V nové Fyzioporadně můžete zasílat dotazy fyzioterapeutce Kateřině Jinochové. Tentokrát odpovídá na dotazy ohledně bolesti rukou nebo jejich brnění v průběhu jízdy na kole.
Dotaz: Dobrý den, při jízdě na kole, již po asi 20 kilometrech, mne bolí ruce a to tak, že sotva udržím řídítka. Musím zastavit, odpočinout si a pak mohu pokračovat, ale bolest se po pár kilometrech vrátí. Děkuji za odpověď.
Dotaz: Dobrý den, měla bych cyklistický dotaz. Už delší dobu řeším brnění v rukách při jízdě na kole. Po rovině, do kopce. Někdy je to horší někdy lepší. Mám už i ergonomické úchyty na ruce, snažím se mít pevný střed těla, abych tolik netlačila na ruce. Měla jsem možnost vystřídat více kol, ale v různé intenzitě se brnění objevilo. Nevíte, prosím, čím by to mohlo být? Občas už nemám cit v rukách, abych mohla přehodit, musím ruce nejprve vytřepat, aby se do nich vrátila krev.
Odpověď na oba dotazy souhrnně:
Bolesti či brnění do rukou jsou velmi častým negativním vedlejším účinkem při jízdě na kole. Bolesti mohou trvat den, ale i měsíce při dlouhodobém špatném sedu na kole a zároveň jízdách na delší tratě. Bolesti se obvykle objevují při stlačení ulnárního nervu (oblast malíkové strany ruky) a současných vibracích přenášených z kola do horních končetin. Ulnární nerv (loketní nerv) je součástí brachiálního plexu (pažní pleteně), nachází se na dolní části paže, prochází na malíkové straně předloktí do dlaně. S ohledem na jeho umístění při stálém velkém tlaku přes malíkovou hranu do řídítek dochází ke ztrátě citlivosti a může dojít k omezení hybnosti malíčku i prsteníčku. V případě dlouhodobých obtíží, kdy se tento stav neléčí dochází k tzv. ulnární neuropatii, která se laicky nazývá „řídítkovou obrnou“. Nejprve může docházet k poruše pouze během cyklistiky, ale v chronickém stádiu se obtíže mohou stát trvalými.
Brnění nebo-li laicky mravenčení do rukou bývá nejčastěji dáno nevhodným úchopem řídítek a zároveň špatně nastaveným sedem na bicyklu, kdy jedinec je v přespříliš velkém náklonu trupu směrem vpřed, kdy následně dochází k přenášení váhy těla na ruce. Zároveň dochází k nadměrnému záklonu hlavy, kdy se do zvýšeného svalového napětí dostává trapézový sval.
Nejdříve je nutné začít prevencí tohoto onemocnění, která je vcelku jednoduchá a nenáročná. Je vhodné se zaměřit na úpravu sedu na kole. Změna polohy těla při sedu na kole může významně odlehčit váhu těla, která přechází do horních končetin. Je tedy vhodné zvednutí řídítek, úprava sklonu a výšky sedla, či úprava samotného úchopu gripů. Potíže s brněním většinou zcela mohou vymizet, pokud si na kolo přidáte triatlonové nástavce, jelikož váha se přenáší na celá předloktí, nikoliv pouze na dlaně. Avšak je nutno říci, že pro amatérské cyklisty mi nástavce připadají velmi nebezpečné s ohledem na řízení kola a možnost pádu. Nástavce bych doporučila spíše profesionálům k řešení tohoto problému.
Gripy je možno taktéž vyměnit. Již existují i anatomické gripy s pěnovou výztuží, které tlumí i vibrace, ke kterým při jízdě na kole (především v terénu) dochází. Díky anatomickým gripům se váha těla vedená na ruce rozloží na větší plochu, čímž se snižuje tlak na malíkovou hranu a zlepší se cévní zásobení ruky. Velmi důležité je střídat úchopy a vyvarovat se špatného úchopu se zatížením malíkových hran. Od brnění rukou také mohou pomoci speciální rukavice, které mají gelovou výstelku u malíkové hrany a zároveň absorbují nárazy. Obecně je nutné rukavice tolik neutahovat suchými zipy, i „přiškrcení“ ruky může mít za následek nedokrvení a brnění do prstů ruky.
V rámci zlepšení úchopu je také nutno vyvarovat se křečovitého držení, zároveň netlačení či nesvírání řídítek, které zvýrazňuje brnění do rukou či celkovou necitlivost prstů ruky. Úchop má být pevný, aby při sjíždění nerovností v terénu ruce nesklouzávaly po gripech, ale zároveň nesmí být křečovitý. Při křečovitém držení řídítek se významně přetěžuje flexorová skupina svalů předloktí (vnitřní strana předloktí, ohýbače). V tomto případě si lze pomoci protahováním flexorové i extenzorové skupiny svalů předloktí, centrací ramenního kloubu, vyklepáním či vytřesením rukou, uvolňovacími cviky na zápěstí, správným nastavením do opory či kineziotapingem. Tape je nutné aplikovat fyzioterapeutem, který vás to správně naučí. Instruktáž a zácvik aplikace tapu je stěžejní pro kýžený efekt kineziotapingu.
Mnoho cyklistů vozí na zádech batohy/camelbagy, které cyklisté velmi často utahují až moc, aby jim batoh na zádech neklouzal. Tedy utáhnou popruhy, které jsou mezi paží a prsními svaly, čímž přispívají k útlaku brachiálního plexu (nervová pažní pleteň), což může mít za následek necitlivost horních končetin. Lepší variantou pro upevnění batohů/camelbagů na zádech je využití hrudních či bederních pásů u batohu/camelbagu. Schválně si to vyzkoušejte, zda neutahujte popruhy nad míru.
Obdobný problém může také vznikat u žen díky nevhodné velikosti sportovních podprsenek. S ohledem na velikost poprsí je vždy snaha, aby podprsenka naše přednosti držela pevně a při běhu se nám ani nepohly. Tento komfort si však dopřáváme za cenu toho, že nás sportovní podprsenka velmi stahuje v oblasti hrudníku a podpaží. Následně můžeme cítit dyskomfort, trnutí, mravenčení až necitlivost do obou horních končetin.
Celkově pocit brnění do rukou může být způsoben problémem v krční páteři, přetížením trapézového svalu, ale také se vše odvíjí od nedostatečně funkčního hlubokého stabilizačního systému svalů páteře (HSSP), pod čímž si lze představit především břišní svalstvo či hluboké svalstvo kolem páteře. Při insuficienci HSSP nedochází ke správné postuře a zároveň opoře do horních končetin. Horní končetiny nejsou správně svalově aktivovány a mohou přicházet problémy s přetížením předloktí, bolestí za krkem či brnění do rukou.
Při dlouhodobě trvajících obtíží se doporučuje z možných přípravků užívání B-komplexu, který má regenerační vliv na nervy při jeho dlouhodobém užívání. B-komplex lze sehnat v lékárně bez předpisu jako volně prodejný přípravek.
Závěrem je nutno dodat, že řídítková obrna není to samé jako syndrom karpálního tunelu. Tyto dvě onemocnění není správné zaměňovat. Ale o tom zase někdy příště.
Pokud žádná z výše uvedených rad nezafunguje k lepšímu komfortu při jízdě na kole, vřele doporučuji vyhledat fyzioterapeuta či neurologa, se kterými odhalíte pravou příčinu vašich bolestí.
Kateřina Jinochová – fyzioterapeutka
Pohyb lidského těla mne zajímal už odmalička během sportů, kterým jsem se věnovala (tanec, lukostřelba, běh, softball). Zájem o svaly, klouby a jejich zranění mne dovedl na životní dráhu fyzioterapeutky a sportovní terapeutky. Vystudovala jsem bakalářský obor Fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně a magisterský titul získala na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.
Pracuji jako vedoucí fyzioterapeutka na ortopedicko-fyzioterapeutické klinice Orthotes v Praze, kde se věnuji především pacientům s ortopedickými a traumatologickými diagnózami.
Mimo ordinaci je součástí mého pracovního života i pedagogická činnost, jelikož jsem externí vyučující studentů fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Dále jsem lektorkou konceptu Blackroll pro Českou republiku.
Věnuji se také sportovní fyzioterapii, v sezóně 2019/2020 jsem pečovala o hokejový A-tým Rytíři Kladno. Nyní se věnuji sportovcům ve více oblastech včetně např. bojových sportů, konkrétně MMA.
Katku najdete: www.orthotes.cz
