomoc.

Potíže s prostatou jsou v populaci mnohem běžnější, než si možná myslíme. Čím je člověk starší, tím větší šance je, že spadne do skupiny takto postižených. Aktivní životní styl ale může působit jako prevence nebo alespoň potíže zmírňovat, a to rozhodně stojí za úvahu. Jak to tedy s tou prostatou je, jsme se zeptali fyzioterapeuta Filipa Chalupy z Centra rehabilitační a sportovní péče v Brně.

S odřeninami má svou zkušenost snad každý sportovec, ať už jsou způsobené pádem na kamenitou cestu nebo třením o lem oblečení. Každý tak hledá způsob, jak odřeniny co nejrychleji vyléčit nebo jak jim v ideálním případě úplně předejít. Proto jsme dali dohromady několik tipů pro prevenci i ošetření. Nechali jsme si přitom poradit od PharmDr. Jany Ulvrové, vedoucí Pilulka Lékárny na Senovážném náměstí v Praze.

Běžecký puchýř není ledajaký puchýř. Je větší, často nepřichází sám a rád se zjevuje na místech, která nemůže jen tak nechat odpočinout – třeba na ploskách chodidel. Jak puchýř vzniká, proč se nejlépe hojí za mokra, co na něj platí a kdy ho propíchnout (i když vás od toho budou zrazovat)?

Jakmile zranění vystaví sportovci stopku, zoufale hledá volný termín u ortopeda, fyzioterapeuta a nechce slyšet o týdnech léčby bez oblíbeného koníčku. Toho se mohl ale vyvarovat zařazením cvičení. Stačí pár minut denně a na výběr jich je opravdu dost. Podívejme se na ně s fyzioterapeutkou z Centra rehabilitační a sportovní péče v Brně Alexandrou Matovou.

Lidé se ke zdravému životnímu stylu často staví skepticky. Důvodem bývá mylná představa, že je tento styl života bude stát mnoho peněz. Jenže stačí si dát na misku vah, kolik ušetří třeba tím, když přestanou kouřit nebo kupovat zbytečné potraviny. A to nejsou jediné benefity, které tento životní přístup přináší.

Říká se, že věk je jen číslo. Přesto, že se i po padesátce cítíte dobře a jste stále aktivní, některé procesy v těle se mění a je třeba jim přizpůsobit péči o zdraví. Ať už se vám to líbí nebo ne, určité změně životního stylu se zkrátka nevyhnete. A co všechno do ní patří?

Maraton pod 3:30, půlmaraton za 1:35. To nejsou „jen“ čísla a rekordy, ale taky důkaz, že nic není nemožné. „Obklopte se lidmi, kteří vás podpoří v každé hovadině, pořád hledejte hranice a občas jděte i za ně“, radí Jana Nosková, která díky běhu překonala závažné příznaky nemoci, jež jí na čas způsobila ochrnutí nohou, ale i životní krizi, spojenou se ztrátou dítěte.

„Chladivky“ a „hřejivky“ patří do výbavy sportovců často. Pokud si k nim ještě hledáte cestu, řekneme vám, jak fungují a kdy je použít.

,,Při jaké tepovce běháte?“ To je častý dotaz na sociálních sítích, přičemž odpovědi na něj jsou tazateli k ničemu. Pokud tedy zrovna nezpracovává bakalářskou práci na toto téma. Pojďme si říct, které dotazy nepokládat na Facebooku a proč. A také kde hledat odpovědi.

Není nad to, být dostatečně flexibilní. Zejména v této době, kdy odpoledne neplatí to, co platilo ráno, o včerejšku nemluvě. Nebudeme však řešit flexibilitu mentální, ale probereme si téma flexibility měkkých tkání a vysvětlíme si, proč je důležitá.