Zavřít
Těžká, špatně nasazená helma, křečovité držení těla a jiné. Zjistěte, proč vás bolí z kola za krkem. Foto: Daniel Ilorente, Unsplash

9. 9. 2020 9:29

Bolest za krkem může cyklistiku znepříjemnit. Toto jsou příčiny

Cyklistika letos zažila nebývalý rozmach a lidé často řeší různé neduhy, kvůli kterým se ale radosti z jízdy na kole vzdávat nechtějí. Fyzioterapeutka Kateřina Jinochová osvětluje, jaké příčiny může mít bolest za krkem, a jak jí předcházet.

Dotaz: Dobrý den, po delší jízdě na silničním kole mě začne trnout šíje a trapézový sval. Po jízdě i během jízdy provádím protažení krku i trapézu, ale stejně k bolesti dochází. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Tuhnutí za krkem, bolesti trapézového svalu a pocity „těžké a strnulé“ hlavy bývají součástí cyklistiky u mnoha jezdců. Příčinu problému hledejme především v nevhodném sedu na kole, který jsme již řešili v předchozí Fyzioporadně. Přetížení šíjového svalstva je mimo jiné způsobeno křečovitým držením řídítek a následným zvedáním ramen k uším, kdy dochází ke zvýšení svalového napětí v této svalové oblasti. Je velmi dobré si uvědomit, zda na kole nesedíme křečovitě, strnule či ztuhle. Pocit relaxace při jízdě na kole je velmi důležitý, strnulé držení těla nikdy nikomu radost z pohybu neudělalo a tělu neprospělo.

Dalšího viníka můžeme hledat v cyklistických helmách. V praxi se často setkáváme s fenoménem nevhodné velikosti/váhy cyklistické přilby, či utažení helmy kolečkem na týle přespříliš, či naopak „plandání“ helmy na hlavě. Ve všech třech případech dochází k nevhodnému napřímení krční páteře. Když je helma příliš velká či plandající na hlavě, tak bude krční páteř napřimována až moc do záklonu, aby helma nepadala do očí a cyklista viděl na cestu. Obecně při cyklistice dochází k mírnému záklonu v krční páteři, jelikož se cyklista potřebuje dívat před sebe, kam pojede, nicméně nesmí docházet k hyperextenzi (velkému záklonu). Při velkém utažení helmy dochází ke svíravým bolestem hlavy s následným zvýšením svalového napětí v oblasti šíjového svalstva (nebo-li ztuhnutým krkem).

Důležité je také si uvědomit, že většina zaměstnání je v dnešní době sedavého charakteru a mnoho zaměstnanců trpí na bolesti zad v hrudní oblasti (hrudní kyfóza, „kulatá záda“) a předsunutím hlavy. Když bychom vzali člověka osm hodin denně sedícího na židli v kanceláři nevhodným způsobem, pouze ho překlopili o 90 stupňů v sed na kole, tak stále pokračuje v nevhodném sezení, i když se domnívá, že cyklistika mu zlepší záda zničená od sedavého zaměstnání.

I následný sed na kole tedy nebude zcela fyziologický, když i při běžném sedu jsou přítomny mnohočetné odchylky od standardu. S čímž souvisí značná inaktivita hlubokých svalů páteře a břišního svalstva, které tělo nepodrží a nezpevní zevnitř. Na špatném jádru se nedá stavět dobrý vršek, tedy pozice horních i dolních končetin a hlavy při jízdě na kole.

Vřele doporučuji nechat si zkontrolovat sed na kole, nastavení sedla, řídítek, gripů. Zkontrolovat si velikost, váhu a utahování cyklistické přilby. V rámci autoterapie protáhnout trapézové svaly a zdvihače lopatek. Protažení provádějte po zastavení, nikoliv během samotné jízdy, kdy díky změně polohy hlavy může dojít k zamotání hlavy, navíc by minimálně jedna horní končetina nebyla na řídítkách, čímž dochází ke ztrátě stability a následnému možnému pádu z kola. Rychle protáhnout krk při jízdě bych doporučila velmi zkušeným jezdcům, amatérským cyklistům pak sesednout a v klidu v plném soustředění pouze na cviky se protáhnout v situaci nohama na zemi, nikoliv na pedálech.

Při samotné jízdě na kole si připomínejte, že strnulá jízda není žádoucí, a naopak je nutno dbát na vhodné napřímení páteře. Snažte se napřímit v oblasti hrudní páteře, představte si, že mezi spojnicí prsních bradavek na hrudi máte medaili a všem ji chcete ukázat. Tímto docílíte napřímení páteře v hrudní oblasti, což následně ovlivní oblast krční páteře, díky zmenšenému úhlu mezi oběma částmi páteře. Mimo napřímení si uvědomte, jak držíte (většinou křečovitě) řídítka. Nyní zkuste řídítka vzít lehčeji do rukou a snažit se od nich jakoby odtlačit, vzepřít se, ale zároveň nepropínat v loktech. Díky odtlačení se od řídítek zabráníte „propadu hlavy mezi ramena“. Následkem zlepšení opory bude napřímení páteře a stabilizace trupu. Zkuste to – funguje to!

Při delších obtížích, kdy výše uvedené rady nepomáhají, doporučuji navštívit fyzioterapeuta. Bylo by následně vhodné se zaměřit na napřímení páteře, stabilizaci trupu a centraci kořenových kloubů.

Zadejte svůj dotaz na fyzioterapeutku a popište co nejlépe okolnosti problému.


 srcset=
Kateřina Jinochová – fyzioterapeutka

Pohyb lidského těla mne zajímal už odmalička během sportů, kterým jsem se věnovala (tanec, lukostřelba, běh, softball). Zájem o svaly, klouby a jejich zranění mne dovedl na životní dráhu fyzioterapeutky a sportovní terapeutky. Vystudovala jsem bakalářský obor Fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně a magisterský titul získala na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. 

Pracuji jako vedoucí fyzioterapeutka na ortopedicko-fyzioterapeutické klinice Orthotes v Praze, kde se věnuji především pacientům s ortopedickými a traumatologickými diagnózami. 

Mimo ordinaci je součástí mého pracovního života i pedagogická činnost, jelikož jsem externí vyučující studentů fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Dále jsem lektorkou konceptu Blackroll pro Českou republiku.

Věnuji se také sportovní fyzioterapii, v sezóně 2019/2020 jsem pečovala o hokejový A-tým Rytíři Kladno. Nyní se věnuji sportovcům ve více oblastech včetně např.  bojových sportů, konkrétně MMA. 

Katku najdete:  www.orthotes.cz