Patní ostruhy doprovází spousta mýtů a polopravd, hemží se jimi nejen internet. Mnozí zoufalí majitelé této nepříjemné diagnózy volí často postup hraničící až se sebedestrukcí, jen aby se potíží zbavili. Jak tento problém pochopit a jak správně léčit, o tom bude dnešní článek od fyzioterapeutky Kateřiny Honové.
Zánět chodidlové povázky (což je takový předstupeň ostruhy) je prevít, vím to, protože s ním mám osobní zkušenost. Trápil mě pěkných osm měsíců, a i když jsme se kamarádili tak dlouho, do konečné fáze ostruhy jsem nedošla. Abychom správně nastavili léčbu, je třeba vědět, co se v tom našem těle s ostruhou vlastně děje (a neblbnout jako Honová, která si léčbu zbytečně prodloužila jen tím, že odmítala přestat běhat, ehm).
Co je to patní ostruha (a její stadia)
Patní ostruha je grande finale zoufale bolestivého zánětu, který vzniká v chodidlové fascii. Tato fascie (fascie je něco podobného jako šlacha) probíhá mezi patní kostí a prsty na noze a společně s dalšími strukturami pomáhá držet klenbu nožní. Když se z jakéhokoliv důvodu zanítí, typicky se projeví tzv. ranní startovací bolestí, kdy ráno je problémem nejen z postele vstát (protože byste mnohem raději spali), ale také jít.
První kroky mohou vypadat různě, ale elegantní to tedy nebude. No zkuste si nonšalantně půvabnou chůzi, když se nemůžete postavit na patu! Stav se může zhoršovat až do míry celodenní bolesti a při neléčení se zánětem postižené místo (fascie) postupně mění na kost a hle! Na světě je zbrusu nová kostní ostruha. Pokud není narostlá nijak extrémně špatně, přestává v této chvíli většinou bolet. Na RTG je pak viditelný malý zobáček v úponu chodidlové povázky na patní kosti směřující vpřed k předonoží.
Proč patní ostruha vzniká
Patní ostruha většinou není trestem za to, že si nestelete postel a nevoláte rodičům. Patní ostruha, nebo její předchůdce – plantární fascitóza (to je to zánětlivé entréé, které předchází vlastní kostní ostruze) je reakcí vašeho těla na nesymetrii zátěže. Proto se také v naprosté většině případů vyskytuje na jedné noze. No ano, něco prostě děláte špatně, uhýbáte, přetěžujete jednu nohu a ta vám poděkuje zánětem a následně děkovnou řeč uzavře apartním kostním výrůstečkem.
Jak poznáte, že potíže s ostruhou skutečně máte
Udělejte si jednoduchý test – pokud přitáhnete nohu v kotníku a v prstech směrem nahoru a zatlačíte na konci patní kosti do hloubky (místo označeno na obrázku křížkem) a opravdu, ale opravdu hodně to v tom v místě bolí, máte problém. A ten problém se jmenuje zánět chodidlové fascie / patní ostruha.
Co (ne)dělat
Přestaňte běhat. Nebo aspoň uberte zátěž. Před během (pokud na tom běhu tedy trváte, nebudu vám připomínat, jak nerozumné to je) místo prohřejte hřejivým masážním krémem, masáží, míčkováním apod., po běhu zase chlaďte.
Ošetřujte nohu protahováním fascie, ať už rollerem, míčkem nebo válečkem (speciální válečky vyrábí např. TheraBand). Místo ošetřujte aspoň 30 sekund a nezapomeňte mít přitom zvednutou nohu v kotníku a také zvednuté prsty. Chodidlo je nutno přes pomůcku důkladně přehnout.
Protahujte: Kotníky by vám měly umožnit pohodlný sed na patách, stejně tak jako postavení v náklonu 20 stupňů. To zjistíte nejlépe na slandboardu (pokud se nějaký ve vašem okolí náhodou vyskytne, tak hop na něj). Dva tenisové míčky dejte do ponožky nebo slepte tejpy a vytvořeným duoballem rolujte Achillovu šlachu za současného vytáčení chodidla dovnitř a ven (ano, achilovka je pokračováním chodidlové povázky a také je třeba ji ošetřit).
Protažení lýtka a nejen lýtka naleznete popsané v textu zde:
Cvičte: a to všechno, co vás napadne a hýbe se přitom prsty – vějířek (prsty od sebe), OK cvik (palec zůstává nahoře, prsty jdou dolů), krčení natahování prstů apod.
Když to bolí hodně
Při velmi silných bolestech si pořiďte podpatěnku (lépe dvě, aby pozice chodidel byla stejná), nebo noční ortézy, které zamezí zkrácení fascie při spánkovém uvolnění nohy v kotníku. Použít lze i fyzikální terapii: ultrazvuk, laser, rázovou vlnu. Také tejpování může být cestou.
Někteří nedají dopustit na kvalitní běžecké kompresní podkolenky, už jste je zkusili?
A co takhle navštívit svého oblíbeného fyzioterapeuta a nechat se prohlédnout? Léčba má přece být kauzální (příčinná) nikoliv jen symptomatická. Je to stejné, jako byste hasili lesní požár a toho pyromana, co to má na svědomí a lítá tam se sirkami a benzínem, si vůbec nevšímali.
Autorka Kateřina Honová pracuje v Brně jako fyzioterapeutka.
