Zavřít
Konečně venku na kole. archiv Petr Vakoč

27. 5. 2020 5:00

Deník profi cyklisty Petra Vakoče: Návrat do Čech na dobu neurčitou

Po dvou měsících v Andoře jsem se přesunul se do Čech. Svoji izolaci jsem si v rámci možností užil a rozhodně to byla zajímavá zkušenost. Jsem přesvědčený o tom, že mě to momentálně opět zocelilo a v mnoha ohledech posunulo. Teď, když se ale naskytla příležitost letět do Čech a udělat si PCR test, bez nutnosti trávit 14 dní v karanténě, rozhodl jsem se změnit destinaci.

Zpět k Andoře ale. Život tam se mezitím začal vracet k normálu. Po sedmi týdnech na ergometru nás konečně vypustili ven. Nejdříve jsme měli tříhodinové okénko pro trénink na třicetikilometrovém úseku jedné silnice. Po dalším týdnu jsem již jezdili bez omezení. I tak však člověk musel zůstat pouze na území Andorry, která je rozlohou podobná Praze. Připadal jsem si jak na nějakém ostrově a z vrcholků hor občas zasněně hleděl na Španělsko nebo Francii. Mám rád změnu, trénovat na stále stejných silnicích není nic pro mě. Navíc, Andorra je ráj pro vrchaře, ale většina mých oblíbených, klasikářských silniček, je až za hranicemi.

Prakticky všechny tréninky jsem objel s Julianem Alaphilippem. Je to teď trochu zvláštní pocit, po sedmi společných letech teď každý oblékáme jiný dres. Nic to ale nemění na tom, že spolu stále rádi trénujeme i trávíme volný čas. Jen na závodech teď budeme soupeři. Tam mu rozhodně nic nedaruji. Potkat bychom se měli hned prvního srpna na Strade Bianche.

 class=
Tsk to je moje super kolo. archiv Patr vakoč

Samotná cesta do Čech byla dost krkolomná. O půl páté ráno autobusem na letiště a tam čtyřhodinové čekání na let do Amsterdamu. Další šestihodinová pauza a konečně let do Prahy. Letiště vypadalo jako město duchů. Vše bylo zavřené a jen se prázdnými koridory potulovalo několik málo dalších pasažérů. Musím říct, že to byl dost smutný pohled.

Hned ráno po příletu jsem si zašel na vyšetření PCR testem a netrpělivě čekal na výsledky. Do té doby jsem musel být v izolaci. Objel jsem tedy snad již na dlouhou dobu poslední trénink na ergometru a další den odpoledne konečně dorazil negativní výsledek. Co s nově nabytou svobodou? Nejdříve na kolo, pak do města. Po takové době na horách mi nesmírně chybělo být mezi lidmi.

Za poslední roky jsem toho v Čechách moc nenatrénoval. Většinou se sem dostanu jen během volnějších dnů mezi závody nebo po skončené sezoně. Vypadá to, že to ještě pár týdnů potrvá, než bude kam a proč cestovat. Těším se, že to tu teď pořádně projedu. A to nejen okolo Prahy, ale i v dalších koutech naší krásně země. V plánu je Šumava, Orlické hory, možná Beskydy. Do hor mě to prostě táhne.

 class=
Venku to má Petr Vakoč nejraději. archiv Petr Vakoč